Od „žirafy“ po díla ukrytá v kampusu. Masarykova univerzita vydala průvodce po brněnských sochách

Nahrávám video

Průvodce po brněnských sochách najdou lidé od příštího týdne v knihkupectvích a na pobočkách turistického informačního centra. Vydali ho studenti a pracovníci Masarykovy univerzity (MU). Věnuje se i sochám, které už z města zmizely nebo ho zdobily jen dočasně. Nezapomíná ani na díla, která ve veřejném prostoru způsobila pozdvižení.

Na začátku byl nápad představit lidem sochy, které jsou často ukryté v areálech budov Masarykovy univerzity, třeba v kampusu. „Můžete tam přijít, ale musíte o tom vědět. Jsou tam díla autorů zvučných jmen, jako Aleše Veselého, socha od Vladimíra Preclíka, Kryštofa Kintery,“ vysvětlila autorka kapitoly Sochy v prostorách MU Martina Šviková Mrázová.

Nakonec se knížka rozrostla o kapitoly, které lidem přibližují vznik dalších plastik zdobících ulice Brna. A zamýšlí se nad tím, proč je obyvatelé často ze začátku odmítali. Tak jako v případě orloje, který na náměstí Svobody přibyl za primátora Romana Onderky (ČSSD). „Na náměstí Svobody je hodinový stroj, který je z ušlechtilého kamene a nemá s falusem nic společného,“ řekl Onderka v roce 2010.

obrázek
Zdroj: ČT24

Brňané se vyrovnávají se sochami v ulicích s humorem. Třeba tak, že si je přejmenovávají. Sochu Spravedlnosti tak překřtili na „exekutora odnášejícího pračku“ a alegorii Odvahy, jezdecké soše Jošta Moravského, říkají „žirafa“.

„Ve chvíli, kdy je to nové, nezvyklé, tak jsme znepokojení, ale postupně si zvykneme a pak už s těmi sochami najdeme dialog. To, že brněnská nebo i turistická veřejnost si k těm sochám nachází vztah, že na náměstí Svobody bojuje o skleněné kuličky nebo že sochy nazývá různými žertovnými názvy, tak to je podle mého názoru důkaz, že ty sochy sem patří,“ uvedl vedoucí Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Radek Horáček.

Svérázný přístup k umění

Ze způsobu, jakým lidé se sochou komunikují, ale často nejsou nadšení jejich autoři. Třeba Jaroslavu Rónovi se zrovna nelíbí úhel, ze kterého si turisté fotí jeho jezdeckou sochu na Moravském náměstí. Část díla, kterou takové snímky zachycují, připomíná falus.

Jezdecká socha Jošta v Brně
Zdroj: Wikimedia Commons

„Byl jsem z toho v šoku. Říkám si, že to asi lidé potřebují, a tak to dělají, ale snad to nejsou proboha všichni, co k soše chodí kvůli téhle fotce,“ podotkl autor sochy Jaroslav Róna.

V rámci projektu Sochy pro Brno brzy přibudou do ulic města další dvě, jedna věnovaná páteru Martinu Středovi a další architektu Adolfu Loosovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 6 hhodinami

Mikulov dokončil obnovu návrší pod Kozím hrádkem

Po více než roce prací a několika letech plánování skončila úprava návrší pod zříceninou Kozí hrádek nedaleko centra Mikulova na Břeclavsku. Vznikly nové cesty, vyhlídky, odpočinková místa i terasy zadržující vodu. Návrší prošlo také rozsáhlou obnovou zeleně. Práce stály přes 45 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Po pěti letech od tornáda na Moravě obce dokončují obnovu. Lidé chtějí zapomenout

Pět let po ničivém tornádu, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, mají postižené obce většinu škod odstraněnou. Dokončují výsadbu zeleně a úpravy veřejných prostranství, zároveň rozvíjejí nové projekty. Podle psychologů většina obyvatel katastrofu zvládla bez dlouhodobých následků, část lidí se však s jejími dopady vyrovnává dodnes. Výročí přírodní katastrofy si obyvatelé zasažených měst a obcí připomínat nechtějí. Tornádo zasáhlo oblast 24. června 2021, vyžádalo si šest životů a poničilo více než 1200 domů.
24. 6. 2026Aktualizováno24. 6. 2026

Otce viděla poprvé jako vězně. Byl to silný zážitek, vzpomíná Lastovecká

Právnička, bývalá poslankyně, primátorka města Brna, senátorka, soudkyně Ústavního soudu a dcera politického vězně Zdeňka Kesslera Dagmar Lastovecká slaví 75. narozeniny. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na své první setkání s otcem při návštěvě vězení, vypráví o dětství poznamenaném perzekucí rodiny, nadějích Pražského jara i proměnách po listopadu 1989.
24. 6. 2026

Soud v Břeclavi nepravomocně osvobodil muže kvůli smrti chlapce na hřišti

Okresní soud v Břeclavi zprostil viny bývalého vedoucího Servisního střediska Technických služeb Břeclav kvůli smrti chlapce na hřišti. Na dvanáctiletého chlapce spadla v květnu 2024 branka, i přes resuscitaci zemřel. Žalobkyně muže vinila z usmrcení z nedbalosti. Podle soudce nebylo prokázáno, že by obžalovaný čin spáchal, naopak šlo o systémové selhání. Muž, kterému hrozilo až šest let vězení, vinu odmítá. Řekl, že neporušil žádnou pracovní povinnost. Soud rozhodnutí odůvodňuje. Rozhodnutí není pravomocné, žalobkyně si ponechala lhůtu pro možné odvolání.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

VideoŠkola v Brně mívala nelichotivou nálepku. Jak se vyšvihla, popsali Reportéři ČT

Základní škola Jana Amose Komenského v Brně se nachází v lokalitě, kterou někteří označují za sociálně problematickou. Dlouhá léta nesla nálepku školy, které by se část rodičů raději vyhnula. Dnes je naopak příkladem kvalitní vzdělávací instituce, která děti připravuje na reálný život. Setkávají se v ní různé jazyky, kultury i moderní vzdělávací přístupy. Pod vedením nového ředitele sází na inovativní výuku, individuální přístup a prostředí, v němž se dobře cítí každý. Zájem o školu je natolik velký, že letos v září otevře místo jedné první třídy dvě. Ve škole pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.
23. 6. 2026

Hluk, odpadky i porušování zákazů. Část měst ruší veřejná griloviště

Radnice v některých městech omezují nebo ruší veřejná grilovací místa. Vadí jim nepořádek, hluk i časté porušování pravidel. Jinde naopak vznikají nová griloviště, která mají lidi odradit od rozdělávání ohňů na místech, kde to není povolené.
23. 6. 2026

V České televizi a Českém rozhlase se stávkovalo kvůli financování

V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) proběhla v pondělí výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestovali proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Stávka se projevila po celý den ve vysílání všech stanic s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...