Hannig: Budu jako Zeman, jen slušnější. Česko může být druhou Kostarikou

Jednasedmdesátiletý hudebník a producent Petr Hannig zkouší proniknout do vysoké politiky opakovaně, bez úspěchu. Teď se uchází o post nejvyšší – do prezidentské volby jde s cílem navázat na politiku Miloše Zemana, avšak s jiným chováním. Pod heslem „Buďme hrdí“ postavil program na vlastenectví, suverenitě a odmítnutí migrace. Na Hrad kandiduje s podporou 26 poslanců.

Hannig oznámil svou kandidaturu v červenci. Uvedl, že chce navazovat na politiku současného prezidenta Miloše Zemana, ale nabízí jinou formu chování. „Můj souhlas s kandidaturou byl dán tím, že další oficiální kandidáti jsou zcela odlišné politické orientace než současný prezident. A kdyby prezident Zeman z jakéhokoli důvodu nekandidoval, současná politika hlavy státu by nebyla zachována,“ popsal svou motivaci.

Rozhodl se pro sbírání podpisů občanů, potřebných 50 tisíc se mu jich však získat nepodařilo. Podporu své kandidatury si proto zajistil podpisy 26 poslanců. Využil přitom ojedinělé situace při volbách, kdy odcházejícím poslancům skončil mandát 26. října, zatímco novým poslancům začal už dnem zvolení, tedy 21. října. Podle ministerstva vnitra mohli kandidáti na prezidenta použít podpisy obou skupin poslanců, pokud svou přihlášku odevzdali mezi těmito dny.

Hannig odmítal uvést, kteří politici mu kandidaturu podepsali. Podle zjištění médií však šlo hlavně o poslance zvolené za ANO, KSČM a končící hnutí Úsvit. Podpis mu však poskytl třeba i poslanec Jaroslav Lobkowicz z TOP 09. „Chytil mě na ulici. Měl to už napůl vyplněné, já jsem to podepsal. Bylo mi to celkem jedno, měl jsem úplně jiné myšlenky. Myslím, že je to muzikant, nabízel mi nějaká cédéčka. Zdržel jsem se tam nanejvýš minutu a běžel jsem dál,“ popsal setkání Lobkowicz pro Aktuálně.cz. 

Do volební kampaně hodlá Hannig investovat pouze 40 tisíc korun, a to na výrobu volebního spotu. „Rozumní jsou chudou stranou, nepodporují je žádní miliardáři. Čili budu se spoléhat jen na náklonnost občanů a na to, že snad zaujmu lidi svým nepatetickým stylem, vyznačujícím se schopností naslouchat a nesoustřeďovat pozornost pouze na svou osobu,“ říká. Na transparentním účtu má od čtyř dárců celkem 3000 korun a dále několik jednohaléřových příspěvků s reklamními nebo kritickými vzkazy.

Hannig kandiduje s podporou krajně pravicové Národní demokracie, kterou ministerstvo vnitra řadí mezi extremistická hnutí. Členové se netají antisemitskými názory a důvěrou v konspirační teorie. Předseda strany Adam B. Bartoš nejprve v prezidentské kampani vystupoval jako Hannigův mluvčí a poradce. Později ale Hannig sdělil, že „kvůli útokům médií“ Bartoš oficiálním poradcem nebude, ale pomůže mu po technické stránce či v kontaktu s médii. „Nemám chuť neustále médiím vysvětlovat, že pokud byl někdy radikální, už tomu tak není,“ řekl Hannig.

Bartoš na sebe upozornil už dříve například sestavováním „seznamu pravdoláskařů“ nebo „seznamu Židů“ v Česku či voláním po „řešení židovské otázky“. Za protižidovský text, který zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku, už byl odsouzen k podmínce. V dalším případu čelí obžalobě z popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa. 

Petr Hannig oslavil v lednu 2016 své 70. narozeniny
Zdroj: ČTK

Problémy řešit rozumem i srdcem

Petr Hannig svůj program označuje za „prostý“, proto jej zvládl shrnout do čtyř bodů o celkových sedmi větách. Klade v něm důraz na vlastenectví a suverenitu, jeho heslem je „Buďme hrdí“. Problémy chce řešit „nejen zdravým rozumem, ale i srdcem“. Vymezuje se také proti „diktátu zvenčí“, aniž by upřesnil, co má na mysli.

Tvrdí, že jeho názory jsou téměř stejné jako u současného prezidenta Miloše Zemana. Svou účast vysvětluje tak, že kdyby Zeman z jakéhokoliv důvodu nakonec nekandidoval, nebyla by jeho současná politika zachována, protože ostatní uchazeči mají názory zcela odlišné.

„Nechci být v žádném případě konkurencí současného prezidenta. Chci zachovat jeho politickou orientaci vyvažující osu Východ–Západ,“ říká. I menší země, jako je Česko, podle něj může zůstat nezávislá, za příklad dává kromě Švýcarska ještě Kostariku a Bhútán. „Chci jenom, abychom si uvědomili, že budeme tak velcí, jak velcí se budeme cítit,“ dodává.

