Okupační správce Krymu chystá obranu. Ukrajinské protiofenzivě se má postavit Konvoj

O plánované ukrajinské protiofenzivě v posledních měsících čím dál častěji mluví bezpečnostní odborníci, kteří v médiích spekulují o směru útoku. Často zmiňují, že by se Ukrajinci mohli pokusit získat přístup na Krymský poloostrov, který je od roku 2014 pod kontrolou Ruska.

Hrobu protiútoku si uvědomují i Ruskem dosazení správci Krymu, kteří na poloostrově budují obranné linie a staví speciální jednotky, které mají ukrajinskému tlaku čelit. Dohlíží na ně Sergej Aksjonov, který se stal šéfem poloostrova už v roce 2014.

Kdo je Sergej Aksjonov?

Před masovými demonstracemi na Majdanu a následným svržením proruského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014 byl Aksjonov jen nevýraznou postavou krymské politiky. Jeho strana měla v krymském zákonodárném sboru jen tři křesla, jinde zastoupena nebyla. V reakci na dění v Kyjevě se však rozhodl vybudovat síly, které by zabránily rozšíření revoluce i na Krym.

Tento bývalý obchodník s cigaretami pod sebou shromáždil formaci o síle několika tisíc mužů. Brzy ráno 27. února 2014 vtrhly do krymského parlamentu a nedalekého sídla tamní vlády nejméně dvě desítky těžce ozbrojených mužů s množstvím útočných pušek a granátometů. I když Aksjonov odmítl, že by ozbrojenci jednali na jeho popud, sám se v parlamentu brzy objevil a začal shromažďovat jeho členy.

Ten den proběhla dvě hlasování – po prvním se Aksjonov stal krymským premiérem, druhé vyzvalo k uspořádání referenda o odtržení poloostrova od Ukrajiny.

Podle zpráv z médií zřejmě v parlamentu nebyl minimální počet členů, který by mohl taková rozhodnutí přijmout. Část z tehdejších zákonodárců, kteří měli ten den hlasovat, se podle svých vyjádření k budově parlamentu ani nepřiblížila. A ti, kteří se do něj dostali, mohli jen stěží hlasovat podle svého svědomí s ozbrojenci za zády.

Aksjonov opět shání ozbrojence

Nyní, po devíti letech, stojí Sergej Aksjonov stále v čele Krymu. Tváří v tvář hrozbě ukrajinské protiofenzivy se na útok snaží připravit. A postupuje podobně jako v roce 2014 – formuje ozbrojené skupiny.

Podle zpráv z médií se při tom Aksjonov spojil se šéfem nejznámější ruské soukromé armády Wagner, Jevgenijem Prigožinem. Po vzoru wagnerovců Aksjonov vytvořil vlastní žoldnéřské síly Krymu, známé jako Konvoj. Skupina v listopadu spustila vlastní kanál na Telegramu, na kterém se hojně objevují pravoslavné ikony. Ukrajince na něm často označuje za satanisty a nacisty.

Výcvik bojovníků probíhá na Krymu, a to údajně v bývalé sovětské vojenské základně v obci Prevalne. Vedou jej zkušení bojovníci. „Jsou to bývalí vojáci z ruských speciálních jednotek – GRU (Hlavní zpravodajská správa), FSB (Federální bezpečnostní služba), Národní gardy,“ řekl Andrij Černjak z ukrajinského vojenského zpravodajství serveru Ukrajinska pravda.

„Jsou to lidé, kteří sloužili a účastnili se bojových akcí, válek. (…) Nejsou posíláni do oblastí bojových akcí, ale jsou najímáni, aby předávali své zkušenosti,“ doplnil.

Podle informací jednoho z bývalých členů Konvoje dostávají řadoví bojovníci plat ve výši 200 tisíc rublů (asi 55 tisíc korun) měsíčně a důstojníci 300 tisíc rublů (asi 82 tisíc korun). Těm, kteří u Konvoje vydrží sloužit déle než rok, je přislíbena i půda – buď na Krymu, nebo v Abcházii.

Bojovníci Konvoje jsou dobře vybaveni zbraněmi, dělostřelectvem i lehkými obrněnými vozidly. Podle ruského propagandistického vysílání skupina aktuálně drží pozice v okupovaných částech Chersonské oblasti, které sousedí s Krymem, a má k dispozici i tanky T-80 a T-90.

Velitelem Konvoje je Konstantin Pikalov. Podle investigativních webů Bellingcat a Insider velel Pikalov wagnerovcům na Madagaskaru, byl zapleten do vraždy novinářů ve Středoafrické republice a „dohlížel“ na volby v Srbsku a Bosně a Hercegovině.

Pikalov také vede bezpečnostní agenturu napojenou na ruského podnikatele Vladimira Vasiljeva, plynárenskou společnost Gazprom nebo petrohradský fotbalový klub Zenit. „Má poměrně rozsáhlý životopis s vazbami na další vlivné přátele ruského prezidenta i Prigožina, jak dokládají údaje z registru právnických osob,“ uvedl server Ukrajinska pravda.

Teritoriální obrana i kozáci

Konvoj však není jedinou ozbrojenou skupinou, která na Krymu vzniká. Obyvatelé poloostrova jsou rekrutováni do jednotek územní obrany, které mají hlídat tamní úřady a podniky. Aktuálně čítají asi pět tisíc mužů. Nad to na Krymu působí i desítka ozbrojených kozáckých organizací, které mají podle svých vyjádření asi 16 tisíc členů.

Ukrajinská vojenská rozvědka je přesvědčená, že hlavní příčinou vzniku těchto formací je očekávaná protiofenziva. „Tyto soukromé armády byly vytvořeny na ochranu okupační správy kvůli nejistotě, zda je ruské ozbrojené síly budou schopny bránit. Také nemají důvěru v integritu Ruské federace. Pokud se Rusko začne hroutit, budou je mít na ochranu svého majetku a svých rodin,“ uvedl Černjak.

Podle mluvčího vojenské rozvědky se Aksjonov a jeho spolupracovníci snaží propagovat svou armádu v médiích, aby ukázali, že i oni jsou součástí politické elity. Jejich spojenectví podle něj však není založeno na přátelství, kvůli chystané protiofenzivě pouze „uvázli na jedné lodi“.

„Proto se snaží budovat oddělené struktury. A pokud dojde k nějakému konfliktu nebo problému, budou tyto soukromé vojenské skupiny bojovat mezi sebou,“ očekává Černjak.