Přibylo přes deset tisíc nakažených, nemocní se mohou registrovat k očkování

Počet potvrzených případů koronaviru v Česku znovu překročil desetitisícovou hranici. V úterý testy odhalily 10 883 nakažených, to je zhruba o 3100 méně než minulý týden. Snížil se také počet hospitalizovaných, v nemocnicích bylo v úterý 8402 lidí s covidem. Chronicky nemocní se mohou od středy začít hlásit k očkování proti covidu-19 přednostně díky kódům od ambulantních specialistů. Přidělovat je mohou například kardiologové, onkologové, diabetologové nebo plicní lékaři.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Slavomír Kubeš

V úterý testy odhalily 10 883 nakažených, což je zhruba o 3100 méně než minulý týden. Méně než deset tisíc potvrzených případů covidu ve všední den přibylo v Česku v pondělí i minulý pátek, předtím klesl denní přírůstek nakažených pod tuto hranici naposledy 15. února.

V mezitýdenním srovnání se asi o 900 snížil také počet hospitalizovaných. V nemocnicích bylo v úterý 8402 lidí s covidem, z nich 1890 ve vážném stavu. Zátěž nemocnic a hlavně jednotek intenzivní péče je ale dál enormní.

Momentálně se infekce nejvíc šíří na Jindřichohradecku, kde za poslední týden přibylo 772 nově potvrzených případů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Následují okresy Mladá Boleslav a Česká Lípa, kde testy v posledních sedmi dnech odhalily 770, respektive 759 nových případů nákazy na 100 tisíc obyvatel.

Laboratoře v Česku provedly téměř 169 tisíc testů na koronavirus, z toho víc než 136 tisíc bylo antigenní metodou, zbytek tvořily spolehlivější PCR testy. Oproti stejnému dni předchozího týdne se počet provedených testů snížil o 23 500. Podíl pozitivních případů odhalených preventivním testováním v úterý činil 0,89 procenta, o týden dřív byl víc než jednoprocentní.

V úterý zdravotníci podali celkem 36 230 dávek vakcíny proti covidu, to je asi o 12 tisíc méně než minulý týden. Aspoň jednu dávku očkovací látky dostalo k úternímu večeru 1 033 273 lidí v Česku, obě potřebné dávky má zatím 384 841 obyvatel.

Od začátku epidemie loni v březnu zemřelo v zemi 25 258 lidí s koronavirem, v poslední době přibývá tisícovka obětí za necelý týden. Česko má podle aktuálních údajů nejvíc zemřelých na 100 tisíc obyvatel z celé Evropské unie, ve světě je země druhá.

Skóre epidemického systému PES, kterým se dříve v Česku řídila opatření proti koronavirové epidemii, kleslo na 59 bodů. Poprvé od 5. prosince tak odpovídá třetímu z pěti stupňů pohotovosti. Od té doby byl systém ve čtvrtém nebo nejvyšším stupni. Reprodukční číslo, které je jedním ze čtyř sledovaných parametrů, v úterý kleslo z hodnoty 0,85 na 0,82. Šíření epidemie tak zpomaluje.

Očkovaní chronických pacientů

V Česku se mohou od středy registrovat k očkování chroničtí nemocní. Přidají se tak k lidem nad 70 let, zdravotníkům a zaměstnancům škol, kteří už se k očkování mohou registrovat. 

Očkovat mladší pacienty, jejichž zdravotní stav může vést při nákaze k vážnějšímu průběhu nemoci covid-19, mohou také přímo nemocniční pracoviště, kde se léčí, nebo praktičtí lékaři. Ti ale zatím mají v ordinacích většinou nedostatek vakcíny, zaměřují se tak převážně na starší 80 let.

Kódy, se kterými se přihlásí k očkování do libovolného očkovacího centra, mohou dostávat například lidé s cukrovkou léčenou léky či inzulinem, s rakovinou, po transplantaci nebo na ní čekající, pacienti na dialýze, s obezitou, těžkým astmatem nebo s dalšími vážnými plicními, jaterními nebo srdečními nemocemi. Podrobný seznam diagnóz zveřejnilo ministerstvo na webu pacientských organizací.

Další skupině lidí chce ministerstvo zdravotnictví povolit registraci k očkování po Velikonocích. Zatím není jasné, jestli půjde o lidi nad 65 let, nebo nad 60 let. Chronicky nemocných a lidí ve věku 65 až 79 let je zhruba 3,7 milionu.

První dávku vakcíny proti covidu-19 dostal už milion lidí a stát zvažuje prodloužení intervalu mezi dávkami, aby se alespoň první dávkou podařilo rychleji naočkovat víc lidí. Premiér Andrej Babiš (ANO) rozhlasové stanici Frekvence 1 ale v úterý řekl, že vakcína proti nemoci covid-19 od firmy Johnson & Johnson v dubnu do Česka nedorazí. Ministr zdravotnictví přitom ještě v pátek uváděl, že dorazí  do České republiky v dubnu desítky tisíc dávek.

