Sny z vily Stiassni. Americká režisérka se vrací do Brna za mládím své babičky

3 minuty
Americká režisérka se vrací do Brna za mládím své babičky
Zdroj: ČT24

Svět dnešní noci, krátký snímek americko-britské umělkyně Darii Martin, natáčí filmaři v brněnské vile Stiassni. Na 16milimetrový film zachycuje režisérka sny své babičky Susi Stiassni, která zde vyrůstala. Kvůli okupaci ale rodina židovského textilního průmyslníka utekla do Kalifornie a do vily už se nikdy nevrátila.

Od dětství obdivovala Daria Martin objemné deníky své babičky. Susi Stiassni jich prý měla plnou polici a ve všech byly zaznamenané všechny její sny – stránky deníků nesly 10 tisíc záznamů. Tento týden režisérka některým z nich přímo ve vile vdechuje život.

  • Vilu si nechal postavit v roce 1927 textilní průmyslník Alfred Stiassni. 
  • Za komunismu sloužila k ubytování prominentních návštěv. 
  • Dlouho nebylo jasné, jak interiéry budovy původně vypadaly. Před rokem 1989 byly zdi přetřené bílou a šedou barvou, které překrývaly i vestavěný nábytek. 
  • Vila Stiassni není tak slavná jako další brněnská vila Tugendhat, zapsaná na seznamu památek UNESCO, přesto je podle odborníků unikátní svojí architekturou. Její tvůrce v ní použil na svou dobu nejmodernější prvky.
  • Náklady na opravu vily Stiassni byly bezmála 200 milionů korun, skončila v roce 2015.

„Daria četla každý z nich, aby našla ty, které se odehrávaly tady, a našla jich 250, ale nemáme tolik času, abychom jich natočili 250. Tento týden filmujeme jen sedm,“ řekla hlavní producentka filmu Laura Shacham.

Přestože vilu musela ve svých 16 letech opustit, vrací se sem Susi ve svých snech nejen jako dítě, ale i jako dospělá. Ve filmu ji proto představují hned čtyři herečky, které ji hrají v jejích deseti, čtyřiceti, šedesáti a osmdesáti letech.

Zároveň ale ztvárňují také všechny ostatní postavy, jak ženy, tak muže. Ať už ale hraje Susi Stiassni kterákoliv herečka, divák ji v každé scéně snadno rozpozná. Ústřední postava filmu je totiž pokaždé oblečená v šatech s výraznou růžovou barvou. 

Štáb dorazil z Velké Británie, servis pro něj ale díky spolupráci s Jihomoravským nadačním fondem zajišťuje česká produkce. Místní jsou kameramani, maskérky, asistent režie, zvukaři i osvětlovači. A natáčí se na 16milimetrový film.

„Je to postup, který se v Česku už tak běžně nevidí, ale pro tenhle typ projektu je to úplně skvělá surovina. Vyleze tam nějaké zrno, má to takovou patinu. A skvěle to sedne k surrealistickému pojetí příběhu,“ vysvětlil producent Jan Hubáček z Gnomon Productions Brno.

Ve snech ožívá temná minulost rodiny, která si vilu v roce 1929 nechala postavit. Okupace, holocaust, ale i komunistický režim jim nikdy nedovolily vrátit se zpět. „Doufám, že až diváci film uvidí, snad je napadne, jak si vůbec tu historii Susi nesla celým životem, jak ji ovlivnila a že v srdci jí Brno zůstalo navždy,“ dodala Shacham.

A nejen jí. Film se bude promítat v Londýně a v San Franciscu a tvůrci doufají, že se zfilmované Susiny sny vrátí i přímo do vily Stiassni. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Noc důstojnosti upozornila na potřebu komunitních služeb místo ústavní péče

V Praze, Brně a v další desítce měst se už počtvrté konala Noc důstojnosti. Připomíná tragický případ Doroty Šandorové, kterou před pěti lety udusil pečovatel sociální služby v domově pro lidi s postižením. Akce upozorňuje na porušování práv lidí s intelektovým postižením a zdůrazňuje nutnost rozvoje komunitních služeb namísto ústavní péče.
před 7 mminutami

Řidiči vjeli na stavbu křižovatky D1 a D2 u Brna. Policie je musela navést zpět

Jedno nákladní a několik osobních aut vjelo v pondělí ráno do prostoru stavby na křížení dálnic D1 a D2 u Brna. Řidiči zřejmě následovali nákladní vůz se stavebním materiálem. S návratem na správnou komunikaci jim museli asistovat policisté. Silničáři ráno v křižovatce uzavřeli jízdní pás na dálnici D1 ve směru na Ostravu, aby mohli pokračovat v přestavbě, kterou zahájili letos v říjnu. Aktuálně se místem projíždí dvěma zúženými pruhy v každém směru, uzavřené jsou také některé sjezdové a nájezdové větve.
5. 1. 2026

Nejvíc jsem si přál dostat věnec špekáčků, vzpomíná Arnošt Hammer na válku

Vzpomínky na válku se mu vracejí dodnes. Dvaadevadesátiletý Arnošt Hammer vypráví o životě v okupovaném Znojmě, o hladu, bombardování i o tom, jak válka zasáhla do každodenního života obyčejných lidí.
4. 1. 2026

Do ulic vyrazili koledníci Tříkrálové sbírky

Do ulic českých měst vyrazili koledníci Tříkrálové sbírky. Lidé mohou přispět do označených a zapečetěných pokladniček, ale také on-line na webu sbírky nebo kdykoliv zaslat dárcovskou SMS, případně přispět na sbírkový účet. Letos jde už o 26. ročník sbírky, kterou každoročně pořádá Charita ČR. Výtěžek je určen lidem v těžké životní situaci, desetina pak směřuje na zahraniční humanitární pomoc.
3. 1. 2026

Na křížení D1 a D2 v Brně čekají řidiče další omezení

Na křížení dálnic D1 a D2 v Brně začaly přípravy na změny ve vedení dopravy. K těm dojde částečně už o víkendu a v plném rozsahu od úterního rána. Auta budou jezdit pouze po jednom ze dvou mostů. Rekonstrukce nejvytíženější křižovatky v Česku, kterou denně projede až osmdesát tisíc vozidel, potrvá do konce příštího roku a Ředitelství silnic a dálnic za ni zaplatí přibližně 3,2 miliardy korun.
2. 1. 2026

Silvestrovské oslavy byly napříč Českem poměrně klidné

Oslavy příchodu roku 2026 se v centru Prahy neobešly bez zakázané pyrotechniky. Petardy i dělobuchy létaly na Staroměstském i na Václavském náměstí a v okolních ulicích. Přesto byly silvestrovské oslavy z hlediska ohňostrojů jedny z nejklidnějších za poslední roky, uvedla policie. Podobné to bylo i v Ostravě a Brně. Během noci však došlo na několika místech republiky k vážným zraněním, k nejtěžšímu v Českých Budějovicích.
1. 1. 2026Aktualizováno1. 1. 2026

Němci odvezou všechen nelegální odpad z Brna. Datum bude známo začátkem roku

Termín odvozu dalších asi 280 tun nelegálního odpadu z Brna-Horních Heršpic bude znám začátkem příštího roku, oznámilo na síti X ministerstvo životního prostředí. Německo si tak z místa nakonec odveze veškerý uložený odpad. Celkem jde o 317 tun plastů, laminátů a dalšího materiálu z demontáží letadel či větrných turbín. Z nelegální skládky odvezla najatá firma prvních 35 tun před Vánoci, o větší části odpadu ale nebylo jasno.
29. 12. 2025Aktualizováno29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025
Načítání...