Ústí nad Labem nemusí doplatit 180 ani 80 milionů korun za stavbu Mariánského mostu. Po 22 letech sporu mezi městem a společností Hutní montáže je na světě pravomocný rozsudek v jeho první části. Hutní montáže chtěly přes 180 milionů, obvodní soud jim sice přiznal necelých 80 milionů, ale odvolací soud nyní rozhodl, že Ústí nebude platit nic.
Ústí nad Labem vyhrálo část sporu o doplatek za Mariánský most, nebude platit nic
UDÁLOSTI: V nejdelším známém soudním sporu v Česku padl po 22 letech první pravomocný verdikt (zdroj: ČT24)
Hutní montáže zažalovaly město Ústí nad Labem v roce 1999, v první části sporu žádala firma doplacení 183,5 milionu korun. Nakonec podle rozhodnutí krajského soudu nebude město platit již nic. Odvolací senát dal za pravdu městu, že neexistuje platný dokument, který by požadavek na doplacení jakékoli částky odůvodnil, a žalobu zamítl.
„Nebylo prokázáno, že by za město uzavřely dohodu o změně díla osoby k tomu oprávněné, proto jsme shledali nárok na doplatek změněné ceny díla neoprávněným a žalobu jsme v tomto rozsahu zamítli,“ řekl soudce Vladimír Beran. „Pokud nebyly změny odsouhlaseny oprávněnými osobami, nárok nevzniknul,“ dodal. Změnil tak verdikt obvodního soudu, podle kterého mělo město doplatit 78,5 milionu.
Předseda odvolacího senátu uvedl, že se liší pohled obou soudů na oprávnění jednat za město. Okresní soud se kvůli tomu zabýval sporem podrobněji a řešil mimo jiné rozsah navýšení ceny. „Proto to tak dlouho trvalo, protože bylo zpracováváno několik znaleckých posudků, a to samo o sobě zabralo dobu několika let,“ poznamenal soudce.
„Jsem spokojený, konečně jsme se dostali ke konci alespoň v této části. Jsou tam ještě další nároky, předpokládám, že do pěti let by se to mohlo celé uzavřít,“ uvedl po vynesení rozsudku advokát města Lubomír Bejdl. Ve zbylých čtyřech částech sporu jde celkově zhruba o 220 milionů korun i s úroky.
Iveta Nováková, která je statutární zástupkyní společnosti Witkowtz, jíž Hutní montáže postoupily pohledávku, po vynesení rozsudku avizovala dovolání k Nejvyššímu soudu. Řekla, že ji verdikt nepřekvapil. Podle Novákové by mohlo pokračovat i jednání o mimosoudním vyrovnání. „Celou dobu se snažím dosáhnout smíru, ty soudní spory budou dál pokračovat léta, myslím, že to není dobré ani pro jednu ze stran,“ řekla. Ústečtí zastupitelé od ní dostali otevřený dopis, ve kterém navrhla částku 177 milionů, což je hodnota údajných víceprací bez úroků.
Od vynesení rozsudku, který nyní krajský soud změnil, uplynuly téměř dva roky. V mezidobí vyjednávalo město s Hutními montážemi o smíru v celém sporu o Mariánský most, ale bezvýsledně – zastupitelstvo návrh na vyplacení 300 milionů korun zamítlo. Společnost poté postoupila pohledávku jiné firmě, soud tedy musel nejprve rozhodnout o vstupu nového účastníka do řízení.
První nepravomocný rozsudek ve sporu padl v roce 2013, kdy okresní soud uznal celý nárok, ale krajský soud vrátil případ k novému projednání.
Žaloba se opírala o vyjádření některých znalců, podle nichž se při stavbě změnila konstrukce a technické řešení mostu. Město se hájilo tím, že v dokumentech nebyla konkrétní výrobní řešení uvedena. I někteří svědci před soudem uváděli, že změny byly jen minimální.
Mariánský most vznikl mezi lety 1993 až 1998. I bez dodatečných nákladů, o které se nyní město soudí s Hutními montážemi, stál přes 750 milionů korun a stavba překročila původní rozpočet téměř dvojnásobně. Ve své době byl nejdražší dopravní stavbou financovanou městem. Ústí se pokoušelo most prodat státu, transakce se ale neuskutečnila právě kvůli letitému sporu o doplatek.
Nejdelší soudní spor
Spor o doplatek za Mariánský most je dnes již nejdéle trvajícím známým soudním sporem v Česku. Justici se nyní daří podobných případů se zbavovat – sporů, které trvají déle než sedm let, ubývá.
Stále se ale takto vleče každá padesátá civilní žaloba. Sedm a více let je velmi dlouhá doba i vzhledem k tomu, že průměrně se daří řešit občanskoprávní spory za tři čtvrtě roku.
Téměř po šestnácti letech se posunul do závěrečné fáze i další mnohaletý spor, ve kterém žádá architekt Zdeněk Dejl odškodnění od pražské botanické zahrady za změny v jím navržené podobě skleníku Fata Morgana. Podle Dejlova advokáta Oldřicha Choděry je na světě klíčový verdikt vrchního soudu.
„Potvrdil, že neoprávněně zasáhli do autorského díla. Takže se bavíme pouze o tom, kolik nám botanická zahrada zaplatí,“ uvedl. Zcela na konci ale není ani tento spor. Zahrada nesouhlasí s částkou jeden a půl milionu plus další statisíce za úroky a náklady řízení.