Hannig zdůrazňuje, že chce být alternativou pro voliče, kteří sice souhlasí s názory Miloše Zemana, ale vadí mu jeho chování a vystupování. Prezident by podle něj měl být pokorný a měl by ochotně naslouchat jiným názorům.

Petr Hannig

Petr Hannig

„Mnozí lidé souhlasí s politikou prezidenta Zemana, nechtějí ho však volit, kvůli formě jeho chování, jak říkají. Mou formou bude pokora, naslouchání druhým, snaha pochopit jiná stanoviska.“

Petr Hannig

Za prioritu označuje bezpečnost před „terorismem a zdravotními riziky způsobenými nekontrolovatelnou ilegální imigrací“. Staví se proti přijímání ilegálních imigrantů i za cenu vystoupení z EU, politiku některých evropských zemí označuje za sebevražednou.

Petr Hannig je také zásadním odpůrcem přijetí eura. Společná evropská měna, kterou nyní používá 19 z 28 států EU, by podle něj znehodnotila důchody a úspory občanů. „Euro je dobré pro ty nejbohatší podnikatele – miliardáře, neboť jim šetří bankovní poplatky,“ míní. Nesouhlasí také s vyvěšením vlajky Evropské unie na Pražském hradě, které hned po svém zvolení prosadil současný prezident Zeman.

Jako jediný z prezidentských kandidátů by naopak neměl problém pověřit sestavením vlády trestně stíhaného politika. „Pověřil bych toho, kdo získal důvěru voličů bez ohledu na cokoliv jiného,“ uvedl v anketě ČTK.

Objevitel hvězd, které nehasnou

Petr Hannig se narodil 20. ledna 1946 v Ústí nad Labem - Neštěmicích. Vyučil se uměleckým kovářem na umělecko-průmyslové škole v Turnově, později vystudoval pražskou konzervatoř (obory varhany, dirigování a skladba) a skladbu na Hudební akademii múzických umění.

Hudbou se pracovně začal zabývat už v 60. letech. V období Pražského jara spolupracoval ve Velké Británii se zpěvačkou Dusty Springfieldovou a dalšími. Na konci září 1969 se vrátil do Československa, po uzavření hranic spolupráce s Brity skončila.

Na oslavu 70. narozenin skladatele a producenta Petra Hanniga dorazila i zpěvačka Lucie Bílá
Zdroj: ČTK

Dlouhá léta Hannig působil jako hudební redaktor Československého rozhlasu. Vyprodukoval stovky singlů a řadu alb, prvním bylo v roce 1971 oceňované album Michala Prokopa a skupiny Framus Five Město Er. Měl také vlastní kapelu Maximum Petra Hanniga.

V 80. letech patřil k vlivným postavám tuzemské populární hudby, jako hudebník a producent spolupracoval s řadou zpěváků a umělců. Objevil například Hanu Zaňákovou, kterou přejmenoval na Lucii Bílou a složil jí první hit „Neposlušné tenisky“, dále třeba Stanislava Procházku mladšího, Jakuba Smolíka nebo Petru Černockou. Po pádu komunismu začal podnikat, v roce 1994 založil hudební vydavatelství Maximum, které řídí dodnes. Dál také skládá texty, především pro interprety oblíbené mezi seniory.

Podle svých slov nebyl nikdy členem KSČ. Do politiky vstoupil až v roce 2002, kdy založil Stranu zdravého rozumu, kterou od té doby vede. Uskupení už osmkrát změnilo své jméno, v současnosti vystupuje pod názvem „Rozumní – stop migraci a diktátu EU – peníze našim občanům, důchodcům, dětem, zdravotně postiženým…“

Petr Hannig, Jana Volfová a Jana Bobošíková při představování priorit pro senátní a komunální volby (10. 8. 2010)

Zdroj: ČTK

S výjimkou několika málo obecních zastupitelstev strana dosud ve volbách neuspěla. Nejblíže k úspěchu byla v období, kdy spolupracovala s podobně zaměřeným uskupením Jany Bobošíkové – ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 získali 4,3 procenta, následující rok ve sněmovních volbách 3,7 procenta. Poté se však názorově rozešli a popularita Hannigovy strany se vrátila na předchozí úroveň – v roce 2013 získal 0,27 a letos 0,72 procenta hlasů. 

Petr Hannig je také vytrvalým uchazečem o místo v Senátu. Od roku 2002 kandidoval do horní komory při každé příležitosti, tedy celkem osmkrát. Pokaždé v jiném obvodu. Naposledy loni v Praze 11, kde získal 2,3 procenta, což stačilo až na 11. místo ze 13 kandidátů.

Hannig je od roku 1989 vdovcem. Jeho syn Jan žije od roku 1998 v USA, na univerzitě v Severní Karolíně vyučuje statistiku.