Za Rusko bojují i neonacisté. Někteří mluví o vzrušení z násilí

Na Ukrajině bojuje na ruské straně řada pravicových extremistů a neonacistů. S odkazem na zprávy německé Spolkové zpravodajské služby (BND), kterou získal týdeník Der Spiegel, o tom informují zahraniční servery jako Radio Free Europe, nezávislý deník The Moscow Times nebo ruský opoziční server Meduza. Moskva přitom jako záminku pro svou agresi používá argument „denacifikace Ukrajiny“.

Němečtí analytici podle zahraničních médií napsali, že skutečnost, že ruští vojenští a političtí představitelé vítají neonacistické skupiny, zpochybňuje tvrzení šéfa Kremlu Vladimira Putina a jeho vlády, že jedním z hlavních motivů ruské invaze je snaha o „denacifikaci Ukrajiny“. Tato skutečnost činí „údajný důvod války, takzvanou denacifikaci Ukrajiny, absurdním,“ cituje podle médií Der Spiegel německou zpravodajskou službu.

Radio Free Europe uvádí, že na straně ruských sil bojují na Ukrajině údajně nejméně dvě neonacistické skupiny. Dokument, který německým ministerstvům poskytla BND, sice neuvádí přesný počet krajně pravicových bojovníků, označuje ale skupiny Ruská imperiální legie a Rusič.

Obě skupiny se údajně podílely na válce, která vypukla na východě Ukrajiny v roce 2014. Několik zpráv spojuje Rusič s polovojenskou Vagnerovou skupinou napojenou na Kreml.

Šéfem ruské polovojenské skupiny známé jako Rusič, která se otevřeně hlásí k nacistické symbolice a radikální rasistické ideologii, je Alexej Milčakov. Už v roce 2020 se na internetu objevilo video, v němž s dalším mužem diskutuje o zabíjení Ukrajinců. Milčakov se ve videu zároveň hlásí k nacismu a přirovnává vraždu člověka ke „vzrušení z lovu“.

Zahraniční média připomínají, že v roce 2011 se Milčakov dostal do zpráv kvůli tomu, že zabil štěně a zveřejnil jeho hrůzné fotografie na sociálních sítích. 

Fotografie s nacistickými symboly i těly mrtvých

Spolu s členy Ruského imperiálního hnutí, skupiny propagující bělošskou nadřazenost, kterou Spojené státy před dvěma lety označily za „globální teroristickou organizaci“, je Rusič jednou z několika pravicových skupin, které aktivně bojují na Ukrajině ve spojení s pravidelnými ruskými ozbrojenými silami nebo separatistickými jednotkami, píše Radio Free Europe.

Skupina Rusič byla formálně založena v roce 2014 v Petrohradě jako Sabotážní a útočná průzkumná skupina Rusič. Milčakov byl experty označen za spoluvůdce Rusiče spolu s Janem Petrovským. Podle listu The Times se tito muži seznámili na polovojenském výcvikovém programu Ruského imperiálního hnutí. Oba byli ve zprávě BND, kterou cituje Der Spiegel, vyfotografováni s vlajkou s hákovým křížem a hitlerovským pozdravem, informuje The Moscow Times.

Milčakov i Petrovskij bojovali proti Ukrajině jako dobrovolníci v Donbasu v letech 2014 a 2015 a otevřeně vystavovali nášivky, které jim byly uděleny v rámci takzvaného Svazu donbaských dobrovolníků, upozorňuje Radio Free Europe. V té době Rusko opakovaně popíralo, že by jeho jednotky bojovaly v Donbasu. Tvrdilo také, že síly bojující proti ukrajinským jednotkám jsou pouze místní partyzáni.

Radio Free Europe připomíná, že v září 2014 u obce Ščastja v Luhanské oblasti bojovali ozbrojenci z Rusiče s ukrajinskou polovojenskou skupinou Aidar. Podle zpráv Kyjeva byly zabity desítky ukrajinských vojáků. Poté se po internetu šířily snímky zohavených a spálených těl. Milčakov se později otevřeně chlubil, že si těla vyfotografoval.

Počátkem roku 2015 byly na Milčakova a Petrovského uvaleny sankce ze strany Kanady, Velké Británie a Evropské unie. Milčakov „aktivně podporoval akce a politiku, které podkopávají územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a dále destabilizují Ukrajinu“, uvedla podle Radio Free Europe Británie ve svém oznámení o sankcích. V říjnu 2016 byl Petrovskij zatčen v Norsku, kde žil a pracoval po boku Nora napojeného na pravicovou skupinu Vojáci Odina. Ještě téhož měsíce byl deportován.

Fotografie a videa zveřejněné na sociálních sítích v letech 2020 až 2021 naznačovaly, že Rusičovi bojovníci se nacházejí v Sýrii, kde Rusko vojensky podporuje syrský režim a likviduje tamní opoziční bojovníky.

Média lokalizují skupiny

Podle zprávy německé zpravodajské služby jsou Rusičovi bojovníci na Ukrajině od začátku dubna. Neexistuje ale jasné potvrzení, že Milčakov nebo Petrovskij jsou nebo byli na Ukrajině kdykoli od invaze 24. února.

Nicméně 27. května kanál Telegramu, který se zdál být spojen s Rusičem, zveřejnil nedatovanou fotografii, která údajně ukazuje Milčakova i Petrovského na Ukrajině, jak stojí před polorozpadlým obrněným vozidlem.

Podle The Moscow Times britské The Times lokalizovaly Rusičovy bojovníky, kteří začátkem dubna přešli do východoukrajinské Charkovské oblasti poblíž ruských hranic.

