Belgie také šetří - a Belgičané také protestují

Brusel - Proti vládním úsporám protestují v Bruselu desetitisíce Belgičanů. Vláda plánuje například snížení příspěvků v nezaměstnanosti a zmrazení nebo snížení výdajů ve veřejném sektoru. Belgie potřebuje v příštím roce ušetřit přes 11 miliard eur, aby její rozpočtový deficit zůstal pod třemi procenty HDP - tedy požadovaným unijním limitem. Ke škrtům se zavázala i nově vznikající belgická vláda. Přísahu by mohla složit příští týden.

Odbory se obávají, že zaměstnavatelé budou v rámci utahování opasků snižovat mzdy a propouštět lidi z práce. Úsporná opatření Belgii čekají od příštího roku. Podle odborů do centra belgického hlavního města dorazilo až 80 000 lidí. Do protestů se zapojili lidé pracující v metalurgii, veřejných službách, pivovarnictví, stavebnictví a školství. Byli oblečeni v zeleném, červeném nebo modrém – podle barev tří největších belgických odborových organizací. Nebyly hlášeny žádné incidenty.

Odborová šéfka Anne Delemenneová:

„Belgie se stala daňovým rájem pro nejbohatší a daňovým peklem pro ty, kteří vstávají brzy ráno.“

Vláda podle odborů řeší ekonomické potíže země především na úkor pracujících a nepožaduje dost peněz od „viníků“ krize v čele s bankéři. Socialista Elio Di Rupo, který má stanout začátkem příštího týdne v čele koaliční vlády, se dnes setkal s odborovými předáky. Ti pohrozili, že pokud kabinet úsporná opatření nezmírní, budou připraveni vyhlásit generální stávku.

Belgické strany se dohodly, že země bude muset příští rok ušetřit 11,3 miliardy eur (skoro 286 miliard korun), což představuje asi desetinu jejího rozpočtu. Chystají se mimořádné daně pro lidi s nadprůměrnými příjmy, ale nepočítá se se zvláštní daní pro bohaté, jak požadují odbory. Snižovat se má naopak podpora v nezaměstnanosti a další dávky a omezovat se také mají sociální služby. Zvýšit se má věk pro odchod do předčasného i řádného důchodu.

Protesty proti úsporným opatřením, která mají být lékem na současnou tíživou situaci mnoha evropských ekonomik, ve středu zažila Británie a ve čtvrtek Řecko. Portugalsko zasáhly podobné bouře minulý týden. Ve Francii se protesty očekávají 13. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...