Jednání o stavu nouze žádný výsledek nepřineslo, říká opozice

V zemi dál trvá tvrdá uzávěra. Předseda vlády jednal s lídry opozice o prodloužení nouzového stavu o 30 dnů. Podle zástupců STAN a Pirátů se ale na ničem strany nedohodly. Piráti po jednání s premiérem nejsou rozhodnutí, zda prodloužení nouzového stavu podpoří. Chtějí o tom ještě jednat s hejtmany.

Hnutí STAN pak uvedlo, že vláda dostatečně nezdůvodnila nutnost prodloužení stavu nouze. Podle předsedy Starostů Víta Rakušana se opozice od premiéra nedozvídá konkrétní odpovědi. S žádostí o dalších třicet dnů přijdou ministři do sněmovny v pátek.

Pokud vše půjde jako dosud, vláda během Velikonoc navrhne první změny, které zmírní opatření proti koronaviru, uvedl k  jednání s opozicí ministr zdravotnictví Blatný.

Skupina senátorů za STAN, Piráty a ODS podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení částí pandemického zákona, které omezují rozsah státem vyplácených kompenzací za uzavřené provozovny. Předkladatelé návrhu mají zato, že vláda omezuje rozsah kompenzací účelově. Navrhují, aby Ústavní soud zrušil platnost ustanovení. „Parlament by měl zároveň vypracovat novelu pandemického zákona, která tyto chyby napraví. Kolegové senátoři na úpravě již pracují,“ uvedl europoslanec Stanislav Polčák, který skupinu jako advokát zastupuje.

Přísnější kritéria na antigenní testy nebo léčba acylpyrinem

Ministerstvo zdravotnictví bude chtít přísnější kritéria pro antigenní testy, které doporučuje pro odběry ve firmách a institucích. Oznámil to ministr Blatný. Některé z těch, které úřad aktuálně vede ve svém seznamu, mají velmi malou citlivost a řadu pozitivních lidí nezachytí. „Budeme se snažit, aby z těch testů, které se do České republiky dostávají, se postupně dostávaly jenom ty, které budou i mezi antigenními testy ty nejlepší,“ uvedl Blatný.

Informace zazněla na konferenci Univerzity Karlovy nazvané Rok s covidem-19. A jak dál?. Na ní experti představili největší změny, které se projevily ve školství, ekonomice, vědě nebo zdravotnictví. Pro lékaře intenzivní medicíny to je například nový pohled na to, jak u pacientů s koronavirem léčit srážení krve. Pandemie také zastavila neakutní péči a ukázala na organizační mezery nemocnic.

„Máme tady nemocnice, které nemají zkoordinované provozy jednotlivých jednotek intenzivní péče, může se stát, že jednotka odmítne záchrannou službu, že je plná, ale přitom na jiné jednotce v nemocnici, kam ta žádost nedospěje, je volné místo,“ říká vedoucí lékař KARIM Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Martin Balík.

Ke snížení rizika závažného průběhu nemoci covid-19 by podle něj mohl přispět i acylpyrin, aspirin či anopyrin.

„Překvapuje mě, že se veřejnost neshání po acylpyrinu. My máme docela pěkná data, že až o polovinu může snížit překlopení do závažné formy koronaviru svým protizánětlivým efektem a protisrážlivým efektem v dávce třeba jedné tablety denně,“ uvedl Balík. Podle něj by tento postup byl lepší než užívání ivermektinu.

Ministerstvo připravuje plán doučování zhruba na tři roky

Nerovnosti vzniklé ve vzdělávání kvůli výuce na dálku se podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) budou vyrovnávat doučováním další dva až tři roky. Ministerstvo připravuje plán, který by měl zahrnovat letní doučovací kempy i další vzdělávání ve školách či v kroužcích. Plaga na to chce získat miliardy korun z evropských zdrojů. Jeho úřad se chystá plán zveřejnit příští týden. Možnost plošného opakování ročníku ve školách znovu ministr vyloučil.

Podle zjištění České školní inspekce se za celý rok epidemie nepodařilo do distančního vzdělávání vůbec zapojit kolem deset tisíc žáků. Přibližně 50 tisíc se jich ještě na začátku tohoto roku z důvodu nedostatečného technického vybavení učilo na dálku bez zapojení do on-line výuky. 

O pomoc budou moci organizátoři veletrhů žádat od 6. dubna

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo výzvu k programu COVID –⁠ veletrhy. Žádosti bude přijímat od 6. dubna do 31. května. Podnikatelům ve veletržním, kongresovém a eventovém průmyslu bude kompenzovat až 60 procent ztrát.

Pomoc se bude vztahovat na období od března do října loňského roku. Jeden žadatel bude moci získat dotaci nejvýše 20 milionů korun. Na program vláda schválila 600 milionů korun.