Trajektorie sbližování Ukrajiny a NATO je jasná, podotýká poradce vlády pro národní bezpečnost Pojar

11 minut
Tomáš Pojar hovořil o jednání Rady NATO–Ukrajina
Zdroj: ČT24

Přestože měli Ukrajinci před uplynulým summitem NATO v Litvě větší očekávání, je výsledkem více pozitiv než zklamání, řekl v pořadu Události, komentáře poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Dodal, že Kyjev sice nedostal přímou pozvánku k rozšíření Aliance, je však jasné, že se Ukrajina NATO čím dál více přibližuje.

Na summitu NATO ve Vilniusu se řešilo například možné připojení Ukrajiny. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga je k tomu země nejblíž v historii, konkrétní datum pro vstup do Aliance ale známé není. Země skupiny sedmi nejsilnějších ekonomik světa pak také oznámily mezinárodní rámec, který má Ukrajině prostřednictvím bezpečnostních záruk pomoci v obraně před Ruskem.

Podle Pojara šlo o úspěšný summit, který „přinesl více pozitiv než zklamání“. „Aliance z něj rozhodně nevyšla oslabena. Naopak, rozšiřuje se a sílí a plánuje a má dostatečnou odstrašující sílu, aby si ji nikdo nezkoušel testovat,“ řekl.

Očekávání Ukrajinců, ale i pořadatelské země však podle něj zřejmě byla větší. „Na druhou stranu je výsledek rozumný a racionální kompromis. Myslím, že se nedalo udělat více ve zjednodušení vstupu Ukrajiny do NATO a rozhodnutí, že dveře jsou otevřeny,“ uvedl. Absenci přímé pozvánky do NATO podle něj vyvažují konkrétní finanční, vojenské nebo institucionální kroky.

Trajektorie sbližování

Pojar ve Vilniusu jednal s nejbližšími spolupracovníky Zelenského, ti se podle něj již připravují na „plánování dalších dodávek, na válku, na boj, na obranu“, vyjmenoval. Kyjev se také chystá pokračovat v reformách, které Ukrajinu začlení a přimknou k západnímu světu. 

Poradce vlády pro národní bezpečnost předpokládá, že sbližování mezi NATO a Ukrajinou bude pokračovat. „Bude to vidět každým rokem na propojení armád, technologií a zbraňových systémů, že vzájemná závislost bude posilovat,“ řekl. To nakonec povede k tomu, že „válku vyhrajeme a svobodný evropský svět ubráníme“, dodal.

Podle Pojara chce Ukrajinu v Alianci většina členských zemí, určité obavy má ale například Maďarsko. Trend sbližování NATO a Kyjeva je však jasný. „Když porovnáte vztah Ukrajiny a NATO před deseti lety, pěti lety, rokem a pěti měsíci, je trajektorie úplně jasná,“ řekl Pojar.

NATO nemá dávat najevo slabost

Aliance na summitu schválila i nejpodrobnější obranné plány od konce studené války. Aktuálně NATO pracuje na nákupu techniky i na připravenosti vojáků. Dle poradce je nutné nedávat najevo slabost, kterou by mohl spatřit „barbarský predátor na Východě“.

„Rusko a kterákoliv další země si rozmysl nějaké provokace nebo konkrétní útok, pokud bude věřit tomu, že to myslíme vážně. Je to nejrobustnější plán, který máme,“ řekl.

Role Česka v plánech vychází z geografické polohy země. „Přes nás se bude východní křídlo posilovat,“ uvedl Pojar. Tuzemská úloha by tak spočívala zejména v logistice, zapojily by se však i české jednotky, „které by podporovaly ty obránce, kteří jsou přímo na hranicích“. 

Rusko je podle Pojara nutné mít „co nejdále od našich hranic“. „Čím je Rusko dále, tím je to tady bezpečnější a tím nám toho hrozí méně,“ dodal.

Okno příležitosti se na zimu asi uzavře. Nemusí však být jediné

Co se týče ukrajinského boje s ruskými okupanty, poradce premiéra předpokládá, že dosavadní intenzitu válčení nebude možné dále udržet. „K druhému výročí války v únoru bude intenzita menší. Válka se takto nebude prodlužovat, což neznamená, že nastane mír,“ upozornil.

„Všichni jsou zvědaví, jakým způsobem se podaří Ukrajincům postoupit, nebo naopak Rusku zvrátit situaci v následujících týdnech až měsících. Než nastane zima a než bude na Ukrajině zase bláto,“ poznamenal.

Okno příležitosti, o kterém mluvil ve Vilniusu prezident Petr Pavel, se dle Pojara se zimou uzavře. „Ale to neznamená, že příští rok nebude jiné okno příležitosti.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 3 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...