Statisíce měsíčně. Testování přeshraničních pracovníků působí firmám nečekané výdaje

Firmy v Moravskoslezském kraji zatěžuje testování na covid-19 u zahraničních pracovníků. Provádět ho musí jednou za 14 dní. Pro rozpočty společností to měsíčně znamená i statisícové náklady, i bez nich přitom často řeší existenční problémy související s poklesem poptávky a odstávkou výroby. Problémy podnikatelů bude v rámci bezpečnostní rady kraje nově řešit Hospodářská komora.

Z domu do práce to má Darja Mosler tři kilometry, v půli cesty je ale hranice mezi Českem a Polskem. Jako přeshraniční pracovnice tak musí pravidelně prodělávat testy na covid-19. Na polské straně stojí jedno testování téměř 4 tisíce korun.

K nákladům navíc musela Darja Mosler později připočítat i cestovné, některé hraniční přechody totiž byly uzavřené. „Jezdili jsme přes starý Bohumín, to byl jeden jediný otevřený přechod. Museli jsme na jednu stranu najet 70 kilometrů,“ uvedla dělnice společnosti PF Plasty CZ.

Jednou za dva týdny teď bude testy svým zaměstnancům hradit firma. Konkrétně tu v Chuchelné to bude stát 300 tisíc měsíčně, i bez těchto nákladů přitom firma řešila finanční problémy. „Naši oblast to postihlo daleko nejvíc. Koncem března byly zavírány automobilky a my jsme na tu situaci museli reagovat omezením výroby. Museli jsme nechat lidi doma, projevilo se to i na poklesu tržeb,“ uvedl finanční ředitel PF Plasty CZ Kamil Mašík.

S řešením problémů firem má pomoci Hospodářská komora

„Právě přeshraniční pracovníci jsou největším problémem. Ono jich je v kraji asi 28 tisíc, což je opravdu vysoké číslo,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Zaměstnavatelé v kraji se bez zahraničních pracovníků neobejdou. Součástí bezpečnostní rady kraje se tak stala i Hospodářská komora, která má problémy firem pomoci vyřešit.

„Podniky jako Tatra Biocel jednají napřímo s krajskou hygienickou stanicí, protože jsou to velké podniky se spoustou zaměstnanců. Problém je u malých firem, které ani nemají aparát na to, aby zjišťovaly, co můžou a nemůžou,“ řekl zástupce krajské hospodářské komory Tomáš Pastrňák.

O problémech, které musí firmy řešit v souvislosti s koronavirem, budou s krajskou hospodářskou komorou jednat v pondělí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...