Volby na Slovensku se ztrátou vyhrál Ficův Smer. Do parlamentu jde i radikál Kotleba

Nahrávám video

V parlamentních volbách na Slovensku zvítězila po sečtení téměř všech hlasů vládní strana Smer-SD Roberta Fica s 28,3 procenty. Druhá je s 12,1 procenty liberální strana Svoboda a solidarita (SaS). Favorizovaná Sieť propadla. Do parlamentu naopak půjde krajně pravicová strana Mariana Kotleby se ziskem více než 8 procent. Fico se jako vítěz slovenských voleb pokusí sestavit vládu, připustil ale, že to nebude snadné a asi to potrvá déle. Spolupráci s nikým nevyloučil.

Smer sice vyhrál volby, zároveň ale přišel o dosavadní většinu 83 ze 150 poslanců v Národní radě, umožňující jednobarevnou vládu. V novém parlamentu má mít přibližně třetinu ze 150 křesel. „Čekali jsme výsledek vyšší o čtyři až pět procent,“ prohlásil Robert Fico.

Na druhém místě je strana Svoboda a solidarita (SaS). „Takový výsledek jsme vůbec nečekali. Vytvoření pravicové a reformní vlády je naším eminentním zájmem,“ uvedl po zveřejnění prvního exit pollu, který straně připisoval 13,3 procenta šéf Svobody a Solidarity (SaS) Richard Sulík. Po sečtení hlasů ale mají 12,1 procenta a tedy zhruba 20 mandátů.

Třetí skončilo pravicové uskupení Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti - NOVA s 11 procenty. S necelými devíti procenty a 15 křesly následuje Slovenská národní strana.

On-line přenos

Slovenské volby 2016

  • 5:11

    Slovenské parlamentní volby vyhrála strana Smer-SD premiéra Roberta Fica. Po sečtení 87,85 % okrsků jsou výsledky následující: Smer-SD 28,7 %, SaS 11,3 %,  OĽaNO 10,7 %, SNS 8,8 %, Ľudová strana Naše Slovensko 8,2%, Most-Híd 6,6 %, Sme rodina 6,6 %, Sieť 5,5 %.

    Tímto ukončujeme on-line přenos a loučíme se s vámi.

  • 4:34

    Aktuální průběžné výsledky (sečtených 81,32 % okrsků): Smer-SD 28,8 %, SaS 11 %,  OĽaNO 10,6 %, SNS 8,8 %, Ľudová strana Naše Slovensko 8,3%, Most-Híd 6,7 %, Sme rodina 6,5 %, Sieť 5,4 %, KDH 4,9 %.

  • 4:07

    Aktuální průběžné výsledky (sečtených 72,95 % okrsků): Smer-SD 28,9 %, SaS 11 %,  OĽaNO 10,6 %, SNS 8,9 %, Ľudová strana Naše Slovensko 8,3%, Most-Híd 6,6 %, Sme rodina 6,6 %, Sieť 5,4 %, KDH 4,9 %.

Radikál Kotleba jde do parlamentu

Naopak strana Sieť, která měla být podle většiny sondáží hlavním vyzyvatelem Smeru, překvapila nízkým ziskem - 5,6 procenta. Do Národní rady se podle výsledků dostane osm politických stran a hnutí včetně krajně pravicové strany Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko. Připsala si 8 procent hlasů.

Lídrem strany je pravicový radikál Marian Kotleba, který je zároveň předsedou Banskobystrického kraje. Kotleba vystupuje proti členství Slovenska v NATO, loni se účastnil demonstrací proti imigrantům, dříve organizoval pochody proti Romům a netají se svými sympatiemi k válečnému slovenskému státu, který byl pod silným vlivem nacistického Německa.

Marian Kotleba
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Své poslance bude mít také hnutí Jsme rodina Borise Kollára (6,6 procenta, 11 křesel) a Most-Híd (6,5 procenta a 11 poslanců). Těsně pod pětiprocentním volebním ziskem se ocitly dvě strany z dosavadní rozdrobené pravicové opozice: Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), které se tak poprvé v polistopadové historii ocitlo mimo parlament, a neparlamentní Strana maďarské komunity (SMK).

Výsledky se velmi těsně blížily údajům z prvního exit pollu agentury Focus, které zveřejnila televize Markíza. Ty vládní straně Smer-SD připisovaly vítězství s 27,3 procenty hlasů.

Možnost rozhodnout o novém parlamentu doprovázel mimořádný zájem. Podle prezidenta Adreje Kisky šlo o nejdůležitější volby desetiletí. Novou vládu podle něj čekají čtyři roky ve zvláště složitém období v Evropě i ve světě.

Bezmála šest tisíc volebních místností se na Slovensku otevřelo úderem sedmé hodiny ranní. Možnost odhlasovat skončila ve 22 hodin. Výjimkou byla vesnice Chorvátsky Grob, kde se začalo volit později. Některé bratislavské okrsky zaznamenaly nejvyšší účast od devadesátých let. K volebním urnám se stály i fronty. 

  • Na 4,4 milionu voličů mohlo vybírat z třiadvaceti stran a hnutí. O 150 poslaneckých mandátů v Národní radě se ucházelo téměř 2900 kandidátů. Podmínkou pro zisk křesel je 5 procent hlasů.

Premiér Robert Fico už dříve uvedl, že do parlamentu by se mohl dostat rekordní počet stran. Voliči podle něj měli možnost rozhodnout buď o stabilní vládě s účastí jeho Smeru, nebo o zopakování široké koalice stran pravého středu, kterou nazval „pravicovým slepencem“.

Smer-SD byl dlouhodobě favoritem voleb, ovšem s předpokládanou ztrátou dosavadní většiny. V kampani vsadil na uprchlickou krizi. „Nedovolíme, aby naše cíle ohrozili migranti a politická nestabilita. Děláme pro lidi a chráníme Slovensko,“ prohlašoval premiér v předvolebním spotu. Novou středopravou stranu Sieť neúspěšného prezidentského kandidáta Radoslava Procházky průzkumy označovaly za hlavního vyzyvatele Smeru.

Větší šance připisovaly například také Slovenské národní straně (SNS), Křesťanskodemokratickému hnutí (KDH) nebo slovensko-maďarské straně Most-Híd. Poslední dvě zmíněné strany tvořily středopravicovou vládu, jejíž předčasný pád před čtyřmi lety vrátil Smer k moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 12 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 15 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 36 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 8 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 9 hhodinami
Načítání...