Slováci do parlamentu dostali i krajní pravici. Kdo je Marian Kotleba a kdo jeho voliči?

Výsledky slovenských parlamentních voleb přinesly hned několik překvapení. Jedním z nich byl i úspěch krajně pravicové strany Ľudová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby. Osmatřicetiletý bývalý učitel nechvalně proslul extremistickými projevy, vystupováním v nacistických uniformách a sympatiemi k válečnému Slovenskému štátu. Proč a kdo ale volil právě jeho?

Čekají nás předčasné volby, ve kterých si voliči budou muset ujasnit, co chtějí. Slovensko není země extrémů. Toto je vyjádření hněvu, ale když se Slováci uklidní, budou uvažovat realisticky. Teď vyjadřovali spíš emoce než vůli, jak by krajina měla vypadat.
Martin M. Šimečka
bývalý šéfredaktor SME

Nastolení pořádku s „parazity v osadách“ nebo ochrana lidí před „cikánským terorem“ - to je jen část programu Ľudové strany Naše Slovensko (ĽSNS). Kotleba vedle odmítání migrantů během volební kampaně prosazoval i vystoupení Slovenska „ze zločineckého paktu NATO“ a vypsání referenda o vystoupení země z EU.

ĽSNS svým programem oslovila hlavně mladší voliče

Hlavním důvodem Kotlebova úspěchu s osmi procenty hlasů ale nejsou imigranti ani terorismus, jak by se mohlo zdát. Podle exit pollu agentury Focus, který zveřejnila TV Markíza, lidé jeho stranu volili nejčastěji kvůli prosazování zájmů Slovenska, antikorupčnímu a sociálnímu programu.

Téměř tři čtvrtiny jeho voličů byli lidé do 39 let a nejčastěji lidé s maturitou. Hodně příznivců měl ale i mezi vysokoškolsky vzdělanými. Mezi voliči bylo přes 20 procent z nich. Středoškoláci bez maturity tvořili 18 procent voličů a lidé se základním vzděláním necelých 7 procent.

Lidé rozhodli, myslím si, že je to začátek nové éry pro Slovensko a doufám, že výsledek toho všeho bude, že se nám podaří zachránit Slovensko před tím, kam směřuje. Vláda nyní více upřednostňuje zahraničí před zájmy domácích obyvatel.
Marian Kotleba
  • Získala 8 procent hlasů a 14 křesel v Národní radě.

„Liberální demokracie na Slovensku dostala velkou facku a je otázkou, zda přežije v té podobě, v jaké ji známe. Na druhou stranu si Kotleba do jisté míry úspěch zasloužil. Pracoval na něm dlouhodobě a systematicky 15 let. Na rozdíl od standardních stran jeho lidé chodili do vsí, chodili pomáhat při přírodních katastrofách, chodili na mše do kostelů a lidi to postupně začali oceňovat,“ uvedl v Horizontu ČT24 sociolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Michal Vašečka.

Jak šel čas s Kotlebou

Kdo ale vlastně je Marian Kotleba? Vezměme to od začátku. Kotleba se narodil 7. dubna 1977 v Banské Bystrici. Vystudoval učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů (Mgr) na Fakultě přírodních věd Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici a v roce 2013 ekonomii (Ing) na stejné škole. Do roku 2012 pracoval jako učitel informatiky na Sportovním gymnáziu v Banské Bystrici.

„Chodí na čas do práce, chodí pravidelně. Není možné mu něco vytknout,“ uvedl v roce 2005 ředitel gymnázia Milan Beňačka k učitelské práci Kotleby.

V roce 2003 se postavil do čela ultranacionalistického hnutí Slovenská pospolitosť - Národná strana, které slovenský nejvyšší soud o tři roky později rozpustil. Se současnou Ľudovou stranou Naše Slovensko kandidoval v parlamentních volbách v roce 2010. Ani o dva roky později strana nedosáhla k pěti procentům potřebným pro vstup do Národní rady. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Éra ve funkci župana Banskobystrického kraje

Velkého úspěchu ale dosáhl v roce 2013, kdy se stal županem (hejtmanem) Banskobystrického kraje. V roce 2009 ve volební kampani na župana Kotleba vydal leták se slibem, že „odstraní nespravedlivé zvýhodňování nejen cikánských parazitů“. Byl obžalován za hanobení národa, rasy a přesvědčení. Soudy však konstatovaly, že žaloba je neodůvodněná.

Kotlebu vynesly do funkce župana hlasy voličů nespokojených se stavem země a slovenské politiky. „Kotlebovo vítězství pramení z reálných problémů bystrické oblasti. Romské komunity způsobují velkou kriminalitu a lidé slyší na Kotlebu jako člověka, který se jejich zájmy skutečně zabývá,“ uvedl po prvním kole voleb před třemi lety šéf domácího zpravodajství deníku SME Marek Chorvatovič.

Radikalismus Kotlebovi neškodí, ba spíš naopak

I přes vadu řeči se na častých mítincích naučil obratně mluvit. Jako řečník vystupuje na demonstracích proti imigrantům a dříve organizoval pochody proti Romům. Ještě v roce 2010 pořádal shromáždění, na kterém si stovky lidí oblečených v černém připomínaly vznik Slovenského štátu z roku 1939, který byl pod silným vlivem nacistického Německa.

Naposledy se účastnil třeba velké demonstrace loni v červnu v Bratislavě pod názvem Stop islamizaci Evropy. Sešlo se tam zhruba pět tisíc lidí. „Jsem šťastný, že jsme se tu sešli v takovém počtu, abychom ubránili Slovensko. V této situaci již nemůžeme ustupovat. Naší morální povinností je postarat se o vlastní děti, o svůj národ, o svůj stát,“ pronesl tehdy Kotleba z tribuny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...