Za Rusko bojují i neonacisté. Někteří mluví o vzrušení z násilí

Na Ukrajině bojuje na ruské straně řada pravicových extremistů a neonacistů. S odkazem na zprávy německé Spolkové zpravodajské služby (BND), kterou získal týdeník Der Spiegel, o tom informují zahraniční servery jako Radio Free Europe, nezávislý deník The Moscow Times nebo ruský opoziční server Meduza. Moskva přitom jako záminku pro svou agresi používá argument „denacifikace Ukrajiny“.

Němečtí analytici podle zahraničních médií napsali, že skutečnost, že ruští vojenští a političtí představitelé vítají neonacistické skupiny, zpochybňuje tvrzení šéfa Kremlu Vladimira Putina a jeho vlády, že jedním z hlavních motivů ruské invaze je snaha o „denacifikaci Ukrajiny“. Tato skutečnost činí „údajný důvod války, takzvanou denacifikaci Ukrajiny, absurdním,“ cituje podle médií Der Spiegel německou zpravodajskou službu.

Radio Free Europe uvádí, že na straně ruských sil bojují na Ukrajině údajně nejméně dvě neonacistické skupiny. Dokument, který německým ministerstvům poskytla BND, sice neuvádí přesný počet krajně pravicových bojovníků, označuje ale skupiny Ruská imperiální legie a Rusič.

Obě skupiny se údajně podílely na válce, která vypukla na východě Ukrajiny v roce 2014. Několik zpráv spojuje Rusič s polovojenskou Vagnerovou skupinou napojenou na Kreml.

Šéfem ruské polovojenské skupiny známé jako Rusič, která se otevřeně hlásí k nacistické symbolice a radikální rasistické ideologii, je Alexej Milčakov. Už v roce 2020 se na internetu objevilo video, v němž s dalším mužem diskutuje o zabíjení Ukrajinců. Milčakov se ve videu zároveň hlásí k nacismu a přirovnává vraždu člověka ke „vzrušení z lovu“.

Zahraniční média připomínají, že v roce 2011 se Milčakov dostal do zpráv kvůli tomu, že zabil štěně a zveřejnil jeho hrůzné fotografie na sociálních sítích. 

Fotografie s nacistickými symboly i těly mrtvých

Spolu s členy Ruského imperiálního hnutí, skupiny propagující bělošskou nadřazenost, kterou Spojené státy před dvěma lety označily za „globální teroristickou organizaci“, je Rusič jednou z několika pravicových skupin, které aktivně bojují na Ukrajině ve spojení s pravidelnými ruskými ozbrojenými silami nebo separatistickými jednotkami, píše Radio Free Europe.

Skupina Rusič byla formálně založena v roce 2014 v Petrohradě jako Sabotážní a útočná průzkumná skupina Rusič. Milčakov byl experty označen za spoluvůdce Rusiče spolu s Janem Petrovským. Podle listu The Times se tito muži seznámili na polovojenském výcvikovém programu Ruského imperiálního hnutí. Oba byli ve zprávě BND, kterou cituje Der Spiegel, vyfotografováni s vlajkou s hákovým křížem a hitlerovským pozdravem, informuje The Moscow Times.

Milčakov i Petrovskij bojovali proti Ukrajině jako dobrovolníci v Donbasu v letech 2014 a 2015 a otevřeně vystavovali nášivky, které jim byly uděleny v rámci takzvaného Svazu donbaských dobrovolníků, upozorňuje Radio Free Europe. V té době Rusko opakovaně popíralo, že by jeho jednotky bojovaly v Donbasu. Tvrdilo také, že síly bojující proti ukrajinským jednotkám jsou pouze místní partyzáni.

Radio Free Europe připomíná, že v září 2014 u obce Ščastja v Luhanské oblasti bojovali ozbrojenci z Rusiče s ukrajinskou polovojenskou skupinou Aidar. Podle zpráv Kyjeva byly zabity desítky ukrajinských vojáků. Poté se po internetu šířily snímky zohavených a spálených těl. Milčakov se později otevřeně chlubil, že si těla vyfotografoval.

Počátkem roku 2015 byly na Milčakova a Petrovského uvaleny sankce ze strany Kanady, Velké Británie a Evropské unie. Milčakov „aktivně podporoval akce a politiku, které podkopávají územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a dále destabilizují Ukrajinu“, uvedla podle Radio Free Europe Británie ve svém oznámení o sankcích. V říjnu 2016 byl Petrovskij zatčen v Norsku, kde žil a pracoval po boku Nora napojeného na pravicovou skupinu Vojáci Odina. Ještě téhož měsíce byl deportován.

Fotografie a videa zveřejněné na sociálních sítích v letech 2020 až 2021 naznačovaly, že Rusičovi bojovníci se nacházejí v Sýrii, kde Rusko vojensky podporuje syrský režim a likviduje tamní opoziční bojovníky.

Média lokalizují skupiny

Podle zprávy německé zpravodajské služby jsou Rusičovi bojovníci na Ukrajině od začátku dubna. Neexistuje ale jasné potvrzení, že Milčakov nebo Petrovskij jsou nebo byli na Ukrajině kdykoli od invaze 24. února.

Nicméně 27. května kanál Telegramu, který se zdál být spojen s Rusičem, zveřejnil nedatovanou fotografii, která údajně ukazuje Milčakova i Petrovského na Ukrajině, jak stojí před polorozpadlým obrněným vozidlem.

Podle The Moscow Times britské The Times lokalizovaly Rusičovy bojovníky, kteří začátkem dubna přešli do východoukrajinské Charkovské oblasti poblíž ruských hranic.

