Zarostlé a poničené. Stát prodává pohraniční opevnění z první republiky, zájemců je dost

Nahrávám video

Lehké pohraniční opevnění z první republiky je na prodej. O takzvané řopíky z třicátých let minulého století nemá ministerstvo obrany zájem, většina z nich je ve velmi špatném stavu. Ze tří tisíc objektů si chce stát ponechat jen pár desítek. Nejvíce zájemců je na jižní Moravě.

Vyvolávací cena 10 tisíc korun. Řopík nakonec ale Spolek pohraniční historie v čele s Danielem Spišákem vydražil za 11 111 korun a drobnou pevnost tak v roce 2015 vyhrál. Objekt ve Vratěníně ale museli zájemci o vojenskou historii nejprve vysekat z křovin a opravit.

„Vidíte bunkr vzor 37 po dvou a půl letech práce, kdy jsme na tom udělali úpravy, abychom ho dostali pohledově do roku 37 a mohli jsme ho prezentovat, jak to vypadalo v době, než nastala válka,“ řekl Spišák. Jinou část řopíku nadšenci upravili do podoby mezi lety 1962 a 1990. Práce spolek vyšly na další pětinásobek prodejní sumy.

Většina ostatních řopíků ale leží ladem stejně, jako kdysi ten vratěnínský. Příklad leží o desítky kilometrů dál v Březí u Mikulova. Ten byl zatím prodán jako poslední. Nového majitele sice drobný bunkr má, od 90. let se o něj ale nikdo nestaral. Ten samý zájemce se rozhodl přidat do páru i druhý. Stejně zanedbaný a ještě v hůře přístupném terénu.

  • Název označuje lehké československé opevnění vzor 37.
  • Přezdívku získal podle zkratky Ředitelství opevňovacích prací, které budování opevnění řídilo.
  • Takových objektů vzniklo v pohraničí 9 tisíc spolu s dalšími 900 drobných objektů staršího typu.
  • Společně s většími bunkry, dělostřeleckými tvrzemi a zátarasy proti pěchotě i tankům měly řopíky ochránit Československo před německou agresí.
  • Po mnichovské dohodě podstoupilo Československu území Sudet i s opevněním.
  • Za druhé světové války využívala objekty německá armáda k testování zbraní.

Právě stav a dostupnost ovlivňuje cenu objektů. „Rozpětí je poměrně velké a pohybuje se od 6 až 100 tisíc korun,“ uvedla mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeistrová.

Z celkového počtu více než čtyř a půl tisíce staveb lehkého opevnění už jich ministerstvo prodalo od roku 2011 asi třetinu. A plánuje pokračovat, drobných bunkrů z lehkého pohraničního opevnění si chce nechat jen v řádech desítek. Dalších 25 nabídek by pak mělo jít do prodeje už brzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

V laboratoři v Brně unikla žíravá látka, evakuovalo se 150 lidí

V laboratoři ve Studentské ulici v Brně unikly desítky mililitrů žíravé, toxické látky, hasiči ji zlikvidovali. Z budovy odešlo asi 150 lidí. Záchranáři měli v péči dva pacienty, jeden z nich skončil v nemocnici. Zatím není jasné, o jakou chemickou látku jde. Ulice byla uzavřená. Nehoda se stala podle informací agentury ČTK v budově budoucí Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
7. 9. 2026Aktualizováno7. 9. 2026

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
4. 9. 2026

Obce investovaly do zadržování vody. Když ale neprší, není co zadržovat

Rybníky, mokřady nebo propustné povrchy pomáhají obcím na jihu Moravy zadržovat vodu v krajině. Některá opatření fungovala několik let, letošní dlouhodobé sucho ale ukazuje jejich limity. Když neprší a vysychají i potoky, není vodu kde vzít.
24. 8. 2026

Hrneček u studánky neznamená, že voda je pitná, varují odborníci

Laboratorní rozbory odhalily ve třech studánkách v okolí Žďáru nad Sázavou nadlimitní množství koliformních bakterií a dalších mikroorganismů. Ty mohou způsobit především průjmová onemocnění. Hygienici i vodohospodáři obecně nedoporučují pít vodu ze studánek bez předchozího rozboru. Nejde totiž o veřejné zdroje pitné vody, a jejich kvalita proto nemusí být ze zákona pravidelně kontrolována.
22. 8. 2026

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Ve čtvrtek kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku byl na dvou úsecích železnice zastavený provoz vlaků. Na tratích byly nánosy bahna, uvedly České dráhy (ČD).
20. 8. 2026Aktualizováno21. 8. 2026

Vedra decimují městské stromy. Radnice hledají řešení

Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.
20. 8. 2026

VideoSečteno: Jihomoravský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 18. srpna se věnoval Jihomoravskému kraji.
18. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.