Ruští vojáci nedostávají slíbené výplaty, morálku Ukrajinců podkopávají změny v odměnách

Pro ruského vojáka bojujícího na Ukrajině je podle oficiálních informací nástupní plat kolem 195 tisíc rublů (asi 54 tisíc korun) měsíčně, což je téměř čtrnáctkrát více než medián v některých ruských regionech, píše na svém webu stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Vojáci s profesionálním kontraktem s armádou, vojáci zmobilizovaní do armády ze zálohy, dobrovolníci a jejich příbuzní si ale stěžují, že místo slibovaných 195 tisíc rublů měsíčně dostali na bankovní účty řádově menší sumy nebo nic, případně že se platby zpožďují.

Podle nestátního ruského webu Vjorstka zaznamenali takové problémy minimálně v 52 z 85 ruských regionů a také na anektovaném Krymu. Kromě slibovaných výplat nechodí včas, či vůbec ani příplatky, prémie a sociální dávky. Web neupřesnil, kolika vojáků se problém týká, tvrdí ale, že jde už o „hromadný problém“.

Vojáci si stěžují, že výplaty nepřišly už několik měsíců

Na sociálních sítích se lze dočíst i stížnosti, že někomu nedorazila výplata i za dva či tři měsíce. V komentářích k příspěvkům stěžovatelů se píše, že ministerstvo obrany posílá výplaty mezi 10. až 20. dnem každého měsíce a že zpoždění mohlo způsobit například převelení do jiné jednotky. Někteří stěžovatelé připouštějí, že peníze nakonec dostali, jiní si dál stěžují na nuly na účtu.

Například Viktorija z Moskvy uvedla, že muže jí zmobilizovali loni na podzim, výplaty přestaly přicházet v lednu. Připouští, že může jít o důsledek zmatků při převelení, ale tvrdí, že je na tom bídně – je zrovna na mateřské se dvěma dcerami ve věku tří let a osmi měsíců. Z třiceti tisíc rublů (asi 8500 korun), které dostává na děti od státu, vypomáhá ještě muži, aby měl na své výdaje.

Darja z Ivanovské oblasti tvrdí, že mobilizovaný manžel nedostává výplatu od února. Když se dovolala do centrální účtárny, dozvěděla se, že muž byl propuštěn z jedné jednotky, ale převelení do jiné ještě nedostal.

„Výplatu jsem šetřil, neutrácel. Pomohl jsem jen matce splatit pár dluhů,“ řekl webu Vjorstka Andrej, který má kontrakt s armádou. Dříve se výplata pravidelně objevovala na účtu desátého dne v měsíci, ale tentokrát přišlo jen třicet tisíc rublů. „Od velitele byla jediná odpověď: čekejte. Ale pár lidí tu čeká (na výplatu) už od listopadu.“

„Pro lidi z regionů představuje částka dvě stě tisíc rublů velké peníze. Mnozí takovou sumu vydělají za celý rok,“ objasnil sociolog Dmitrij Lobojko. S velkými výplatami za účast v bojových operacích tito lidé spojují naděje, že se jim podaří kvalitativně změnit život. „Ale teď narazili na realitu.“

Na bonusy dosáhne míň ukrajinských vojáků

Stížnosti na odměňování se objevují i na ukrajinské straně, a to v souvislosti se změnami ve výplatách prémií za službu v bojových zónách, píše The Kyiv Independent (TKI).

Dříve dostávali vojáci, členové jednotek územní obrany a policisté navíc sto tisíc hřiven (asi 59 tisíc korun) měsíčně, pokud sloužili v aktivní bojové zóně. Šlo o významné přilepšení, neboť v zemi je oficiální průměrný plat těsně pod patnácti tisíci hřivnami (zhruba devět tisíc korun), upozorňuje TKI. Ti, kteří sloužili mimo aktivní bojové oblasti, dostali navíc třicet tisíc hřiven (necelých osmnáct tisíc korun) měsíčně.

Od února však mají nárok na sto tisíc hřiven pouze vojáci, kteří jsou v přímém kontaktu s nepřítelem. Ti v bojových zónách v určité vzdálenosti od přední linie dostanou maximálně třicet tisíc hřiven a ti mimo aktivní bojovou zónu nedostanou vůbec žádný bonus. Podle vojáků se také pro účely výplat bonusů už nezapočítává celý měsíc, ale počítají se jen jednotlivé dny, píše TKI a dodává, že základní vojenské platy bývají u většiny vojáků nižší než třicet tisíc hřiven.

Ukrajinské ministerstvo obrany změny zdůvodňuje rozpočtovými potřebami a také tím, aby byly bonusy fér vůči vojákům, kteří slouží přímo na frontě a kteří by podle něj měli dostávat ve srovnání s ostatními víc.

Většina vojáků oslovených TKI a sloužících jak na frontě, tak v týlu nepovažuje změny za žádoucí ani spravedlivé. Objevují se i případy zpožděných výplat bonusů, někteří na ně čekají od listopadu či prosince.

Kde je bezpečno?

Kritici upozorňují například na to, že i když vojáci nejsou přímo na frontové linii, neznamená to, že jsou v bezpečí. „Nemůžeš říct, že budeš v pohodě, když odejdeš dva až pět kilometrů od (přední) linie,“ říká jeden z nich. „Všechno, co tam dolétne, tě může zasáhnout, včetně 120milimetrových minometů. O houfnicích ani nemluvím.“

Není také vždy jasné, co přesně znamená „v první linii“. Například zdravotníci, kteří jsou neustále připraveni vyjet na pomoc zraněným, jsou vystaveni vysokému riziku, ale technicky tráví na frontové linii ve srovnání s pěchotou velmi málo času. Záleží pak na velícím důstojníkovi, jak takovou práci zaeviduje a jak velký bonus dotyčný dostane, pokračuje TKI.

Nedostatek peněz pro vybavení i rodinu

Vojáci často financují z prémií i bojové vybavení, neboť armádní systém zásobování bývá pomalý a neefektivní. Ti, kteří se vracejí z bojových zón do týlu, tak přicházejí o bonusy právě tehdy, když je potřebují k obnově výbavy a přípravě na další službu na frontě. „Maximální plat, který dostávám jako důstojník za měsíc, je 25 tisíc hřiven,“ přibližuje další voják. „Posílám deset tisíc manželce na nájem, utratím deset tisíc za živobytí a zbývá mi pět tisíc. A batoh na (satelitní internetový systém) Starlink stojí šest tisíc.“

V neposlední řadě může omezení prémií znamenat finanční komplikace pro rodiny vojáků. Někteří proto odcházejí ze služby, což zdůvodňují třeba péčí o osobu blízkou. Podle jednoho z oslovených mluví o odchodu v jeho jednotce čtvrtina lidí, v nemocnici, kde se v lednu zotavoval ze zranění, to byla skoro třetina.

„Viděl jsem někoho, kdo musel během zdravotního volna pracovat, aby svému dítěti zaplatil školku. Jeho morálka samozřejmě prudce klesá,“ řekl webu TKI. Kvůli zvláštní povaze brigády dotyčného vojáka měl jejím příslušníkům zůstat bonus třicet tisíc hřiven, ale to se podle něj nestalo. „Jde do toho, chápe, že brigáda rychlé reakce jde vždy do těch nejtěžších bitev, ví, že může zemřít každý den a nemůže svému dítěti zaplatit školku. To nedává smysl.“