Armádní bunkry mohou být pro zájemce o vojenskou historii lákavým zbožím. A nejen pro ně. Největší zájem je o takzvané „řopíky“, malé stavby, které sloužily jako stálé předválečné opevnění během třicátých let minulého století.
Češi vzali ztečí bývalé armádní bunkry. Kupují „řopíky“, sruby i tvrze
Stát za poslední rok a půl předal 364 vyřazených armádních bunkrů – nejvíc od roku 2011. Téměř dvě stě padesát objektů letos ministerstvo obrany převedlo na Lesy ČR.
Největší zájem je přitom o takzvané „řopíky“. Ministerstvo obrany jich eviduje celkem přes 4500, z toho v soukromých rukou jich už skončilo na 1300. Tyto malé stavby sloužily původně jako stálá předválečná opevnění během třicátých let minulého století a jejich posádku tvořilo pět až šest mužů. Původně bylo na našem území až osm tisíc řopíků, některé se nedochovaly nebo se naopak stává, že jsou náhodně nalezeny.
Bunkry ministerstvo obrany nabízí ve výběrovém řízení. V tom současném se dá řopík pořídit od dvou do 25 tisíc korun. A v některých případech je možný i bezplatný převod pozemku.
Jeden si letos pořídil i Jan Málek z Ústecka. „Ten řopík je součástí naší zahrady, přijeli sem z ministerstva obrany a nabídli nám, že ho bezplatně převedou.“ V bunkru Jan Málek provozuje malé vojenské muzeum.
Studio 6: Vojenské bunkry jsou na prodej (zdroj: ČT24)
Roste také zájem o tvrze a sruby. Těch je na území Česka asi dvě stě, 47 z nich už armádě nepatří. Jen za poslední rok a půl se jich převedlo 26. Často jsou to několikapatrové budovy nebo propojené komplexy, kde mohly být až stovky vojáků.
Resort obrany se od roku 2008 snaží tyto objekty převádět do rukou soukromníků. „Ministerstvo obrany se snaží opevnění bezúplatně převádět nebo odprodávat, neboť tato jsou pro obranu státu již nepotřebná. Problémem však je, že opevnění vzhledem k době výstavby a utajení nebyla většinou zanesena v katastrálních mapách,“ uvedl Jiří Celetka z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Berounský řopík
Mezi lety 2008 a 2009 byly do katastru nemovitostí bunkry plošně zapsány na Moravě, ve zbytku republiky to musí řešit jednotlivě. I z toho důvodu se jich zatím nejvíce prodalo právě na Brněnsku.
Betonový sklad nebo vojenské minimuzeum
Ceny jednotlivých bunkrů se odvíjejí od jejich technického stavu i od velikosti pozemků, se kterými je ministerstvo prodává. O bunkry nebyl v minulosti zase tak velký zájem, neboť k nim často nevede žádná přístupová cesta a skoro všechny jsou ve špatném stavu. Proto šlo ministerstvo s cenami dolů. Nyní se zdá, že zájem roste.
Bunkr si může koupit jednotlivec, ale i firma. Poté může s majetkem nakládat podle svého uvážení – s prodejem nejsou spojeny žádné speciální nebo omezující podmínky. Budoucí majitel si tak může z bunkru udělat třeba sklad nebo v něm zřídit soukromé muzeum vojenské historie.
Příkladem mohou být tři objekty u Vranova, které v minulosti koupilo pevnostní muzeum, upravilo je a uvedlo do stavu, ve kterém sloužily za první republiky.