První část přestavby areálu brněnské Vlněny skončila. Namísto výroby textilií se tam pomalu stěhují různé IT firmy, nadnárodní společnosti a obchody. Nové centrum má po celkovém dokončení sloužit až deseti tisícům lidí. V celém areálu zůstala jen jedna původní budova, nově zrekonstruovaný Bochnerův palác. Developer za přestavbu Vlněny utratil přes tři miliardy korun.
Brněnská Vlněna znovu ožívá. Do nových budov se stěhují první firmy
V areálu bývalé textilky vyrostly kanceláře (zdroj: ČT24)
„Ty budovy se teď teprve dokončují, mají být hotové třeba až na konci příštího roku, vlastně ve čtvrtém kvartále. Ale už jsou v tuhle chvíli obsazené,“ popsal zástupce investora CTP Jakub Matoušek.
Celkem bude v areálu stát devět budov. Se stavbou té poslední začnou dělníci v příštím roce, se svými 60 metry bude připomínat maják celé Vlněny. Dohromady tak areál po dokončení nabídne zhruba 80 tisíc metrů čtverečních kancelářských a komerčních prostor.
První firma už se už se do prostorů nové Vlněny nastěhovala. V nájmu má čtyři patra, ve kterých pracují skoro čtyři stovky lidí. Moderní prostory ale nebyly tím hlavním důvodem stěhování. „Budova samotná má podle našeho názoru jeden obrovský benefit a to je místo. Samozřejmě pro Brňáky je strategická poloha u hlavního nádraží vlakového, ale to i pro ty, kdo cestují a dojíždějí,“ uvedla HR ředitelka společnosti Avast Petra Vahalová.
Prostorné zázemí dovolilo společnosti zřídit pro své zaměstnance jedno celé relaxační patro. Stejné možnosti budou nabízet všechny budovy. Hotových je jich pět, tři další se stavějí. Ani v jedné už ale zájemci volné místo nenajdou.
Z textilní továrny zůstal jen Bochnerův palác
Na místě zdemolovaných továrních budov sice rostou nové kancelářské prostory, odkaz na historii areálu textilky přesto zůstal alespoň částečně zachovaný. Bochnerův palác, odkud stejnojmenná rodina před 150 lety řídila výrobu, se dočkal oprav.
Jako reprezentativní sídlo majitelů textilky fungovala budova do roku 1997, pak začala chátrat. „Má jedny z prvních renesančních fasád, ale já tam osobně vidím velkou jemnost a jednoduchost klasicismu. A to si myslím, že je strašně cenné,“ vysvětlil architekt Václav Hlaváček.
Mnohem větší skvosty ale čekaly uvnitř. Pod poškozenými rákosovými podhledy objevili dělníci velmi zachovalou původní výzdobu. Zachovalo se taky schodiště nebo klenba v přízemí. Pod ní do budoucna povede i cesta do kavárny nebo plánované zahrady se zeleninou a ovocnými stromy.
Za více než 70 milionů zrekonstruované prostory teď poslouží hlavně jako kanceláře, nabídnou taky kavárnu. „Věříme, že má potenciál sem najít takového pronajímatele či uživatele, který ocení historickou hodnotu budovy a bude v tom pokračovat,“ dodal Matoušek.
Po smrti Edmunda Bochnera získal továrnu i palác židovský podnikatel Josef Stiassni, později jeho synové. Těm podnik začátkem druhé světové války zabavili nacisté a vlastnil jej Němec Julius Kunert. Po válce palác patřil národnímu podniku Vlněna. Všem majitelům sloužil jako správní budova.