Ještě před čtyřmi roky obyvatelé Lipnice nad Sázavou volili své zástupce na obecní úřad, letos je budou dosazovat už do městského zastupitelstva. Čekají je první komunální volby poté, co se obec u Havlíčkova Brodu asi po 170 letech znovu stala městem. Na status sídla jsou místní většinou hrdí, nový titul ale Lipnici mnoho změn nepřinesl.
REPORTÁŽ: Lipnice půjde k volbám poprvé jako město. Nový titul ji před starými problémy neochránil
Snad jako v každém městě je centrem Lipnice nad Sázavou náměstí obehnané vícepatrovými domy, nad ním se tyčí středověký hrad, který ročně navštíví desetitisíce turistů, uprostřed opraveného rynku stojí městský úřad a vedle něj kavárna a pár obchodů. Tady ale podobnost Lipnice s většími sídly končí.
Nejmenší město Vysočiny svým vzhledem připomíná spíš obec na venkově. V ulicích u náměstí stojí rodinná stavení se zahradami, na některých cestách ani neleží asfalt. Počet obyvatel také není vysoký, trvalý pobyt zde má pouze 641 lidí.
Městský status je nicméně pevně zapsaný v historii obce. Lipnice byla městem do roku 1849, než ji o titul připravila pozemková reforma. Od té doby se ho místní snažili několikrát získat zpátky. To se jim dlouho nedařilo a průlom přišel teprve v roce 2019, kdy obec poslanci znovu jmenovali městem.
„Lipnice dostala status města od Karla IV., když podědil místní hrad. Když ho převzal, udělal z ní město. Což je skvělé, protože hrad se mohl opevnit a město dostalo várečné právo,“ říká spolumajitel Hostince u České koruny Martin Hašek, který je zároveň pravnukem spisovatele Jaroslava Haška.
Autor světoznámého románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války ve městě žil a dílo o Švejkovi napsal právě v hospodě, kterou nyní vlastní jeho pravnuk. Ve staročesky zařízeném hostinci na náměstí teď Haškova rodina připomíná život a dílo svého předka.
Na to, že se Lipnice znovu stala městem, jsou podle majitele hostince místní pyšní. „Jsme hrdí, že jsme opět měšťani, nejsme jenom nějací vesničani,“ říká žertem potomek spisovatele. „Všichni měšťané by měli být zodpovědní a jít k volbám a zvolit správného člověka, aby vedl toto město ku prospěchu nás všech,“ dodává Hašek.
Švejků je plné město
Pyšní jsou obyvatelé i na slavného spisovatele. Autora Švejka ve městě připomíná kromě hospody také socha v nadživotní velikosti, pokoj na místním hradě nebo Památník Jaroslava Haška. Ten se nachází v domku pod lipnickým hradem, kde spisovatel bydlel.
Dagmar Šoupalová, která v památníku vítá návštěvníky, názor starousedlíků na povýšení Lipnice sice nezná, jí osobně se to ale líbí. „Že by se něco konkrétního změnilo, to nevím, ale možná to má vliv na viditelnost Lipnice,“ komentuje povýšení obce.
Někteří místní ale nadšení nesdílí. Že se obec stala městem, pro ně moc neznamená. „Vůbec nijak to nepociťuju. Je mi to jedno, protože pro mě se absolutně nic nemění,“ říká dělník Tomáš Pejchal. Ani letošní komunální volby pro něj nemají větší význam. „Nijak to neřeším.“
Kromě nového nápisu na místním úřadě, hlaviček úředních papírů nebo textu na uvítacích cedulích se opravdu žádná velká změna ve městě neudála. „Hmatatelný dopad na hospodaření nebo příjmy a výdaje místních obyvatel to nemá. Myslím si ale, že je to jedna z cest, jak v lidech probudit zdravý patriotismus,“ říká kastelán a místostarosta Marek Hanzlík za kandidátku nestraníků Lipnický kopec.
Potvrzuje, že části lidí na městském titulu nesejde. Někteří podle něj ani nerozumí důvodu, proč by obec měla být městem, když nemá žádné jeho obvyklé znaky.
Problémy obce, problémy města
Lipnice nad Sázavou se navíc potýká se starými problémy; finanční potíže má už několik let. Z minulosti splácí vysoký úvěr, navíc mu letos na jaře kvůli válce na Ukrajině uvízlo asi deset milionů korun na účtu u ruské banky Sberbank. Podle současného starosty Zdeňka Rafaje (nez. za Lipnický kopec) ale první lipnické městské volby mohou pro obec znamenat nový začátek.
„Je to posun od minulosti, která nebyla a pořád ještě úplně není jednoduchá, stále máme problémy, které řešíme z minulé doby. Myslím ale, že tento status tomu dává podporu,“ vysvětluje Rafaj.
Lipnici podle něj do roku 2010 zadlužovalo tehdejší vedení se starostou Ladislavem Horkým. Ten byl v souvislosti s hospodařením obce odsouzený za úvěrový a dotační podvod a zpronevěru na čtyři roky do vězení, ze kterých si nakonec odseděl dva roky. S důsledky se Lipnice potýká dodnes, město úvěr stále splácí.
Ambice souzeného starosty
Ani skandál ale bývalému starostovi Ladislavu Horkému (nez. za Rozvoj města) po návratu z vězení nezabránil v dalším boji o zastupitelské křeslo, letos tak jeho jméno znovu přibylo na kandidátce do místního zastupitelstva. Podle svých slov se k minulosti nechce vracet.
„Lidem jsem nikdy nic neudělal, žádného člověka na Lipnici jsem nepoškodil. Všichni viděli, že za mnou zůstala práce,“ říká Horký. V zastupitelstvu by se v následujících letech chtěl soustředit na místní obyvatele, protože se podle něj v minulých letech udělalo více pro turistický ruch a také plánuje podporovat stěhování nových obyvatel do Lipnice.
Růst populace si klade za cíl i lídryně kandidátky KSČM Jana Muzikářová (nez.). Kromě toho má v plánu zajistit nové žáky do místní školy a školky, kde jich podle ní nyní není mnoho. Na úpravu místních silnic a rozvoj kultury se zase chce zaměřit jednička kandidátky Lipnice 2022 Jan Procházka (nez.).
Město by podle zastupitele a lídra kandidátky SNK Lipnice otevřená Romana Bruknara (nez.) mělo zase začít stavět kanalizaci, kterou má v plánu již několik let. „Teď nás určitě bude tížit finanční situace republiky, ale neusneme na vavřínech a budeme to tlačit dál tím stylem jako teď. Prvotní určitě bude popohnat kanalizaci,“ říká Bruknar. Stejný plán má i současný starosta Zdeněk Rafaj, kromě toho chce podporovat i výstavbu nových domů.
Výzvou v minulosti pro obec ale nebyla jen finanční situace. Trvalo jí také, než si na svůj nový, městský status zvykla. „Bylo zvláštní pozorovat, že když se to v roce 2019 stalo, jak to nikomu nešlo přes pusu – město,“ říká starosta Rafaj. „Takže tam bylo takové návykové období,“ dodává starosta. Někteří z obyvatel ale podobný problém neměli. Pro ně obec o městský status nikdy nepřišla. „Pro mě Lipnice byla vždycky městem. Byla jsem na to hrdá,“ dodává místní rodačka a důchodkyně Anežka Hartová.
