Volby na Slovensku se ztrátou vyhrál Ficův Smer. Do parlamentu jde i radikál Kotleba

5 minut
Fico se pokusí sestavit vládu, jednoduché to mít nebude
Zdroj: ČT24

V parlamentních volbách na Slovensku zvítězila po sečtení téměř všech hlasů vládní strana Smer-SD Roberta Fica s 28,3 procenty. Druhá je s 12,1 procenty liberální strana Svoboda a solidarita (SaS). Favorizovaná Sieť propadla. Do parlamentu naopak půjde krajně pravicová strana Mariana Kotleby se ziskem více než 8 procent. Fico se jako vítěz slovenských voleb pokusí sestavit vládu, připustil ale, že to nebude snadné a asi to potrvá déle. Spolupráci s nikým nevyloučil.

Smer sice vyhrál volby, zároveň ale přišel o dosavadní většinu 83 ze 150 poslanců v Národní radě, umožňující jednobarevnou vládu. V novém parlamentu má mít přibližně třetinu ze 150 křesel. „Čekali jsme výsledek vyšší o čtyři až pět procent,“ prohlásil Robert Fico.

Na druhém místě je strana Svoboda a solidarita (SaS). „Takový výsledek jsme vůbec nečekali. Vytvoření pravicové a reformní vlády je naším eminentním zájmem,“ uvedl po zveřejnění prvního exit pollu, který straně připisoval 13,3 procenta šéf Svobody a Solidarity (SaS) Richard Sulík. Po sečtení hlasů ale mají 12,1 procenta a tedy zhruba 20 mandátů.

Třetí skončilo pravicové uskupení Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti - NOVA s 11 procenty. S necelými devíti procenty a 15 křesly následuje Slovenská národní strana.

On-line přenos

Slovenské volby 2016

  • 5:11

    Slovenské parlamentní volby vyhrála strana Smer-SD premiéra Roberta Fica. Po sečtení 87,85 % okrsků jsou výsledky následující: Smer-SD 28,7 %, SaS 11,3 %,  OĽaNO 10,7 %, SNS 8,8 %, Ľudová strana Naše Slovensko 8,2%, Most-Híd 6,6 %, Sme rodina 6,6 %, Sieť 5,5 %.

    Tímto ukončujeme on-line přenos a loučíme se s vámi.

  • 4:34

    Aktuální průběžné výsledky (sečtených 81,32 % okrsků): Smer-SD 28,8 %, SaS 11 %,  OĽaNO 10,6 %, SNS 8,8 %, Ľudová strana Naše Slovensko 8,3%, Most-Híd 6,7 %, Sme rodina 6,5 %, Sieť 5,4 %, KDH 4,9 %.

  • 4:07

    Aktuální průběžné výsledky (sečtených 72,95 % okrsků): Smer-SD 28,9 %, SaS 11 %,  OĽaNO 10,6 %, SNS 8,9 %, Ľudová strana Naše Slovensko 8,3%, Most-Híd 6,6 %, Sme rodina 6,6 %, Sieť 5,4 %, KDH 4,9 %.

Radikál Kotleba jde do parlamentu

Naopak strana Sieť, která měla být podle většiny sondáží hlavním vyzyvatelem Smeru, překvapila nízkým ziskem - 5,6 procenta. Do Národní rady se podle výsledků dostane osm politických stran a hnutí včetně krajně pravicové strany Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko. Připsala si 8 procent hlasů.

Lídrem strany je pravicový radikál Marian Kotleba, který je zároveň předsedou Banskobystrického kraje. Kotleba vystupuje proti členství Slovenska v NATO, loni se účastnil demonstrací proti imigrantům, dříve organizoval pochody proti Romům a netají se svými sympatiemi k válečnému slovenskému státu, který byl pod silným vlivem nacistického Německa.

Marian Kotleba
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Své poslance bude mít také hnutí Jsme rodina Borise Kollára (6,6 procenta, 11 křesel) a Most-Híd (6,5 procenta a 11 poslanců). Těsně pod pětiprocentním volebním ziskem se ocitly dvě strany z dosavadní rozdrobené pravicové opozice: Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), které se tak poprvé v polistopadové historii ocitlo mimo parlament, a neparlamentní Strana maďarské komunity (SMK).

Výsledky se velmi těsně blížily údajům z prvního exit pollu agentury Focus, které zveřejnila televize Markíza. Ty vládní straně Smer-SD připisovaly vítězství s 27,3 procenty hlasů.

Možnost rozhodnout o novém parlamentu doprovázel mimořádný zájem. Podle prezidenta Adreje Kisky šlo o nejdůležitější volby desetiletí. Novou vládu podle něj čekají čtyři roky ve zvláště složitém období v Evropě i ve světě.

Bezmála šest tisíc volebních místností se na Slovensku otevřelo úderem sedmé hodiny ranní. Možnost odhlasovat skončila ve 22 hodin. Výjimkou byla vesnice Chorvátsky Grob, kde se začalo volit později. Některé bratislavské okrsky zaznamenaly nejvyšší účast od devadesátých let. K volebním urnám se stály i fronty. 

  • Na 4,4 milionu voličů mohlo vybírat z třiadvaceti stran a hnutí. O 150 poslaneckých mandátů v Národní radě se ucházelo téměř 2900 kandidátů. Podmínkou pro zisk křesel je 5 procent hlasů.

Premiér Robert Fico už dříve uvedl, že do parlamentu by se mohl dostat rekordní počet stran. Voliči podle něj měli možnost rozhodnout buď o stabilní vládě s účastí jeho Smeru, nebo o zopakování široké koalice stran pravého středu, kterou nazval „pravicovým slepencem“.

Smer-SD byl dlouhodobě favoritem voleb, ovšem s předpokládanou ztrátou dosavadní většiny. V kampani vsadil na uprchlickou krizi. „Nedovolíme, aby naše cíle ohrozili migranti a politická nestabilita. Děláme pro lidi a chráníme Slovensko,“ prohlašoval premiér v předvolebním spotu. Novou středopravou stranu Sieť neúspěšného prezidentského kandidáta Radoslava Procházky průzkumy označovaly za hlavního vyzyvatele Smeru.

Větší šance připisovaly například také Slovenské národní straně (SNS), Křesťanskodemokratickému hnutí (KDH) nebo slovensko-maďarské straně Most-Híd. Poslední dvě zmíněné strany tvořily středopravicovou vládu, jejíž předčasný pád před čtyřmi lety vrátil Smer k moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 16 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 20 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 44 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 54 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 58 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...