Z Ostravy zmizely všechny kaly z lagun po Ostramu. Zápach z nich obtěžoval místní obyvatele léta

Společnost AVE CZ odvezla z Ostravy všechny kaly z lagun po chemičce Ostramo. Dodržela tak harmonogram, který jí přikazoval odvézt kaly do konce letošního roku. Skončila tak hlavní etapa sanace jedné z největších ekologických zátěží v Česku. Část kalů je nyní uložena v meziskladech, příští rok budou spáleny v Německu.

Laguny desítky let obtěžovaly obyvatele v okolí především zápachem. Nejhorší část je pryč, sanace lagun ale potrvá ještě roky. Je potřeba především vyčistit kontaminovanou zeminu. „Dokončili jsme vymístění stabilizovaných kalů z prostoru lagun. Poslední transport odsud odjel 19. prosince,“ řekl ředitel podniku Diamo Ludvík Kašpar. Dodal, že další kroky jsou v gesci ministerstva financí.

Projekt se podle ředitele potýkal s řadou komplikací už od roku 2003, kdy byl zahájen. „V tomto roce největší komplikace samozřejmě způsobila epidemie koronaviru a konec tlakové plynárny ve Vřesové, který donutil nás a především firmu AVE, která zajišťovala odtěžení kalů, k tomu, aby hledala jinou koncovku pro energetické využití kalů,“ řekl Kašpar.

Kaly dokázla využít jen plynárna ve Vřesové

Plynárna Sokolovské uhelné ve Vřesové byla jediným zařízením v Česku, které bylo schopno a ochotno upravené kaly z ostravských lagun přijmout a energeticky využít. Její provoz ale letos v srpnu skončil.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) uvedl v tiskové zprávě, že je rád, že se našlo jiné řešení a přes komplikace s ukončením provozu plynárny ve Vřesové se harmonogram daří naplňovat. „Nutné meziuschování kalů je podle dodavatele bezpečné a v souladu s platnou legislativou,“ uvedl ministr.

Kašpar řekl, že jedno skladovací místo je v jižních a jedno v severních Čechách. „Zbývá 12 tisíc tun. AVE má do roku 2022 termín tyto kaly zlikvidovat a budou se likvidovat energetickým využitím,“ řekl Kašpar.

Cementárny kaly nechtěly, skončí v Německu

Vedoucí provozu AVE CZ Martin Chyba předpokládá, že zbývající kaly se podaří spálit příští rok. Kvůli ukončení provozu plynárny ve Vřesové firma hledala v Česku jiné koncové zařízení pro likvidaci, vzhledem k velkému množství vápna v materiálu hlavně cementárny. „Bohužel jsme nebyli schopni se s cementárnami domluvit, aby tento odpad odebíraly,“ řekl Chyba. „Koncovka se podařila najít v Německu. Určitě se to prodraží,“ dodal.

Mluvčí Diama Jana Dronská uvedla, že smluvní částka za zakázku se proto po souhlasu dotčených institucí navýšila o 27,5 milionu korun. „Odvoz nadbilančních kalů tak vyjde celkem na 480 milionů korun,“ uvedla Dronská.

Diamo zajišťuje také čištění silně kontaminovaných vod z lagun. „Bude následovat doprůzkum, který bude spočívat v odvrtávání průzkumných vrtů, aby se zjistilo, v jakém rozsahu je kontaminace podloží, do jaké hloubky,“ řekl ředitel odštěpného závodu Odra Petr Kříž. Podnik pak lagunu zakryje fólií, aby zabránil pronikání dešťové vody do podloží a snížil zatížení čistírny lagunových vod.

Víc než stoletá historie skládky

Historie skládky sahá do roku 1888, kdy vídeňský průmyslník založil v Ostravě rafinerii minerálních olejů. Závod počítal se zpracováváním ropy z Haliče. Hlavním produktem byl petrolej na svícení. Později se rafinerie orientovala na výrobu leteckého benzinu a olejářskou výrobu, zejména mazacích složek pro motorové a turbinové oleje. I když továrna byla původně na periferii, s rozmachem Ostravy se ocitla ve středu městské zástavby, nedaleko domů a bytů. Mezitím se ze soukromé továrny stal státní podnik OSTRAMO.

