Průvodce po brněnských sochách najdou lidé od příštího týdne v knihkupectvích a na pobočkách turistického informačního centra. Vydali ho studenti a pracovníci Masarykovy univerzity (MU). Věnuje se i sochám, které už z města zmizely nebo ho zdobily jen dočasně. Nezapomíná ani na díla, která ve veřejném prostoru způsobila pozdvižení.
Od „žirafy“ po díla ukrytá v kampusu. Masarykova univerzita vydala průvodce po brněnských sochách
Sochařským Brnem provede nová publikace (zdroj: ČT24)
Na začátku byl nápad představit lidem sochy, které jsou často ukryté v areálech budov Masarykovy univerzity, třeba v kampusu. „Můžete tam přijít, ale musíte o tom vědět. Jsou tam díla autorů zvučných jmen, jako Aleše Veselého, socha od Vladimíra Preclíka, Kryštofa Kintery,“ vysvětlila autorka kapitoly Sochy v prostorách MU Martina Šviková Mrázová.
Nakonec se knížka rozrostla o kapitoly, které lidem přibližují vznik dalších plastik zdobících ulice Brna. A zamýšlí se nad tím, proč je obyvatelé často ze začátku odmítali. Tak jako v případě orloje, který na náměstí Svobody přibyl za primátora Romana Onderky (ČSSD). „Na náměstí Svobody je hodinový stroj, který je z ušlechtilého kamene a nemá s falusem nic společného,“ řekl Onderka v roce 2010.
obrázek
Brňané se vyrovnávají se sochami v ulicích s humorem. Třeba tak, že si je přejmenovávají. Sochu Spravedlnosti tak překřtili na „exekutora odnášejícího pračku“ a alegorii Odvahy, jezdecké soše Jošta Moravského, říkají „žirafa“.
„Ve chvíli, kdy je to nové, nezvyklé, tak jsme znepokojení, ale postupně si zvykneme a pak už s těmi sochami najdeme dialog. To, že brněnská nebo i turistická veřejnost si k těm sochám nachází vztah, že na náměstí Svobody bojuje o skleněné kuličky nebo že sochy nazývá různými žertovnými názvy, tak to je podle mého názoru důkaz, že ty sochy sem patří,“ uvedl vedoucí Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Radek Horáček.
Svérázný přístup k umění
Ze způsobu, jakým lidé se sochou komunikují, ale často nejsou nadšení jejich autoři. Třeba Jaroslavu Rónovi se zrovna nelíbí úhel, ze kterého si turisté fotí jeho jezdeckou sochu na Moravském náměstí. Část díla, kterou takové snímky zachycují, připomíná falus.
Jezdecká socha Jošta v Brně
„Byl jsem z toho v šoku. Říkám si, že to asi lidé potřebují, a tak to dělají, ale snad to nejsou proboha všichni, co k soše chodí kvůli téhle fotce,“ podotkl autor sochy Jaroslav Róna.
V rámci projektu Sochy pro Brno brzy přibudou do ulic města další dvě, jedna věnovaná páteru Martinu Středovi a další architektu Adolfu Loosovi.