Slovensko pozastaví dovoz obilí a dalších produktů z Ukrajiny. Česko to neplánuje

Slovenská vláda schválila návrh na časově neomezený zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin z Ukrajiny. Tranzit přes území Slovenska zůstane povolen. Opatření, které vstoupí v platnost v úterý, se bude vztahovat například na obilí a olejniny, řekl hlavní slovenský veterinář Jozef Bíreš. K podobnému zákazu už přistoupily Maďarsko a Polsko ve snaze ochránit domácí zemědělce před dovozem například levné ukrajinské pšenice. Česko se k tomuto kroku nechystá, podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) je v rozporu s pravidly unijního trhu.

Kabinet slovenského premiéra Eduarda Hegera neschvaloval seznam výrobků, jejichž dovoz bude zakázán. Například ministrovi zemědělství ale uložil, aby oznámil, kterých výrobků se restrikce dotknou. Materiál ministerstva zemědělství, který projednala vláda, počítá s tím, že opatření se bude vztahovat nejen na obilí a olejnatá semena, ale také například na kukuřici, ovoce, zeleninu, cukr, med a včelí produkty.

„Jde o opatření na ochranu slovenského agropotravinářského sektoru a ochranu zdraví spotřebitelů. Na rozdíl od Polska jsme nezakázali tranzit,“ řekl o rozhodnutí vlády ministr zemědělství Samuel Vlčan. Seznam produktů, na které se bude vztahovat slovenský zákaz dovozu, bude moci průběžně měnit ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem hospodářství.

Vlčan řekl, že Bratislava už dříve navrhla, aby Evropská komise zřídila finanční nástroj na výkup obilí přímo na Ukrajině a jeho prodej mimo EU.

Minulý týden Slovensko zakázalo zpracovávat už uskladněné ukrajinské obilí; toto zboží a z něj vyrobená mouka nesmí ani na trh. Učinilo tak poté, co v dovezeném ukrajinském obilí testy potvrdily výskyt pesticidu, který podle ministerstva zemědělství není v EU povolen a který má negativní vliv na lidské zdraví. Už dříve začalo Slovensko plošně kontrolovat obilí z Ukrajiny, které je určeno na slovenský trh nebo k tranzitu přes jeho území do jiných států.

Intenzivní kontroly v Česku

Česko kvůli možnému výskytu pesticidů zpřísnilo kontroly tranzitu zemědělských komodit. Testy zatím neodhalily žádný závadný vzorek, uvedlo v pondělí ministerstvo zemědělství. „Ochrana zdraví českých občanů je pro mě absolutní priorita, proto v intenzivních kontrolách budeme nadále pokračovat a v případě pozitivního nálezu budeme likvidovat celé zásilky,“ sdělil ministr Nekula.

Státy EU by podle něj měly co nejvíce přispět k vývozu ukrajinské zemědělské produkce do zemí mimo Unii. „Jednostranné zákazy jednotlivých zemí ale nic nevyřeší. Musíme najít shodu v celé EU na pravidlech, za jakých bude probíhat tranzit zemědělských komodit z Ukrajiny do evropských přístavů, a aby z nich produkce dále směřovala do zemí mimo EU, které jsou na ukrajinské produkci závislé,“ uvedl Nekula.

S ostatními unijními ministry zemědělství a Evropskou komisí chce proto řešit také podobu fungování koridorů solidarity, tzv. Solidarity Lanes.

Český premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že v Česku není problém tak intenzivní, protože obilí končí v zemích, které mají hranici s Ukrajinou. „Tyto státy se rozhodly přijmout opatření mimo jiné proto, že u nich to významně snižuje ceny a způsobuje to konkurenci jejich zemědělcům,“ míní premiér.

V Česku taková situace zatím nenastala. „My děláme naopak kroky k tomu, abychom snížili ceny potravin a dosáhli lepších cenových podmínek pro naše občany,“ dodal Fiala.

Zákaz bude řešit EU

Evropská komise o víkendu v reakci na rozhodnutí Polska a Maďarska zakázat dovoz některých zemědělských produktů z Ukrajiny uvedla, že jednostranné kroky týkající se obchodu podnikané jednotlivými členskými státy Evropské unie jsou nepřijatelné. Velvyslanci zemí Evropské unie tento týden kroky Varšavy a Budapešti projednají.

Kyjev při rozhovorech, které v pondělí začaly ve Varšavě, usiluje o obnovení tranzitu ukrajinských potravin a obilí přes Polsko jako o „první krok“ k ukončení zákazu jejich dovozu.

„Vše, co překročilo polskou hranici (z Ukrajiny) a šlo do polských společností nebo podniků nebo co bylo přes Polsko převáženo do jiných zemí EU či přes přístavy do jiných částí světa – to je asi deset procent všeho (potravinářského zboží), co Ukrajina vyvezla,“ uvedl ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj podle agentury Ukrinform. Dodávky do Maďarska podle něj představují zhruba šest procent vývozu.

Levná ukrajinská pšenice se dostala na trhy středoevropských zemí, když Kyjev po blokádě svých černomořských přístavů v souvislosti s ruskou invazí z konce loňského února začal při vývozu obilí využívat alternativní trasy. Ukrajina je jedním z největších světových vývozců obilí.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 58 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 2 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...