V průběhu desetiletí vznikly v areálu tři velké skládky odpadů z rafinerie – laguny. V první vlně privatizace získal chemičku i se závazkem odstranit ekologické škody Vítězslav Vlček, který pokračoval v provozu regenerace olejů. Po katastrofálních povodních v roce 1997, které zasáhly i rafinerii, firma s velkými dluhy zkrachovala.

Po ukončení činnosti chemičky Ostramo převzal vzhledem k rozsahu a náročnosti likvidace lagun odpovědnost za jejich odstranění stát. Odtěžování začalo v roce 2004. Provázely ho problémy a v roce 2011, kdy bylo vytěženo na 200 tisíc tun kalů, se odtěžování zastavilo. Ukázalo se, že v lagunách bylo dalších 91 562 tun odpadu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Bouře zkomplikovaly dopravu. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích, provoz je omezený například na trati mezi Prahou a Benešovem. Podle energetické skupiny ČEZ je kvůli nočním bouřkám asi 4,5 tisíce odběrných míst bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 3 mminutami

Nová pravidla pro letní tábory: méně byrokracie i změny v hygieně

Pro letní dětské tábory letos platí nová pravidla vyplývající z novely hygienické vyhlášky. Pořadatelům mají přinést méně byrokracie. Novinky se týkají zdravotní způsobilosti vedoucích, hygienických zařízení i provozu kuchyně.
před 2 hhodinami

VideoOhrožení dudci chocholatí se vrací, zahnízdili na Hradecku

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.
před 2 hhodinami

Záchranáři kvůli vedrům hlásí rekordní počty výjezdů, překonávají i covidové maximum

Jihomoravská zdravotnická záchranná služba zaznamenala v pondělí rekordní počet událostí. Lidé jich nahlásili 437, tedy víc než v listopadu 2021 během covidové epidemie. Rekordní počet výjezdů hlásí i Moravskoslezský kraj. Podle záchranářů souvisela velká část zásahů s extrémními teplotami – nejčastěji šlo o kolapsy, úpaly, dehydrataci, ale také úrazy nebo zhoršení zdravotního stavu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vedra ohrožují ryby i raky. Rybáři provzdušňují nádrže a čekají na déšť

Na dešťové srážky čekají rybáři po celém Česku. Tropické teploty a dlouhodobé sucho snižují množství kyslíku ve vodě. Rybáři proto na některých místech instalují aerátory nebo mění způsob vypouštění vody, aby zabránili úhynům ryb. Problémy se objevují také u raků říčních.
včera v 06:30

Zaplavené silnice, spadlé stromy. Bouřky se prohnaly Českem

Českem po historicky nejteplejším víkendu v pondělí prošly bouřky, které v částech země zanechaly škody. Kvůli úklidu spadlých stromů museli vyjet hasiči v krajích Královéhradeckém, Středočeském, Jihočeském nebo na Vysočině. Na řadě míst dřeviny omezily železniční provoz. Voda odpoledne také zaplavila některé ulice v Jihlavě, v jižních Čechách zase padaly mimořádně velké kroupy. V týdnu se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ochladí. V jeho druhé polovině teploty klesnou na 22 až 27 stupňů Celsia.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Sedm lidí v Olomouci se přiotrávilo oxidem uhelnatým

V bývalém areálu pivovaru v Olomouci-Holici zasahovali záchranáři u hromadné otravy oxidem uhelnatým. Ošetřili sedm lidí, z čehož jednoho v kritickém stavu resuscitovali, informovali odpoledne. Na místě zasahovali také hasiči, kteří zraněné z areálu vynášeli v dýchacích maskách. Případem se zabývá i policie, ke zdroji úniku se zatím nevyjádřila. Veřejnosti podle ní žádné nebezpečí nehrozí.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Evropský pohled