Desítky lidí ve Varšavě protestovaly proti opatřením vlády na boj proti koronaviru. Tvrdí, že hospodářství otevírá příliš pomalu a nedostatečně pomáhá podnikatelům. Kabinet se zaměřil na záchranu pracovních míst, posouvá daně, nabízí nevratné půjčky, odpouští sociální pojištění. Podle kritiků však trvá celý proces příliš dlouho. Do hluboké krize se propadl hlavně cestovní ruch, což pocítil mimo jiné Krakov.
Centrum Krakova bývá plné turistů nejen v hlavní sezoně, kvůli pandemii je ale téměř prázdné. Loni do města přijelo čtrnáct milionů návštěvníků. Z toho více než tři miliony byli cizinci, kteří tam tradičně nejvíce utrácejí.
Restaurace – ať už více či méně turistické – jsou nyní zavřené, zatím se nesmí ani na zahrádky. Některé podniky nabízejí aspoň jídlo nebo pití s sebou, tržby jsou ale i tak pětkrát nižší.
„Už před měsícem jsme žádali o vládní pomoc a teprve teď dostáváme první odpovědi, že je třeba něco doplnit. Občas s námi nekomunikují vůbec,“ stěžuje si Urszula Koziełová, majitelka jednoho krakovského bistra, která věří, že podnik udrží a nikomu nebude muset dát výpověď.
To majitel penzionu v širším centru Krakova Wiesław Kaczorowski už sice otevřít mohl, do léta ale rezervace chybí a o prázdninách čeká jen hrstku hostů. Ani on zatím od státu žádnou pomoc nedostal.
„Každý příjezd je vždy alespoň něco. Lepší je, aby bylo cokoliv, než aby nebylo nic. Protože prostředků, které mi zbyly, není mnoho,“ podotýká Kaczorowski.
Krakovu chybí v rozpočtu šest miliard korun
Tíha krize dopadá i na samotné město. Aby ulevilo podnikatelům, zrušilo některé daně a poplatky. Krakov už teď postrádá v přepočtu šest miliard korun.
„Opravdu nám roste počet nezaměstnaných. Když se na to díváme, co měsíc jich přibývá patnáct set,“ upozorňuje mluvčí města Dariusz Nowak.
Drtivá většina přibývajících lidí bez práce je právě z cestovního ruchu. Všichni se zároveň bojí, že tohle odvětví se jen tak nevzpamatuje.
