Královopolská RIA skončila v konkurzu. Soud zamítl její reorganizační plán

Krajský soud v Brně zamítl reorganizační plán brněnské strojírny Královopolská RIA a poslal ji do konkurzu. Uznané pohledávky dosahují výše 1,5 miliardy korun, vyplývá z údajů v insolvenčním rejstříku.

Generální ředitel firmy Ctirad Nečas řekl, že jej rozhodnutí soudu překvapilo, protože ještě na schůzi věřitelů v polovině července s reorganizačním plánem souhlasilo 93 procent věřitelů.

Soud však plán podle rozsudku zamítl kvůli připomínkám společnosti Sev.en EC, s níž je Královopolská ve sporu kvůli dostavbě elektrárny Chvaletice. Sev.en EC je jedním ze dvou věřitelů, kteří s reorganizací nesouhlasili.

„Mandát pro reorganizaci byl velmi silný, kromě 93 procent věřitelů jej podpořil i insolvenční správce a věřitelský výbor. Severní energetická plán nepodpořila a dodala k němu 25 připomínek, k nimž jsme se vyjádřili. Netušili jsme, že budou akcentovány v rozsudku. Prohlášení konkurzu na náš majetek mění podmínky fungování společnosti a dramaticky snižuje hodnotu firmy,“ komentoval rozhodnutí soudu Ctirad Nečas.

Dodal, že Královopolská RIA do příštího úterý podá odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci. „Spolu s námi odvolání nejspíš podají i další věřitelé,“ doplnil.

Problémy způsobila Královopolské RIA dostavba elektrárny Chvaletice

Královopolská RIA je v úpadku od loňského srpna. Do problémů se dostala zejména v souvislosti se spory kolem dostavby elektrárny Chvaletice, které Královoposká vede se společností Sev.en EC.

V tomto sporu jde až o miliardu korun, kterou Královopolská za odvedenou práci požaduje. Provozovatel elektrárny Sev.en EC v polovině loňského roku vypověděl Královopolské RIA smlouvu kvůli nedodržení termínů. Od smlouvy odstoupila i Královopolská RIA a její pohledávka vůči investorovi je údajně nejcennější z majetkové podstaty. 

  • Královopolská RIA je inženýrsko-dodavatelskou společností. Orientuje se zejména na jadernou energetiku, chemii a petrochemii a čištění a úpravu vod. Zakázky měla vedle ČR i na Slovensku, v Srbsku, Bosně a Ázerbájdžánu. Navazuje na tradici brněnské strojírny Královopolská.
  • V roce 1991 z ní byla vyčleněna jako samostatná jednotka na realizace velkých investičních akcí, od roku 1996 funguje jako samostatná společnost. V současnosti zaměstnává 70 lidí, v době vyhlášení úpadku měla 200 zaměstnanců.