Ve vládě je shoda na prodloužení nouzového stavu minimálně o čtrnáct dní, tedy do 11. dubna. V televizi Prima to řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Doufá, že by dva týdny mohly stačit. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v České televizi posléze uvedla, že se kabinet předběžně domluvil, že požádá poslance o prodloužení o celých třicet dní. Dolní komora by o žádosti, kterou by vláda měla zformulovat v pondělí, podle Hamáčka měla hlasovat v pátek. Nynější stav nouze končí 28. března.
Vláda chce nouzový stav prodloužit nejméně o dva týdny, řekl Hamáček. Schillerová mluví o měsíci
„Pokud by to zabralo, tak po 14 dnech se můžeme dostat na denní nárůsty (počtu nakažených koronavirem) pod pět tisíc. Pak je možné zvednout plošná opatření, cestování mezi okresy a zbytek dojet podle pandemického zákona. To je nejrealističtější výhled,“ řekl Hamáček.
Pokud by sněmovna vládní žádosti nevyhověla, musela by se opatření po 28. březnu řídit pandemickým zákonem, podle Hamáčka by se tak rozvolnila plošná opatření z hlediska omezení volného pohybu. „Ono by to asi fungovalo také, ale pomaleji,“ řekl vicepremiér.
„Domluvili jsme se, že požádáme pravděpodobně o celých 30 dnů,“ řekla později v České televizi vicepremiérka Schillerová. Premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz ČTK možnou délku nouzového stavu nekomentoval. Uvedl, že opakovaně žádal členy kabinetu, aby svoje názory sdělovali vládě, která rozhodne a výsledek sdělí veřejnosti.
Prodloužení nouzového stavu navrhuje ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) kvůli tomu, že chce udržet přísné protiepidemické restrikce včetně zákazu cestování mezi okresy i o velikonočních dnech, tedy nejméně do prvního dubnového pondělí.
Menšinová vláda ANO a ČSSD zatím nemá v dolní komoře dojednanou podporu pro pokračování nouzového stavu. Podklady k účinnosti dosavadních opatření by měly obdržet opoziční strany v pondělí.
Podle Hamáčka opatření fungují, Hřib vidí problém ve ztrátě důvěry
Hamáček také prohlíásil, že protikoronavirová opatření zafungovala. Kdyby tomu tak nebylo, přibývalo by podle něj zhruba dvacet až pětadvacet tisíc případů denně a zkolabovalo by zdravotnictví. V minulém týdnu sice vláda očekávala rychlejší pokles počtu nakažených, mírnější byl však dán testováním lidí na pracovištích. Tím se objevilo zhruba patnáct tisíc nových případů týdně, uvedl Hamáček.
Dále apeloval na to, aby lidé ještě chvíli vydrželi a dodržovali opatření. Zásadním cílem je podle něj vyprázdnit nemocnice. „Rozvolňování bude možné v situaci, kdy se začnou vyprazdňovat nemocnice. A to ještě nějakých pár dnů trvat bude. Klíčové je, že se to otočilo a klesá to.“
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) však považuje za problém, že občané ztratili důvěru v opatření, což ovlivňuje jejich dodržování, řekl v televizi Prima. Společně se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) Hamáčka požádali, aby pro účely opatření zakazujícího pohyb mezi okresy byly Praha, Praha-východ a Praha-západ považovány za jeden okres.
„Ti lidé stejně jezdí do Prahy pracovat,“ řekl Hřib. Žádost vznikla po vzoru okresů Brno-město a Brno-venkov, které jsou též považovány za jeden.
Hamáček uvedl, že mluvit o úpravě lze, ale znamenalo by to další mísení obyvatel. Pokud lidé vydrželi doteď, tak se domnívá, že ještě chvíli vydrží. „Teď už bych to neměnil,“ poznamenal.
