Bejrút - Pět českých občanů zmizelo na východě Libanonu, potvrdilo české ministerstvo zahraničí (MZV). Odpoledne kvůli situaci zasednul krizový štáb. Informaci přinesl jako první místní list The Daily Star. Šéf diplomacie Lubomír Zaorálek se kvůli tomu telefonicky spojil se svým libanonským protějškem. Po Češích pátrá policie i armáda. Češi ve věku 25 až 47 let mohli být uneseni. Policie našla v opuštěném voze zavazadlo s jejich věcmi.
Ministerstvo zahraničí nechce sdělovat identitu pohřešovaných, aby neohrozilo probíhající pátrací operaci, a snaží se kontaktovat jejich rodiny. „Informaci potvrdily libanonské informační služby,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničních věcí Michaela Lagronová. Libanonská vláda do hledání zapojila armádní rozvědku, věc tak má vysokou prioritu.
- Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek: "Jsem ve spojení se zpravodajskými službami a navázali jsme také komunikaci s libanonskou vládou, se kterou máme dobré vztahy. Rád bych ocenil úlohu libanonské vlády, která vede armádní a policejní pátrací akci. Je jednoznačné, že budeme v této věci velmi dobře kooperovat. Hlavní je Čechy najít a z hlediska tohoto cíle není dobré poskytovat žádné další informace."
- Premiér Bohuslav Sobotka: „S ministrem Zaorálkem jsem ve spojení, mohu garantovat, že snahou české vlády je udělat maximum pro to, abychom českým občanům pomohli.“
Taxi, jehož libanonský řidič se rovněž pohřešuje, bylo podle The Daily Star za rozbřesku nalezeno 300 metrů od vojenského stanoviště u města Kafraja v západní části libanonského údolí Bikáa, což je nedaleko syrských hranic. „V této oblasti je situace nesmírně složitá. Do země se začala přelévat občanská válka ze sousední Sýrie,“ podotkl Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity v Praze.
Na zmizení osob upozornil otec taxikáře, který v noci nedorazil domů. V autě byly nalezeny české a libanonské peníze, eura a tři videokamery, které zřejmě patřily Čechům, napsal The Daily Star.
Podle serveru iDNES.cz si libanonská média všímají souvislosti pohřešovaných Čechů a Libanonce zadrženého v loňském roce v Praze, který je nyní ve vazbě a čeká na vydání do USA. Taxikář, s nímž v Libanonu pohřešovaní Češi cestovali, totiž pochází ze stejné vesnice jako Alí Fajád podezřelý ze spolupráce s teroristy. USA Fajáda chtějí vydat společně se dvěma dalšími muži pocházejícími z Pobřeží slonoviny. Trojice chtěla prodat zbraně a kokain americkým agentům, kteří předstírali, že jsou členy kolumbijské teroristické organizace FARC. Městský soud již v dubnu vyslovil souhlas s vydáním, který ale ještě musí potvrdit ministr spravedlnosti.
Podle Lagronové ministerstvo dostalo informace od místních bezpečnostních složek svědčící o tom, že v údolí Bikáa bylo skutečně nalezeno opuštěné auto, v němž bylo pět českých pasů, cennosti, několik videokamer a kreditní karty. Pasy jsou podle všeho pravé.
Podle policie Češi v posledních několika měsících navštívili Libanon dvakrát. Poprvé to bylo 15. května, zemi pak opustili 1. července. O týden později přijeli do Libanonu znovu.
MZV před cestami do údolí Bikáa varuje
Oblast dřív patřila k baštám Hizbaláhu, v posledních letech do ní pronikají radikálové ze Sýrie. I proto před cestami do údolí MZV varuje. Podle Lagronové nadále platí, že by se Češi v případě cesty do Libanonu měli zaregistrovat v dobrovolné databázi cestovatelů DROZD. Pohřešovaná pětice v ní nebyla.
Město Kefrajá, kde muži zmizeli, se v poslední době stalo několikrát cílem útoků. „Občas se objeví informace o tom, že tam byl pokus třeba o infiltraci nějakých těch radikalizovaných skupinek ze Sýrie nebo o atentát pomocí výbušniny v autě,“ konstatoval obchodník Ondřej Krátký, který žije v Libanonu. Ve stejné oblasti před dvěma dny zmizeli i dva Libanonci.
V březnu roku 2011 zmizelo v údolí Bikáa za podobných okolností sedm Estonců, kteří si do Libanonu vyjeli na kolech. V zajetí byli 113 dnů a osvobozeni byli po zásahu libanonských speciálních sil. Jejich věznitelé se údajně hlásili k teroristické síti Al-Káida.
Libanonská policie koncem září 2013 hledala českého turistu, který byl rovněž pohřešovaný. Šestačtyřicetiletý muž se vydal na výlet a za špatné viditelnosti se zřítil do hlubokého údolí a zemřel.