Ruské imperiální hnutí

V polovině března byla na Ukrajině podle médií spatřena vlajka Ruského imperiálního hnutí, jehož polovojenskou složkou je právě Ruská imperiální legie. Zda bylo rozhodnutí zapojit se do konfliktu na Ukrajině učiněno na žádost ruského vedení nebo po konzultaci s ním, není jasné, stojí podle The Moscow Times v analýze BND.

Ruská imperiální legie oznámila své rozhodnutí vstoupit do bojových operací na Ukrajině krátce poté, co její vůdce Denis Garijev počátkem března vyzval své příznivce k „trpělivosti“, uvádí podle The Moscow Times zpráva BND. V den, kdy Rusko zahájilo invazi, zveřejnil Garijev na svém Telegramu zprávu, v níž uvedl: „Bezpochyby jsme pro likvidaci separatistického útvaru Ukrajina.“ Několik týdnů po Garijevově příspěvku prý vyhlásilo bojové výcvikové středisko organizace v blízkosti Petrohradu, nazvané Partizan, nábor dobrovolníků pro boj na Ukrajině.

Garijev také vytvořil spřízněnou organizaci s názvem Záložní oddíl, která podle zprávy německé zpravodajské služby obdržela mnohamilionové zakázky od ministerstva vnitra, Federální bezpečnostní služby a Federální ochranné služby, což je vládní agentura pověřená poskytováním osobní ochrany nejvyšším kremelským představitelům.

Ruské imperiální hnutí, které v roce 2002 v Petrohradě založil Stanislav Vorobjov, se hlásí k monarchistické ideologii, která částečně vychází z přesvědčení, že v čele Ruska by měl stát potomek dynastie Romanovců, rodiny posledního ruského cara, připomíná Radio Free Europe. V dubnu 2020 uvalilo americké ministerstvo zahraničí na tuto skupinu, stejně jako na Vorobjova, Garijeva a dalšího muže, sankce.

Skupina „poskytovala výcvik ve stylu polovojenských jednotek neonacistům a bělošským suprenacistům v Evropě a aktivně pracuje na sjednocování těchto typů skupin do společné fronty proti domnělým nepřátelům“, uvedlo tehdy ministerstvo v prohlášení.

Ve srovnání s Ruskou imperiální legií se polovojenská skupina Rusič jeví navenek radikálnější. Bojovníci této skupiny otevřeně nosí kolovrat (symbol ve tvaru slunce používaný místo hákového kříže) a další symboly spojené s krajně pravicovými extremistickými skupinami.

Garijev, jeho zástupce a dva další pravicoví extremisté byli pravděpodobně v bojích zraněni, uvedla BND ve zprávě citované Der Spiegel.

Další případy

Český server Echo 24 upozornil na videa dvou ruských vojáků, která nyní kolují po sociálních sítích. Popisují v nich zážitky z invaze na Ukrajinu. První muž připodobňuje chuť válčit k sexuální touze. Říká, že zabíjení mu činí potěšení a pohled na utrpení pozůstalých vzrušení. „Podle některých ruských a ukrajinských serverů jde o Jevgenije Rasskazova, přezdívaného Topaz, který bojuje na Donbasu od roku 2014 v rámci oddílu Rusič,“ píše Echo 24.

Jiné video zobrazuje vojáka držícího v ruce lebku. „Podle dostupných informací se ruský voják jmenuje Igor Mangušev a v ruce drží lebku vojáka z Azovstalu, kde Rusové dlouho Ukrajince obléhali,“ uvádí server. Voják ve videu říká, že Rusko na Ukrajině nebojuje s lidmi, ale s idejemi, a vyslovuje se pro „deukrajinizaci Ukrajiny“.

Server Meduza přinesl informace o dalším konkrétním ruském vojákovi. V červnu 2022 začaly na ukrajinských kanálech Telegramu kolovat snímky mladého muže stojícího před německou vlajkou. Měl vyholenou hlavu a řadu tetování – včetně portrétu Adolfa Hitlera na rameni, znaku třetí říše na hrudi a na předloktí věty hesla vyvěšeného nad hlavní bránou nacistického koncentračního tábora Buchenwald.

Tento ruský ultranacionalista Anton Rajevskij v letech 2014 až 2015 podle Meduzy bojoval po boku ruských a Kremlem podporovaných sil v Donbasu a v dubnu 2022 se vydal do války znovu – tentokrát, aby se zúčastnil ruské agrese, tedy toho, co Putin nazval „speciální vojenskou operací“ za „denacifikaci“ Ukrajiny.

Byl podle serveru členem několika ultranacionalistických skupin. V roce 2021 se rozhodl vstoupit do nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR). Dne 20. dubna 2022 přinesla orlovská pobočka LDPR zprávu, že člen strany Anton Rajevskij odjel jako dobrovolník bojovat na Ukrajinu.

O měsíc dříve zveřejnil Rajevskij na síti VKontakte fotografie svého nového tetovacího rukávu, který zakrýval řadu nacistických tetování na jeho pravé ruce. Kanál Telegramu Oryol24 napojený na místní bezpečnostní služby napsal, že se Rajevskij „denacifikoval“.

On sám řekl Meduze, že se „odklonil od hitlerismu“. Nyní se prý považuje za ruského pravoslavného nacionalistu a přesvědčeného zastánce absolutní monarchie. „Ale také zdůrazňuji, že na cestě ruského národa k obrození musí být období národní diktatury,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 26 mminutami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 3 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 8 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 10 hhodinami
Načítání...