Za Rusko bojují i neonacisté. Někteří mluví o vzrušení z násilí

Na Ukrajině bojuje na ruské straně řada pravicových extremistů a neonacistů. S odkazem na zprávy německé Spolkové zpravodajské služby (BND), kterou získal týdeník Der Spiegel, o tom informují zahraniční servery jako Radio Free Europe, nezávislý deník The Moscow Times nebo ruský opoziční server Meduza. Moskva přitom jako záminku pro svou agresi používá argument „denacifikace Ukrajiny“.

Němečtí analytici podle zahraničních médií napsali, že skutečnost, že ruští vojenští a političtí představitelé vítají neonacistické skupiny, zpochybňuje tvrzení šéfa Kremlu Vladimira Putina a jeho vlády, že jedním z hlavních motivů ruské invaze je snaha o „denacifikaci Ukrajiny“. Tato skutečnost činí „údajný důvod války, takzvanou denacifikaci Ukrajiny, absurdním,“ cituje podle médií Der Spiegel německou zpravodajskou službu.

Radio Free Europe uvádí, že na straně ruských sil bojují na Ukrajině údajně nejméně dvě neonacistické skupiny. Dokument, který německým ministerstvům poskytla BND, sice neuvádí přesný počet krajně pravicových bojovníků, označuje ale skupiny Ruská imperiální legie a Rusič.

Obě skupiny se údajně podílely na válce, která vypukla na východě Ukrajiny v roce 2014. Několik zpráv spojuje Rusič s polovojenskou Vagnerovou skupinou napojenou na Kreml.

Šéfem ruské polovojenské skupiny známé jako Rusič, která se otevřeně hlásí k nacistické symbolice a radikální rasistické ideologii, je Alexej Milčakov. Už v roce 2020 se na internetu objevilo video, v němž s dalším mužem diskutuje o zabíjení Ukrajinců. Milčakov se ve videu zároveň hlásí k nacismu a přirovnává vraždu člověka ke „vzrušení z lovu“.

Zahraniční média připomínají, že v roce 2011 se Milčakov dostal do zpráv kvůli tomu, že zabil štěně a zveřejnil jeho hrůzné fotografie na sociálních sítích. 

Fotografie s nacistickými symboly i těly mrtvých

Spolu s členy Ruského imperiálního hnutí, skupiny propagující bělošskou nadřazenost, kterou Spojené státy před dvěma lety označily za „globální teroristickou organizaci“, je Rusič jednou z několika pravicových skupin, které aktivně bojují na Ukrajině ve spojení s pravidelnými ruskými ozbrojenými silami nebo separatistickými jednotkami, píše Radio Free Europe.

Skupina Rusič byla formálně založena v roce 2014 v Petrohradě jako Sabotážní a útočná průzkumná skupina Rusič. Milčakov byl experty označen za spoluvůdce Rusiče spolu s Janem Petrovským. Podle listu The Times se tito muži seznámili na polovojenském výcvikovém programu Ruského imperiálního hnutí. Oba byli ve zprávě BND, kterou cituje Der Spiegel, vyfotografováni s vlajkou s hákovým křížem a hitlerovským pozdravem, informuje The Moscow Times.

Milčakov i Petrovskij bojovali proti Ukrajině jako dobrovolníci v Donbasu v letech 2014 a 2015 a otevřeně vystavovali nášivky, které jim byly uděleny v rámci takzvaného Svazu donbaských dobrovolníků, upozorňuje Radio Free Europe. V té době Rusko opakovaně popíralo, že by jeho jednotky bojovaly v Donbasu. Tvrdilo také, že síly bojující proti ukrajinským jednotkám jsou pouze místní partyzáni.

Radio Free Europe připomíná, že v září 2014 u obce Ščastja v Luhanské oblasti bojovali ozbrojenci z Rusiče s ukrajinskou polovojenskou skupinou Aidar. Podle zpráv Kyjeva byly zabity desítky ukrajinských vojáků. Poté se po internetu šířily snímky zohavených a spálených těl. Milčakov se později otevřeně chlubil, že si těla vyfotografoval.

Počátkem roku 2015 byly na Milčakova a Petrovského uvaleny sankce ze strany Kanady, Velké Británie a Evropské unie. Milčakov „aktivně podporoval akce a politiku, které podkopávají územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a dále destabilizují Ukrajinu“, uvedla podle Radio Free Europe Británie ve svém oznámení o sankcích. V říjnu 2016 byl Petrovskij zatčen v Norsku, kde žil a pracoval po boku Nora napojeného na pravicovou skupinu Vojáci Odina. Ještě téhož měsíce byl deportován.

Fotografie a videa zveřejněné na sociálních sítích v letech 2020 až 2021 naznačovaly, že Rusičovi bojovníci se nacházejí v Sýrii, kde Rusko vojensky podporuje syrský režim a likviduje tamní opoziční bojovníky.

Média lokalizují skupiny

Podle zprávy německé zpravodajské služby jsou Rusičovi bojovníci na Ukrajině od začátku dubna. Neexistuje ale jasné potvrzení, že Milčakov nebo Petrovskij jsou nebo byli na Ukrajině kdykoli od invaze 24. února.

Nicméně 27. května kanál Telegramu, který se zdál být spojen s Rusičem, zveřejnil nedatovanou fotografii, která údajně ukazuje Milčakova i Petrovského na Ukrajině, jak stojí před polorozpadlým obrněným vozidlem.

Podle The Moscow Times britské The Times lokalizovaly Rusičovy bojovníky, kteří začátkem dubna přešli do východoukrajinské Charkovské oblasti poblíž ruských hranic.

