Slováci do parlamentu dostali i krajní pravici. Kdo je Marian Kotleba a kdo jeho voliči?

Výsledky slovenských parlamentních voleb přinesly hned několik překvapení. Jedním z nich byl i úspěch krajně pravicové strany Ľudová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby. Osmatřicetiletý bývalý učitel nechvalně proslul extremistickými projevy, vystupováním v nacistických uniformách a sympatiemi k válečnému Slovenskému štátu. Proč a kdo ale volil právě jeho?

Čekají nás předčasné volby, ve kterých si voliči budou muset ujasnit, co chtějí. Slovensko není země extrémů. Toto je vyjádření hněvu, ale když se Slováci uklidní, budou uvažovat realisticky. Teď vyjadřovali spíš emoce než vůli, jak by krajina měla vypadat.
Martin M. Šimečka
bývalý šéfredaktor SME

Nastolení pořádku s „parazity v osadách“ nebo ochrana lidí před „cikánským terorem“ - to je jen část programu Ľudové strany Naše Slovensko (ĽSNS). Kotleba vedle odmítání migrantů během volební kampaně prosazoval i vystoupení Slovenska „ze zločineckého paktu NATO“ a vypsání referenda o vystoupení země z EU.

ĽSNS svým programem oslovila hlavně mladší voliče

Hlavním důvodem Kotlebova úspěchu s osmi procenty hlasů ale nejsou imigranti ani terorismus, jak by se mohlo zdát. Podle exit pollu agentury Focus, který zveřejnila TV Markíza, lidé jeho stranu volili nejčastěji kvůli prosazování zájmů Slovenska, antikorupčnímu a sociálnímu programu.

Téměř tři čtvrtiny jeho voličů byli lidé do 39 let a nejčastěji lidé s maturitou. Hodně příznivců měl ale i mezi vysokoškolsky vzdělanými. Mezi voliči bylo přes 20 procent z nich. Středoškoláci bez maturity tvořili 18 procent voličů a lidé se základním vzděláním necelých 7 procent.

Lidé rozhodli, myslím si, že je to začátek nové éry pro Slovensko a doufám, že výsledek toho všeho bude, že se nám podaří zachránit Slovensko před tím, kam směřuje. Vláda nyní více upřednostňuje zahraničí před zájmy domácích obyvatel.
Marian Kotleba
  • Získala 8 procent hlasů a 14 křesel v Národní radě.

„Liberální demokracie na Slovensku dostala velkou facku a je otázkou, zda přežije v té podobě, v jaké ji známe. Na druhou stranu si Kotleba do jisté míry úspěch zasloužil. Pracoval na něm dlouhodobě a systematicky 15 let. Na rozdíl od standardních stran jeho lidé chodili do vsí, chodili pomáhat při přírodních katastrofách, chodili na mše do kostelů a lidi to postupně začali oceňovat,“ uvedl v Horizontu ČT24 sociolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Michal Vašečka.

Jak šel čas s Kotlebou

Kdo ale vlastně je Marian Kotleba? Vezměme to od začátku. Kotleba se narodil 7. dubna 1977 v Banské Bystrici. Vystudoval učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů (Mgr) na Fakultě přírodních věd Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici a v roce 2013 ekonomii (Ing) na stejné škole. Do roku 2012 pracoval jako učitel informatiky na Sportovním gymnáziu v Banské Bystrici.

„Chodí na čas do práce, chodí pravidelně. Není možné mu něco vytknout,“ uvedl v roce 2005 ředitel gymnázia Milan Beňačka k učitelské práci Kotleby.

V roce 2003 se postavil do čela ultranacionalistického hnutí Slovenská pospolitosť - Národná strana, které slovenský nejvyšší soud o tři roky později rozpustil. Se současnou Ľudovou stranou Naše Slovensko kandidoval v parlamentních volbách v roce 2010. Ani o dva roky později strana nedosáhla k pěti procentům potřebným pro vstup do Národní rady. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Éra ve funkci župana Banskobystrického kraje

Velkého úspěchu ale dosáhl v roce 2013, kdy se stal županem (hejtmanem) Banskobystrického kraje. V roce 2009 ve volební kampani na župana Kotleba vydal leták se slibem, že „odstraní nespravedlivé zvýhodňování nejen cikánských parazitů“. Byl obžalován za hanobení národa, rasy a přesvědčení. Soudy však konstatovaly, že žaloba je neodůvodněná.

Kotlebu vynesly do funkce župana hlasy voličů nespokojených se stavem země a slovenské politiky. „Kotlebovo vítězství pramení z reálných problémů bystrické oblasti. Romské komunity způsobují velkou kriminalitu a lidé slyší na Kotlebu jako člověka, který se jejich zájmy skutečně zabývá,“ uvedl po prvním kole voleb před třemi lety šéf domácího zpravodajství deníku SME Marek Chorvatovič.

Radikalismus Kotlebovi neškodí, ba spíš naopak

I přes vadu řeči se na častých mítincích naučil obratně mluvit. Jako řečník vystupuje na demonstracích proti imigrantům a dříve organizoval pochody proti Romům. Ještě v roce 2010 pořádal shromáždění, na kterém si stovky lidí oblečených v černém připomínaly vznik Slovenského štátu z roku 1939, který byl pod silným vlivem nacistického Německa.

Naposledy se účastnil třeba velké demonstrace loni v červnu v Bratislavě pod názvem Stop islamizaci Evropy. Sešlo se tam zhruba pět tisíc lidí. „Jsem šťastný, že jsme se tu sešli v takovém počtu, abychom ubránili Slovensko. V této situaci již nemůžeme ustupovat. Naší morální povinností je postarat se o vlastní děti, o svůj národ, o svůj stát,“ pronesl tehdy Kotleba z tribuny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 28 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...