Ruské imperiální hnutí

V polovině března byla na Ukrajině podle médií spatřena vlajka Ruského imperiálního hnutí, jehož polovojenskou složkou je právě Ruská imperiální legie. Zda bylo rozhodnutí zapojit se do konfliktu na Ukrajině učiněno na žádost ruského vedení nebo po konzultaci s ním, není jasné, stojí podle The Moscow Times v analýze BND.

Ruská imperiální legie oznámila své rozhodnutí vstoupit do bojových operací na Ukrajině krátce poté, co její vůdce Denis Garijev počátkem března vyzval své příznivce k „trpělivosti“, uvádí podle The Moscow Times zpráva BND. V den, kdy Rusko zahájilo invazi, zveřejnil Garijev na svém Telegramu zprávu, v níž uvedl: „Bezpochyby jsme pro likvidaci separatistického útvaru Ukrajina.“ Několik týdnů po Garijevově příspěvku prý vyhlásilo bojové výcvikové středisko organizace v blízkosti Petrohradu, nazvané Partizan, nábor dobrovolníků pro boj na Ukrajině.

Garijev také vytvořil spřízněnou organizaci s názvem Záložní oddíl, která podle zprávy německé zpravodajské služby obdržela mnohamilionové zakázky od ministerstva vnitra, Federální bezpečnostní služby a Federální ochranné služby, což je vládní agentura pověřená poskytováním osobní ochrany nejvyšším kremelským představitelům.

Ruské imperiální hnutí, které v roce 2002 v Petrohradě založil Stanislav Vorobjov, se hlásí k monarchistické ideologii, která částečně vychází z přesvědčení, že v čele Ruska by měl stát potomek dynastie Romanovců, rodiny posledního ruského cara, připomíná Radio Free Europe. V dubnu 2020 uvalilo americké ministerstvo zahraničí na tuto skupinu, stejně jako na Vorobjova, Garijeva a dalšího muže, sankce.

Skupina „poskytovala výcvik ve stylu polovojenských jednotek neonacistům a bělošským suprenacistům v Evropě a aktivně pracuje na sjednocování těchto typů skupin do společné fronty proti domnělým nepřátelům“, uvedlo tehdy ministerstvo v prohlášení.

Ve srovnání s Ruskou imperiální legií se polovojenská skupina Rusič jeví navenek radikálnější. Bojovníci této skupiny otevřeně nosí kolovrat (symbol ve tvaru slunce používaný místo hákového kříže) a další symboly spojené s krajně pravicovými extremistickými skupinami.

Garijev, jeho zástupce a dva další pravicoví extremisté byli pravděpodobně v bojích zraněni, uvedla BND ve zprávě citované Der Spiegel.

Další případy

Český server Echo 24 upozornil na videa dvou ruských vojáků, která nyní kolují po sociálních sítích. Popisují v nich zážitky z invaze na Ukrajinu. První muž připodobňuje chuť válčit k sexuální touze. Říká, že zabíjení mu činí potěšení a pohled na utrpení pozůstalých vzrušení. „Podle některých ruských a ukrajinských serverů jde o Jevgenije Rasskazova, přezdívaného Topaz, který bojuje na Donbasu od roku 2014 v rámci oddílu Rusič,“ píše Echo 24.

Jiné video zobrazuje vojáka držícího v ruce lebku. „Podle dostupných informací se ruský voják jmenuje Igor Mangušev a v ruce drží lebku vojáka z Azovstalu, kde Rusové dlouho Ukrajince obléhali,“ uvádí server. Voják ve videu říká, že Rusko na Ukrajině nebojuje s lidmi, ale s idejemi, a vyslovuje se pro „deukrajinizaci Ukrajiny“.

Server Meduza přinesl informace o dalším konkrétním ruském vojákovi. V červnu 2022 začaly na ukrajinských kanálech Telegramu kolovat snímky mladého muže stojícího před německou vlajkou. Měl vyholenou hlavu a řadu tetování – včetně portrétu Adolfa Hitlera na rameni, znaku třetí říše na hrudi a na předloktí věty hesla vyvěšeného nad hlavní bránou nacistického koncentračního tábora Buchenwald.

Tento ruský ultranacionalista Anton Rajevskij v letech 2014 až 2015 podle Meduzy bojoval po boku ruských a Kremlem podporovaných sil v Donbasu a v dubnu 2022 se vydal do války znovu – tentokrát, aby se zúčastnil ruské agrese, tedy toho, co Putin nazval „speciální vojenskou operací“ za „denacifikaci“ Ukrajiny.

Byl podle serveru členem několika ultranacionalistických skupin. V roce 2021 se rozhodl vstoupit do nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR). Dne 20. dubna 2022 přinesla orlovská pobočka LDPR zprávu, že člen strany Anton Rajevskij odjel jako dobrovolník bojovat na Ukrajinu.

O měsíc dříve zveřejnil Rajevskij na síti VKontakte fotografie svého nového tetovacího rukávu, který zakrýval řadu nacistických tetování na jeho pravé ruce. Kanál Telegramu Oryol24 napojený na místní bezpečnostní služby napsal, že se Rajevskij „denacifikoval“.

On sám řekl Meduze, že se „odklonil od hitlerismu“. Nyní se prý považuje za ruského pravoslavného nacionalistu a přesvědčeného zastánce absolutní monarchie. „Ale také zdůrazňuji, že na cestě ruského národa k obrození musí být období národní diktatury,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 7 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 9 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 11 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 12 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.