Lidé v karanténě by k nemocenské mohli dostat až 370 korun denně. Návrh získal přednost před 100 procenty

Dolní komorou prošel návrh na příspěvek pro lidi v karanténě k nemocenské až ve výši 370 korun denně. S částí opozice se na částce shodla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), návrh tak zamíří do Senátu. Vláda přitom k zrychlenému projednávání navrhovala stoprocentní nemocenskou. Na programu březnové schůze byly také předlohy ve druhém čtení, poslanci ale schůzi po 21. hodině přerušili.

Příspěvek by měli lidé dostávat prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény. Nejvýše by měli 90 procent svého průměrného výdělku. Nárok by se vztahoval také na lidi s nemocenským pojištěním pracující na dohody. Vyloučeni by byli lidé, kteří by se ocitli v karanténě do pěti dnů po návratu z dovolené v zahraničí. Opatření má bránit propadu příjmů a motivovat lidi k tomu, aby po setkání s nakaženými covidem-19 nastoupili do karantény a hlásili své kontakty.

Po celkové úpravě návrh zákona předložila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Zákon dostanou k posouzení senátoři. O termínu schůze rozhodne organizační výbor horní komory ve středu.

S úpravou Pekarové Adamové souhlasila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Řekla, že jde prakticky o někdejší vládní návrh, který nakonec sněmovna po vrácení Senátem neschválila v pátek ani v jedné z verzí.

Z konzultací podle Maláčové vyplynulo, že pro stoprocentní nemocenskou by nebyla mezi poslanci podpora. Právě 100 procent redukovaného výdělku pro lidi v karanténě nyní navrhoval kabinet. 

Podle ministryně práce je vyšší nemocenská spravedlivější a administrativně méně náročná, ale také dražší. Šéfka resortu uvedla, že bez razantnějších opatření by se nepodařilo v Česku šíření epidemie omezit a situaci výrazněji zlepšit. „Cílem tohoto návrhu je dostat pandemii pod kontrolu,“ zdůraznila Maláčová.

Politici z ODS a TOP 09 navrhovali nižší nemocenskou než vláda

Od poslanců ODS a TOP 09 se sešly pozměňovací návrhy na nemocenskou 80 procent a 90 procent. Dominik Feri (TOP 09) navrhl rozlišit karanténu a izolaci, v níž je pozitivně testovaný člověk. V karanténě by lidé mohli pobírat 70 procent nebo 80 procent a v izolaci 90 nebo sto procent. Maláčová oponovala, že lidé v karanténě i izolaci mají stejné podmínky. 

Podle předsedkyně TOP 09 by nebylo navýšení na sto procent úplně spravedlivé vůči lidem, kteří stále chodí do práce. Navýšení na 90 procent mzdy vnímala jako férovější. Za důležité taky považuje kontrolovat, zda lidé skutečně karanténu dodržují. Stoprocentní nemocenská by podle Pekarové Adamové mohla být zneužitelná.

Také podle předsedy ODS Petra Fialy nebyl vládní návrh dostatečně projednán se zaměstnavateli. Občanští demokraté chtěli najít rozumnější řešení. „Aby to bylo třeba 90 procent, aby to bylo udržitelné,“ uvedl Fiala před jednáním sněmovny.

Příspěvek ve výši 370 korun denně označili jako nejlepší řešení šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Po odhlasování příspěvku poslanci schůzi přerušili

Členové dolní komory měli na programu i projednávání dalších bodů jako například návrh zákona proti invazivním druhům rostlin a živočichů a o zvýšení příspěvků na dítě pro Klokánky a podobné azylové domy. V úterý však návrhy projednat nestihli, věnovat se jim budou na dalších schůzích sněmovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 57 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...