Rusko útočilo na Mykolajiv střelami Kalibr

Ruské síly podle šéfa regionální vojenské správy Vitalije Kima na Mykolajiv zaútočily v úterý krátce po jedenácté hodině večer místního času (po 22:00 SELČ). Při vzdušném úderu bylo mimo jiné částečně zničené obchodní centrum a autosalon. Tlaková vlna poškodila několik obytných domů a podniků. „Navíc byl zasažen objekt průmyslové infrastruktury. Zatím je známý jeden zraněný,“ uvedl ve středu Kim na Telegramu.

„Dnes v noci ozbrojené síly Ruské federace provedly úder skupinou vysoce přesných zbraní s dlouhým doletem na velký muniční sklad na území podniku na opravu lodí ve městě Mykolajiv. Cíle útoku byly splněny. Určený objekt zasažen,“ prohlásil později podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Kromě Mykolajivu se cílem ruských večerních útoků stala civilní infrastruktura v Kosťantynivce v Doněcké oblasti, uvádí generální štáb. Město podle něj zasáhly dvě protiletadlové střely S-300, které ruské síly používají k útokům na pozemní cíle.

Celkem Rusko podle ukrajinské strany podniklo v úterý tři desítky raketových útoků a ukrajinské vojáky i obydlené oblasti ostřelovalo také ze salvových raketometů.

Údery z Černého moře

„Ruské jednotky použily během nočních útoků vše, co měly k dispozici,“ informuje mluvčí Velitelství vzdušných ozbrojených sil Ukrajiny Jurij Ihnat. Vypálily například rakety H-47 Kinžal, o nichž tvrdily, že jsou nesestřelitelné. Ukrajinská protivzdušná obrana následně všech šest střel zneškodnila.

Ruské útoky jsou podle Ihnata v poslední době četnější z oblasti Černého moře, odkud míří na Ukrajinu hlavně rakety Kalibr. „Jsou umístěny jak na lodích, tak na ponorkách, zatím na nás mohou střílet rakety ze kteréhokoli bodu Černého moře. Otázka je v tom, kolik kalibrů ještě mají, kolik jim zbývá raket, podle našich informací už ne tolik,“ dodal.

Mluvčí ocenil také dodávku západních obranných systémů Patriot, díky kterým se Ukrajincům daří ruské rakety sestřelovat. Připomněl však, že Kyjev těchto systémů a dalších prostředků nemá dostatek, aby je mohl rozmístit na svém území ve více směrech.

Británie své stíhačky Ukrajině neposkytne, nejsou prý vhodné

Účinným nástrojem proti ruským raketovým úderům by byly i letouny F-16, o které Ukrajina dlouhodobě žádá. Mimo jiné o tom jednali v Berlíně ministři obrany Německa a Británie Boris Pistorius a Ben Wallace. 

Británie ukrajinským silám své stíhačky podle Wallace neposkytne, protože pro ně nejsou vhodné. Dodal, že s dodávkami letadel Ukrajincům chce ovšem Británie pomoci v rámci širší mezinárodní koalice. Německo na předání západních stíhaček Ukrajině hledí skepticky, podle Pistoriuse se chce Berlín soustředit na protivzdušnou obranu a na dodávky munice. 

Stíhačky F-16 neposkytne Ukrajině ani Polsko. Prezident Andrzej Duda na summitu v Reykjavíku podle agentury PAP uvedl, že Varšava je Kyjevu dát nemůže, neboť sama nemá dostatek moderních bojových letounů. Duda zároveň podotkl, že jeho země svému sousedovi bude nadále poskytovat vojenskou podporu a je připravena trénovat ukrajinské piloty. Polsko už dříve poskytlo Ukrajině osm letounů MiG-29 a dalších šest je připraveno dodat. 

Boje na frontě

Rusko podle Ukrajinců nadále soustředí své hlavní válečné úsilí u měst Lyman, Bachmut, Avdijivka a Marjinka na východě Ukrajiny, přičemž Bachmut a Marjinka jsou epicentrem současných bojů. 

Mluvčí ruského ministerstva Konašenkov sdělil, že ruské síly u Bachmutu zaujaly lepší obrannou linii a zároveň pokračují ve snaze o ovládnutí západní části města. „Nejsložitější situace byla v oblastech obcí Krasnoje a Bogdanovka,“ uvedl mluvčí ruského ministerstva s odkazem na vsi, jejichž ukrajinské názvy jsou Ivanivske a Bohdanivka a nacházejí se západně od Bachmutu. U těchto míst Rusové podle Konašenkova odrazili sedm útoků ukrajinských vojáků.

Ukrajinský generální štáb rovněž uvedl, že i ukrajinská armáda útočila na ruské pozice, mimo jiné na vojenský personál nebo nepřátelské protiletadlové raketové systémy.

Podle Ukrajinců přišly ruské síly o více než 200 tisíc mužů

Ve svém dalším přehledu pak ukrajinský generální štáb uvedl, že Rusko od začátku invaze přišlo na Ukrajině už o více než 200 tisíc vojáků. Ukrajinská armáda v jejich případě hovoří o „likvidaci“, z čehož není zřejmé, zda má na mysli zabité, nebo i zraněné a případně zajaté vojáky. Podobné informace jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

Rusko i Ukrajina zveřejňují jen minimum informací o svých vlastních vojenských ztrátách. Moskva naposledy v září připustila, že od zahájení invaze padlo 5937 jejích vojáků. Mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby na začátku května řekl, že invaze si vyžádala podle odhadu Washingtonu jen za posledních pět měsíců sto tisíc ztrát na ruské straně, z toho přes 20 tisíc mrtvých. Moskva jeho tvrzení vzápětí označila za nesmyslné.

Západní činitelé už dříve odhadovali celkový počet ruských zabitých a zraněných vojáků na více než 200 tisíc, v případě ukrajinské armády hovořily západní odhady o přibližně stovce tisíc zabitých nebo zraněných.