Restituční kauzu Walderode přezkoumá Ústavní soud. Dědička podala stížnost

Restituční kauzu Walderode bude ještě řešit Ústavní soud. Vdova po Karlovi Des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová, která se marně domáhala navrácení majetku, podala stížnost. Vyplývá to z justičních databází. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky.

Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok nyní uplatňuje Kammerlanderová. Nedávno její dovolání odmítl Nejvyšší soud.

Stát majetek zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Na žalované straně stojí vícero subjektů. Jsou mezi nimi Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy České republiky. Spis má asi šestnáct set stran.

Prvoinstanční Okresní soud v Semilech nárok rodu předloni v prosinci zamítl. Kammerlanderová neuspěla ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Právní zástupce rodu Roman Heyduk už tehdy avizoval, že chce podat jak dovolání k Nejvyššímu soudu, tak případně ústavní stížnost. Poukazoval na rozpory mezi staršími verdikty.

Okresní soud totiž v září 2017 nárok rodu takzvaným mezitímním rozsudkem uznal, což v roce 2019 potvrdil i hradecký krajský soud. Nejvyšší soud ale vyhověl dovoláním Lesů ČR, města Turnov a Státního pozemkového úřadu a kauzu vrátil semilskému soudu k novému projednání se závazným právním názorem, který vedl k zamítnutí nároku.

Svědectví o spolupráci s nacisty

Karel Des Fours Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek ale zpět nezískal. Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel.

V roce 1992 mu ministerstvo vnitra československé občanství opět vrátilo, on poté zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Justice se proto zabývala také tím, zda se tehdy neprovinil proti československému státu. Karel Des Fours Walderode zemřel v roce 2000.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Rodina letce RAF se o jeho smrti v uranovém dole dozvěděla až po desítkách let

Před 72 lety zahynul při nucených pracích v uranovém dole na Příbramsku československý letec RAF Silvestr Müller. Jeho rodina, která žila v Británii, se o jeho osudu dlouhá desetiletí nic nedozvěděla. Pravdu odhalila až náhoda – vnučka válečného hrdiny objevila dědečkovo jméno na webových stránkách Hornického muzea Příbram, které věnovalo obětem politických procesů samostatnou expozici.
před 50 mminutami

Pozdě, ale přece. Výtvarné uskupení 12/15 čekalo na vznik i retrospektivu

Na retrospektivu výtvarné skupiny 12/15 Pozdě, ale přece si bylo třeba dlouho počkat, což lze vnímat jako určitou ironii. Dluh volnému seskupení splácí výstava Galerie Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře.
před 17 hhodinami

Tabulová hora na Pálavě byla v pravěku hustě osídlená. Dle artefaktů ji zničila neznámá válka

Osídlení Tabulové hory na jihomoravské Pálavě prožilo období rozkvětu kolem roku tisíc před naším letopočtem a zaniklo nejspíš kvůli vojenskému konfliktu. Nasvědčují tomu archeologické nálezy bronzových předmětů z posledních let. Uvedli to vědci z projektu RES-HUM z Masarykovy univerzity.
před 21 hhodinami

Při požáru v pečovatelském domě v České Třebové zemřel člověk

Při požáru domova s pečovatelskou službou v České Třebové na Orlickoústecku v noci na neděli zemřel jeden z klientů domova, sdělil zástupce města. Hořet začalo v jednom z přízemních pokojů pozdě večer, řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Pipiš.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
31. 1. 2026Aktualizováno31. 1. 2026

Sněhu byly hromady, koně protahovaly silnice, vzpomíná Štelcl na zimu před skoro sto lety

Evžen Štelcl pamatuje kruté zimy, kdy koně protahovaly silnice a děti do školy chodily kilometry pěšky. Jako mladík byl totálně nasazený v německé továrně na letecké motory a na konci války kopal zákopy. Je mu sto jedna let, stále žije aktivní život a zůstává pevně spjatý s Brnem. Jeho příběhu se věnovala Paměťová stopa.
31. 1. 2026

Kotas odmítá sjezd sudetských Němců v Brně, Macek zdůrazňuje dialog a pietu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.
31. 1. 2026

Sexuální útok se zařadil mezi nejčastější mravnostní trestné činy

V roce 2025 policie řešila 328 případů trestného činu sexuální útok. Dělá to z něj čtvrtý nejčastější mravnostní trestný čin. Sexuální útok je součástí trestního zákoníku od ledna 2025. Jde o nesouhlasné sexuální aktivity, které jsou jiné než pohlavní styk, například osahávání. V minulosti spadaly takové skutky pod trestný čin znásilnění.
31. 1. 2026
Načítání...