Případy Čechů unesených v zahraničí
- 13. března 1983 - Příslušníci povstaleckého Národního svazu pro úplnou nezávislost Angoly (UNITA) unesli 66 československých občanů, kteří pracovali v papírně v angolském Alto Catumbela. Únosci požadovali politické uznání. Unesení museli absolvovat 1200 kilometrů dlouhý pochod. Po 4,5 měsíci únosci propustili ženy, děti a slabé muže. Zbylí lidé byli propuštěni po 468 dnech.
- 26. května 1995 - Tři české vojáky spolu s dalšími 270 příslušníky mírových sil UNPROFOR použili bosenští Srbové v okolí Pale u Sarajeva jako lidské štíty, aby odvrátili hrozící letecké údery NATO. Majora Karla Krátkého a kapitána Oldřicha Židlíka propustili po 24 dnech, major Zlatko Kožušník se dostal na svobodu po 19 dnech zajetí.
- 17. prosince 1996 - Český chargé d'affaires v Peru Lubomír Hladík byl mezi více než 600 lidmi zajatými na večírku v rezidenci japonské ambasády v Limě. Ozbrojenci z Revolučního hnutí Túpaka Amarua (MRTA), kteří požadovali propuštění vězněných členů hnutí, rukojmí postupně propouštěli, včetně Hladíka. Peruánské bezpečnostní síly osvobodily 72 zbylých rukojmí 22. dubna 1997.
- 19. února 1998 - Podplukovníka Jaroslava Kulíška s dalšími třemi pracovníky pozorovatelské mise OSN v Gruzii (UNOMIG) unesli ozbrojení útočníci v západogruzínské vesnici Džichaškari. Zatímco dva Uruguayce a Švéda odpůrci prezidenta Eduarda Ševardnadzeho propustili, Kulíškovi se 25. února podařilo utéci.
- 29. září 1999 - Dva pracovníky nadace Člověk v tísni Milana Machalíčka a Michala Plavce zadržoval dav ze srbské enklávy Štrpce v jihosrbské provincii Kosovo. Vojákům sil KFOR se podařilo humanitární pracovníky po několika hodinách vysvobodit.
- 13. října 1999 - Na východě gruzínské Abcházie, v Kodorském údolí, byla unesena skupina šesti pozorovatelů OSN (UNOMIG), pocházejících z ČR, Švédska, Švýcarska, Řecka, Německa a Uruguaye. Únosci požadovali výkupné 250 000 dolarů. Den nato únosci propustili čtyři rukojmí, včetně českého pozorovatele, zbytek propustili další den.
- 11. dubna 2004 - V Iráku byli cestou do jordánského Ammánu uneseni tři čeští novináři - Michal Kubal a Petr Klíma z České televize a Vít Pohanka z Českého rozhlasu. Po pěti dnech byli po vyjednávání s únosci propuštěni.
- 7. prosince 2005 - Na Haiti byl unesen český misionář Roman Musil. Na ostrově působil několik let. S únosci, kteří údajně požadovali výkupné 50 000 dolarů, vyjednávali představitelé katolické církve. Musil byl propuštěn 10. prosince 2005, ČR údajně nic neplatila.
- 11. března 2010 - Byly propuštěny dvě unesené humanitární pracovnice na Haiti. Česká pracovnice organizace Lékaři bez hranic (MSF) a její belgická kolegyně strávily téměř týden v zajetí neznámých únosců. Ženy, které v zemi pomáhaly po ničivém zemětřesení, přepadli únosci na předměstí Port-au-Prince.
- 18. ledna 2011 - Jemenská policie zmařila pokus o únos čtyř českých turistů. Zasáhla proti třem únoscům střelbou ve chvíli, kdy se pokusili své oběti odvézt autem do hor.
- 22. března 2012 - Česká průvodkyně strávila v noci na 22. března na egyptském Sinajském poloostrově dvě hodiny v zajetí beduínů. Skupina maskovaných mužů ji unesla, když přepadla autobus s českými turisty, které žena doprovázela. Podle českého ministerstva zahraničí ženu osvobodily egyptské bezpečnostní síly ve spolupráci s místními beduínskými kmeny z jihu Sinaje.
- 13. března 2013 - Dvě Češky Antonie Chrástecká a Hana Humpálová byly uneseny neznámými ozbrojenci v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán, kam přijely z Íránu jako turistky a chtěly pokračovat do Indie. K jejich propuštění po dvou letech přispěla turecká nevládní organizace IHH; do ČR se vrátily koncem letošního března.
- 6. března 2015 - Po útoku islámských radikálů na ropné pole Ghaní v Libyi bylo uneseno devět osob pracujících pro rakouskou firmu VAOS - Rakušan, čtyři Filipínci, dva Bangladéšané, Ghaňan a jeden český občan. Dva Bangladéšané a Ghaňan se již ze zajetí dostali. Osud ostatních unesených, včetně Čecha, je nejasný.
