Potkat barona Trencka v životní velikosti mohou návštěvníci hradu Špilberk v Brně. Tým vědců vytvořil unikátní 3D model nejen tváře, ale i celé postavy nejslavnějšího brněnského vězně. Jeho mumii zkoumal skoro tři roky, historickou postavu ale všech záhad nezbavil.
Jako v Hollywoodu. Barona Trencka rozhýbali brněnští vědci
Na animaci Trenck zahraje i na housle (zdroj: ČT24)
Tváří v tvář baronu Trenckovi. Jeho podoba byla ale jen střípkem toho, co vědci objevili. Výzkumníci zjistili i to, že byl extrémně vysoký. Zatímco průměrný muž v 18. století měřil 169 centimetrů, Trenck měl téměř o 20 centimetrů víc, což je i víc, než má průměrný muž v dnešní době.
„Kosti ruky jsou opravdu zvláštní, my jsme je nazvali pavoučí prsty, protože byly tenké, dlouhé, ale velice silné. O tom nám napověděly úpony svalů. To pro něho byla veliká výhoda a zároveň mu to umožňovalo jemnou motoriku prstů,“ vysvětlila antropoložka Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Petra Urbanová. Díky tomu mohl třeba dobře hrát na housle. Právě houslové hře se věnoval i ve vězení na Špilberku, kde před svou smrtí strávil něco přes rok.
Digitální model nejslavnějšího špilberského vězně vznikl použitím stejných animačních programů, které využívají filmová studia. „Tým, který jsme poskládali pro výzkum barona Trencka, pracuje zcela digitálně. Vlastně nepoužíváme žádné analogové metody, což má své obrovské výhody hlavně v tom, že se můžeme v jakémkoliv kroku zastavit, opravit ho a vrátit se zpátky,“ popsal historik a archeolog Petr Vachůt z Muzea města Brna.
Příčina smrti je stále nejasná
Zatímco teď se baron Trenck v animaci pohybuje, v únoru 2017, kdy projekt začal, se s ním naopak hýbat muselo minimálně. Převoz na vyšetření CT do fakultní nemocnice byla jeho vůbec první cesta z kapucínské hrobky po téměř 270 letech, kdy zemřel.
„Mumie elitního vojáka 18. století je na celém světě jenom jedna, neexistuje žádná další. Těšili jsme se, že zkoumáním měkkých tkání zjistíme mnoho věcí. Zjistili jsme, jaká měl zranění, zjistili jsme, jak vypadal. Ale na jednu věc jsme nepřišli, na co vlastně ve svém mladém věku 39 let zemřel,“ řekl Vachůt.
Otázek ale zůstává víc. Třeba to, proč, kdo a kdy mu ukroutil palec. Právě ten se našel ve sbírkách muzea města Brna. Po tomto výzkumu je jisté jen to, že jak palec, tak od těla oddělená hlava patří jedné osobě, baronu Trenckovi.