Pandemie ve světě: V Rusku bude týdenní pracovní volno, země opět zaznamenala rekordní počet úmrtí

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rusko zavádí nový lockdown
Zdroj: ČT24

V Rusku bude kvůli šíření koronaviru a vysokému počtu úmrtí s covidem-19 týdenní pracovní volno. Vládní návrh podpořil šéf Kremlu Vladimir Putin. V zemi za poslední den zemřelo podle oficiálních údajů 1028 nakažených, tedy nejvíce od vypuknutí pandemie. Šéf britské Národní zdravotní služby (NHS) varoval, že tamní veřejné zdravotnictví je v mnoha částech země blízko hranice přetížení a tlak s blížící se zimou poroste. New York bude od listopadu po všech pracovnících města požadovat očkování.

On-line přenos

Koronavirus - říjen

  • 16:03

    Němečtí politici vyzývají, aby se uskutečnila schůzka, na které by zástupci jednotlivých spolkových zemí a spolkové vlády hledali řešení, jak před příchodem zimy naočkovat více lidí posilovací dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 15:49

    Rakousko hlásí na 5700 nakažených za den. Za týden přibylo 362 nakažených na sto tisíc obyvatel.

  • 14:01
    Česko

    Zákaz návštěv se kromě jičínské nemocnice týká i podřízené nemocnice v Novém Bydžově.

Placené pracovní volno bude v Rusku od 30. října do 7. listopadu, nejhůře postižené regiony ho mohou vyhlásit už od 23. října. Pokud to bude nezbytné, mohly by být podle Putina nepracovní dny prodlouženy i po 7. listopadu.

Operativní štáb uvedl, že vysoké zůstávají v zemi i denní přírůstky nakažených – testy za posledních 24 hodin odhalily koronavirus u 34 073 lidí. To je nepatrně méně než u dosavadního denního maxima infikovaných, které ruské úřady zaznamenaly v neděli, kdy se koronavirus prokázal u 34 325 osob.

Tamní úřady kvůli zhoršující se epidemické situaci, kdy přibývá infikovaných i zemřelých, postupně zpřísňují opatření. Moskevský starosta Sergej Sobjanin v úterý mimo jiné oznámil čtyřměsíční domácí izolaci pro neočkované obyvatele metropole starší šedesáti let a požaduje také povinnou vakcinaci osmdesáti procent pracovníků ve službách do konce roku (dosud žádal šedesát procent očkovaných).

V ruských médiích se také objevily informace, že moskevské úřady zvažují zavedení krátkodobého lockdownu v metropoli po dobu schválených nepracovních dnů. Jsou připraveny na týden zavřít vše kromě obchodů s potravinami a lékáren, napsal list Kommersant.

Úřady horšící se epidemickou situaci přičítají zejména pomalému očkování. Podle operativního štábu zdravotníci k pondělku plně očkovali 45 milionů Rusů, tedy 32 procent populace. Podle agentury AP je veřejnost laxní k preventivním opatřením a vláda se příliš neměla k zavedení přísnějších opatření. Kreml až dosud vylučoval nový celostátní lockdown a zpřísňování nechal na jednotlivých regionech. V mnoha z nich mezitím omezili třeba účast na velkých akcích nebo přístup do divadel, restaurací a dalších zařízení.

Britské zdravotnictví se obává přetížení, vláda zpřísňovat nezamýšlí

Britské úřady v úterý hlásily 223 nových úmrtí souvisejících s covidem, což je nejvyšší denní počet od března. Také počty nových případů nákazy jsou nejvyšší v Evropě. Lékaři nyní podle BBC vyjadřují obavu, že zvyšování počtu hospitalizovaných v kombinaci s tlakem na NHS kvůli sezonním virům by mohlo vést k „dokonalé bouři“, kvůli níž by nemocnice nebyly schopné zvládat nápor pacientů a normálně fungovat.

Šéf NHS Matthew Taylor vyzval k zavedení opatření jako nošení roušek a práce z domova, což by podle něj byly jen menší nepříjemnosti, které by však mohly předejít krizi. „Hovořím s představiteli zdravotnictví každý den a všichni říkají, že jejich služby jsou nyní pod intenzivním tlakem. Teď je polovina října. Situace se bude jen zhoršovat,“ prohlásil Taylor. NHS zastřešuje čtyři veřejně financované zdravotní systémy v Británii.

V červenci britský kabinet zrušil většinu omezení, která v zemi platila více než rok, včetně zakrývání dýchacích cest ve vnitřních prostorách a pravidel limitujících sociální kontakty. Opatření, jako je jinde v Evropě běžné povinné nošení roušek, nechává jen v záloze jako „plán B“. Regionální vlády Skotska, Walesu a Severního Irska rozhodují o svých krocích nezávisle na ústřední vládě v Londýně, která stanoví pravidla pouze pro Anglii. 

Roušky a omezování sociálních kontaktů z většiny míst v Anglii vymizely, přestože ve Skotsku zůstalo nastavení přísnější. Ani v obchodech, kde jsou roušky doporučeny, ani v londýnské veřejné dopravě, kde jsou povinné, je lidé vždy nenosí.

Johnsonova vláda uvedla, že se spoléhá na očkování, včetně třetích posilujících dávek u zranitelných osob, a doufá, že se díky tomu tuto zimu vyhne zavádění lockdownů. Britský ministr pro podnikání Kwasi Kwarteng řekl, že další plošné uzávěry by byl špatný krok a že také neočekává brzké zavádění méně rozsáhlých opatření.

New York chce očkování po všech pracovnících města

Město New York bude po všech svých pracovnících vyžadovat očkování a policisté nebo hasiči už nebudou mít možnost vakcinaci obejít pravidelným testováním. Řekl to končící starosta města Bill de Blasio. Neočkovaní mají čas do konce měsíce, aby si nechali dát první dávku vakcíny, jinak mohou být suspendováni. Pracovníci, kteří se do 29. října nechají očkovat ve vakcinačním centru provozovaném městem, dostanou finanční bonus pět set dolarů (jedenáct tisíc korun).

Přísné požadavky ohledně imunizace pracovníků veřejné sféry nezavádí jen New York, tento týden podobná pravidla začala platit například v Massachusetts a ve Washingtonu.

Zpřísňování vakcinačních požadavků provázejí v různých částech Spojených států spory mezi politickým vedením a policejními odbory. Asi nejostřejší je tento konflikt v Chicagu, kde šéf místních policejních odborů v pátek vyzval k ignorování požadavku radnice, načež na něj starostka Lori Lightfootová podala žalobu. Proti povinnosti prokazovat absolvované očkování se stavějí také odboráři v New Yorku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...