Loni v září rozhodl Krajský soud v Brně, že osmnáct pozemků v katastrálním území Znojmo-Hradiště patří státu, město pak podalo dovolání k Nejvyššímu soudu, který rozsudek zrušil.
Krajský soud podle něj totiž nedostatečně vyřešil otázku, nakolik na pozemcích hospodařilo místní JZD. „Dovodil-li odvolací soud, že přechodu vlastnického práva k předmětnému nemovitému majetku na obec bránila existence práva jeho trvalého užívání svědčícího JZD ‚Mír' Práče, aniž se zabýval tím, zda došlo k faktickému předání tohoto národního majetku do dispozice družstva a následnému faktickému nakládání s ním, jsou jeho závěry zjevně předčasné, neúplné, a tudíž nesprávné,“ konstatoval Nejvyšší soud a věc vrátil k dalšímu řízení.
Krajský soud dovodil, že v roce 1991 nemohlo na Znojmo přejít vlastnictví ke sporným pozemkům kvůli tomu, že na nich hospodařila nestátní organizace – JZD Práče, zákon to v takových případech vylučuje. Jenže podle svědectví docenta Bohuslava Klímy, který tu v roce 1986 prováděl archeologický průzkum, na pozemcích družstvo nikdy nehospodařilo a plány na vybudování hřebčína s dostihovým závodištěm vzaly po sametové revoluci za své. V takovém případě tak podle nejvyšší instance není vyloučeno, že pozemky mohly přejít na Znojmo.
O pozemky stojí kromě Znojma v rámci církevních restitucí i Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou. Musí ale čekat na výsledek sporu.