Ruské imperiální hnutí

V polovině března byla na Ukrajině podle médií spatřena vlajka Ruského imperiálního hnutí, jehož polovojenskou složkou je právě Ruská imperiální legie. Zda bylo rozhodnutí zapojit se do konfliktu na Ukrajině učiněno na žádost ruského vedení nebo po konzultaci s ním, není jasné, stojí podle The Moscow Times v analýze BND.

Ruská imperiální legie oznámila své rozhodnutí vstoupit do bojových operací na Ukrajině krátce poté, co její vůdce Denis Garijev počátkem března vyzval své příznivce k „trpělivosti“, uvádí podle The Moscow Times zpráva BND. V den, kdy Rusko zahájilo invazi, zveřejnil Garijev na svém Telegramu zprávu, v níž uvedl: „Bezpochyby jsme pro likvidaci separatistického útvaru Ukrajina.“ Několik týdnů po Garijevově příspěvku prý vyhlásilo bojové výcvikové středisko organizace v blízkosti Petrohradu, nazvané Partizan, nábor dobrovolníků pro boj na Ukrajině.

Garijev také vytvořil spřízněnou organizaci s názvem Záložní oddíl, která podle zprávy německé zpravodajské služby obdržela mnohamilionové zakázky od ministerstva vnitra, Federální bezpečnostní služby a Federální ochranné služby, což je vládní agentura pověřená poskytováním osobní ochrany nejvyšším kremelským představitelům.

Ruské imperiální hnutí, které v roce 2002 v Petrohradě založil Stanislav Vorobjov, se hlásí k monarchistické ideologii, která částečně vychází z přesvědčení, že v čele Ruska by měl stát potomek dynastie Romanovců, rodiny posledního ruského cara, připomíná Radio Free Europe. V dubnu 2020 uvalilo americké ministerstvo zahraničí na tuto skupinu, stejně jako na Vorobjova, Garijeva a dalšího muže, sankce.

Skupina „poskytovala výcvik ve stylu polovojenských jednotek neonacistům a bělošským suprenacistům v Evropě a aktivně pracuje na sjednocování těchto typů skupin do společné fronty proti domnělým nepřátelům“, uvedlo tehdy ministerstvo v prohlášení.

Ve srovnání s Ruskou imperiální legií se polovojenská skupina Rusič jeví navenek radikálnější. Bojovníci této skupiny otevřeně nosí kolovrat (symbol ve tvaru slunce používaný místo hákového kříže) a další symboly spojené s krajně pravicovými extremistickými skupinami.

Garijev, jeho zástupce a dva další pravicoví extremisté byli pravděpodobně v bojích zraněni, uvedla BND ve zprávě citované Der Spiegel.

Další případy

Český server Echo 24 upozornil na videa dvou ruských vojáků, která nyní kolují po sociálních sítích. Popisují v nich zážitky z invaze na Ukrajinu. První muž připodobňuje chuť válčit k sexuální touze. Říká, že zabíjení mu činí potěšení a pohled na utrpení pozůstalých vzrušení. „Podle některých ruských a ukrajinských serverů jde o Jevgenije Rasskazova, přezdívaného Topaz, který bojuje na Donbasu od roku 2014 v rámci oddílu Rusič,“ píše Echo 24.

Jiné video zobrazuje vojáka držícího v ruce lebku. „Podle dostupných informací se ruský voják jmenuje Igor Mangušev a v ruce drží lebku vojáka z Azovstalu, kde Rusové dlouho Ukrajince obléhali,“ uvádí server. Voják ve videu říká, že Rusko na Ukrajině nebojuje s lidmi, ale s idejemi, a vyslovuje se pro „deukrajinizaci Ukrajiny“.

Server Meduza přinesl informace o dalším konkrétním ruském vojákovi. V červnu 2022 začaly na ukrajinských kanálech Telegramu kolovat snímky mladého muže stojícího před německou vlajkou. Měl vyholenou hlavu a řadu tetování – včetně portrétu Adolfa Hitlera na rameni, znaku třetí říše na hrudi a na předloktí věty hesla vyvěšeného nad hlavní bránou nacistického koncentračního tábora Buchenwald.

Tento ruský ultranacionalista Anton Rajevskij v letech 2014 až 2015 podle Meduzy bojoval po boku ruských a Kremlem podporovaných sil v Donbasu a v dubnu 2022 se vydal do války znovu – tentokrát, aby se zúčastnil ruské agrese, tedy toho, co Putin nazval „speciální vojenskou operací“ za „denacifikaci“ Ukrajiny.

Byl podle serveru členem několika ultranacionalistických skupin. V roce 2021 se rozhodl vstoupit do nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR). Dne 20. dubna 2022 přinesla orlovská pobočka LDPR zprávu, že člen strany Anton Rajevskij odjel jako dobrovolník bojovat na Ukrajinu.

O měsíc dříve zveřejnil Rajevskij na síti VKontakte fotografie svého nového tetovacího rukávu, který zakrýval řadu nacistických tetování na jeho pravé ruce. Kanál Telegramu Oryol24 napojený na místní bezpečnostní služby napsal, že se Rajevskij „denacifikoval“.

On sám řekl Meduze, že se „odklonil od hitlerismu“. Nyní se prý považuje za ruského pravoslavného nacionalistu a přesvědčeného zastánce absolutní monarchie. „Ale také zdůrazňuji, že na cestě ruského národa k obrození musí být období národní diktatury,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, zraněno je 20 lidí

Nejméně dvacet lidí se zranilo při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informuje o tom španělský list La Vanguardia, podle něhož má pět lidí těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
před 16 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 44 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 57 mminutami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...