Lidé v karanténě by k nemocenské mohli dostat až 370 korun denně. Návrh získal přednost před 100 procenty

Dolní komorou prošel návrh na příspěvek pro lidi v karanténě k nemocenské až ve výši 370 korun denně. S částí opozice se na částce shodla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), návrh tak zamíří do Senátu. Vláda přitom k zrychlenému projednávání navrhovala stoprocentní nemocenskou. Na programu březnové schůze byly také předlohy ve druhém čtení, poslanci ale schůzi po 21. hodině přerušili.

Příspěvek by měli lidé dostávat prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény. Nejvýše by měli 90 procent svého průměrného výdělku. Nárok by se vztahoval také na lidi s nemocenským pojištěním pracující na dohody. Vyloučeni by byli lidé, kteří by se ocitli v karanténě do pěti dnů po návratu z dovolené v zahraničí. Opatření má bránit propadu příjmů a motivovat lidi k tomu, aby po setkání s nakaženými covidem-19 nastoupili do karantény a hlásili své kontakty.

Po celkové úpravě návrh zákona předložila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Zákon dostanou k posouzení senátoři. O termínu schůze rozhodne organizační výbor horní komory ve středu.

S úpravou Pekarové Adamové souhlasila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Řekla, že jde prakticky o někdejší vládní návrh, který nakonec sněmovna po vrácení Senátem neschválila v pátek ani v jedné z verzí.

Z konzultací podle Maláčové vyplynulo, že pro stoprocentní nemocenskou by nebyla mezi poslanci podpora. Právě 100 procent redukovaného výdělku pro lidi v karanténě nyní navrhoval kabinet. 

Podle ministryně práce je vyšší nemocenská spravedlivější a administrativně méně náročná, ale také dražší. Šéfka resortu uvedla, že bez razantnějších opatření by se nepodařilo v Česku šíření epidemie omezit a situaci výrazněji zlepšit. „Cílem tohoto návrhu je dostat pandemii pod kontrolu,“ zdůraznila Maláčová.

Politici z ODS a TOP 09 navrhovali nižší nemocenskou než vláda

Od poslanců ODS a TOP 09 se sešly pozměňovací návrhy na nemocenskou 80 procent a 90 procent. Dominik Feri (TOP 09) navrhl rozlišit karanténu a izolaci, v níž je pozitivně testovaný člověk. V karanténě by lidé mohli pobírat 70 procent nebo 80 procent a v izolaci 90 nebo sto procent. Maláčová oponovala, že lidé v karanténě i izolaci mají stejné podmínky. 

Podle předsedkyně TOP 09 by nebylo navýšení na sto procent úplně spravedlivé vůči lidem, kteří stále chodí do práce. Navýšení na 90 procent mzdy vnímala jako férovější. Za důležité taky považuje kontrolovat, zda lidé skutečně karanténu dodržují. Stoprocentní nemocenská by podle Pekarové Adamové mohla být zneužitelná.

Také podle předsedy ODS Petra Fialy nebyl vládní návrh dostatečně projednán se zaměstnavateli. Občanští demokraté chtěli najít rozumnější řešení. „Aby to bylo třeba 90 procent, aby to bylo udržitelné,“ uvedl Fiala před jednáním sněmovny.

Příspěvek ve výši 370 korun denně označili jako nejlepší řešení šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Po odhlasování příspěvku poslanci schůzi přerušili

Členové dolní komory měli na programu i projednávání dalších bodů jako například návrh zákona proti invazivním druhům rostlin a živočichů a o zvýšení příspěvků na dítě pro Klokánky a podobné azylové domy. V úterý však návrhy projednat nestihli, věnovat se jim budou na dalších schůzích sněmovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Kramářovy vily. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
před 1 hhodinou

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 6 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 9 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 9 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 10 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 10 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.