Pražská Baba a brněnský Nový dům. Funkcionalistické vilové kolonie jsou Evropským dědictvím

České vilové kolonie získaly označení Evropské dědictví. Osada Baba v Praze a brněnská kolonie Nový dům spolu s dalšími vilovými komplexy v Evropě vznikly po první světové válce a jsou ukázkou funkcionalistické architektury. Návrh tří desítek pražských a šestnácti brněnských vil byl součástí mezinárodního projektu, do kterého se zapojili světoví architekti.

Vilové kolonie vyrostly kromě Brna a Prahy také například v německém Stuttgartu, polské Wroclawi a rakouské Vídni, i tyto stavby získaly ocenění. Jejich stavitelé se spojili pod projektem Kolonie moderní architektury v Evropě v letech 1927–⁠1932, reagovali tak na nedostatek bydlení po válce. Vzorem bylo stuttgartské sídliště Weissenhof, jehož výstavbu řídil Ludwig Mies van der Rohe za pomoci významných architektů jako Le Corbusier, Walter Gropius a Hans Scharoun.

Tyto kolonie jsou nyní důležitým místem v dějinách evropské architektury, neboť přenesly modernistické teorie do praxe, dokládají vývoj bydlení a zároveň odráží různé politické a sociální poměry dané země. Jsou také ukázkou řemeslné a architektonické zdatnosti.

„Jednalo se tehdy o jedinečný a zároveň o jeden z posledních celoevropských urbanistických společných počinů výstavby na zelené louce,“ uvedl náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (TOP 09 a STAN). Magistrát podle něj chystá studii, která by přiblížila okolí architektonicky ceněných domů jejich původnímu vzhledu.

obrázek
Zdroj: ČT24

I kolonie Nový dům v Brně prošla stavebními úpravami. „Původně výstavní kolonie v současné době poukazuje na důležitost památkové ochrany, bez které jsou podobné památky často degradovány přestavbou,“ uvedl náměstek Tomáš Koláčný (Piráti), který má oblast kultury a památkové péče v gesci.

Původní myšlenka domů, v jejichž středu se nachází park, dnes už není patrná kvůli soukromému vlastnictví staveb. Změnil se také vzhled domů a v dnešní době je těžké rozpoznat jejich funkcionalistickou minulost.

Pětice ze 48 památek Evropského dědictví je v Česku

Označení Evropské dědictví sahá do roku 2006, kdy vzniklo jako mezivládní iniciativa 17 evropských států. O pět let později byla přijata rozhodnutím Rady Evropy a Evropského parlamentu pod názvem Označení Evropské dědictví (European Heritage Label) s cílem propagovat evropský rozměr pamětihodností, jejich zpřístupnění co nejširší veřejnosti a zajištění kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které vyzdvihují úlohu a místo pamětihodnosti v evropských dějinách.

První českou stavbou, která byla na prestižní seznam zapsána, se stal Přemyslovský hrad a Arcidiecézní muzeum v Olomouci. V roce 2020 na seznam přibyl státní zámek Kynžvart. Celkem nese označení Evropské dědictví 48 památek po celé Evropě.

obrázek
Zdroj: ČT24