Muzea a galerie mohou mít otevřeno už od minulého čtvrtka, některá to stihla až tento týden. Velké instituce s několika výstavními prostory musely zajistit personál. Od úterka je otevřeno například Technické muzeum v Brně nebo Dům umění, ve středu se přidalo i Moravské zemské muzeum a Moravská galerie.
Moravské zemské muzeum nabízí po svém znovuotevření po koronavirové pauze nejen stálé expozice, ale také nové expozice – v Dietrichsteinském paláci návštěvníci pohlédnou do tváří významným aristokratům.
Novou výstavu tvoří asi 60 portrétů, od kapesních miniatur po malby celých postav, které zdobily či stále zdobí reprezentační sály moravských zámků. Kurátorka Zuzana Macurová obrazy vybírala s ohledem na jejich výpovědní hodnotu. Cílem bylo ukázat různé typy portrétů a různé funkce, které v době baroka plnily. Vedle špičkových děl galerijní kvality se tak objevuje i běžnější moravská produkce.
„Obrazy v baroku fungovaly podobně jako dnešní studiová fotografie, kdy se lidé nechávají fotografovat třeba s rodinou,“ řekl novinářům ředitel muzea Jiří Mitáček.
Vladařové a šlechtici v Dietrichsteinském paláci
V době svého vzniku měla každá podobizna svou specifickou informační hodnotu. „Díla se vztahovala ke konkrétním životním událostem a etapám, zaznamenávala společenské postavení, funkce, hodnosti, zájmy a záliby portrétovaných i dobové konvence. A právě na tento aspekt portrétní tvorby je výstava Tváří v tvář zaměřena,“ uvedla Macurová.
Ve výstavních síních jsou například podobizny vladařů a členů habsburského domu, které tvořily samozřejmou součást výbavy šlechtických sídel – symbolizovaly loajalitu k vládnoucí dynastii. Zároveň sloužily jako vzor, který šlechta následovala ve své vlastní vizuální prezentaci. Mezi reprezentativní podobizny moravských šlechticů patří třeba celofigurový portrét zemského hejtmana Maxmiliána Oldřicha z Kounic.
„Do stálých expozic je potřeba se objednat čtyřiadvacet hodin dopředu. A do krátkodobých výstav je vstup povolen, každá ta výstavní prostora má svoji rozlohu, kterou kustodi znají a vědí, kolik lidí současně tam mohou pustit,“ řekla mluvčí Moravského zemského muzea Barbora Javorová.
Nejkrásnější knihy roku v Moravské galerii
Moravská galerie zase vystavila nejkrásnější české knihy loňského roku. Některé z nich můžou návštěvníci koupit rovnou v místním design shopu. A nákup dárků spojit s prohlídkou výstav, které připomínají sté výročí narození malíře a grafika Jana Rajlicha staršího a taky dvacetileté působení umělecké skupiny Rafani.
„My jsme nemuseli od čtvrtka, kdy se mohlo otevřít, dohánět každičký den, jelikož obě výstavy jsou založeny buď na našich sbírkách, nebo na přípravě výstavy konkrétně pro naše prostory,“ řekla mluvčí Moravské galerie Daniela Křižanová. Rafani tak budou v galerii prezentovat svoji tvorbu až do jara roku 2022, výstava Rajlich 100 bude k vidění do srpna.
Technické muzeum a Dům umění jsou pro veřejnost otevřeny už od úterka. Dům umění otevře výstavy v hlavní budově na Malinovského náměstí. „Doprovodné programy, například přednášky či vernisáže, jsou i nadále zrušené,“ uvedla mluvčí Domu umění Anna Kvášová. V Domě pánů z Kunštátu pokračuje instalace výstavy Zuzy Banasińské, která začne 15. prosince.
Technické muzeum připomene textilní minulost Brna
V Technickém muzeu si návštěvníci prohlédnou dvě nové výstavy. Výstava Vlněná elegance první republiky představí vzorníky textilních podnikatelů se slavnými jmény Stiassni, Löw-Beer nebo Redlich. Jde o výsledek dlouholetého průzkumu a konzervátorského úsilí.
„Právě ve vzornících je uloženo to, co jasně dokládá a ilustruje úroveň a schopnosti textilního průmyslu v Brně a v okolí,“ uvedla kurátorka Petra Mertová. Pracovníci muzea chtějí návštěvníkům přiblížit kromě vizuální stránky také technologické postupy a dnes již méně známé povolání textilního desinatéra.
„Tovární desinatura byla klíčová pro ekonomický úspěch a její práce začínala mnoho měsíců před prodejem tkanin. Právě desinatéři, jakožto textilní výtvarníci, byli zodpovědní za podobu aktuální sezony, sledovali trendy nejuznávanějších módních salonů, do jejichž oděvů se oblékaly hvězdy stříbrného plátna,“ uvedla Mertová.
Invazi robotů budou čelit všechny expozice
Další výstavu muzeum připravilo ke 100. výročí prvního vydání dramatu Karla Čapka R. U. R., pro které vzniklo slovo robot. Výstava ukazuje robotiku a její význam v průmyslu, vědě a technice s přesahem do literatury, filmu, výtvarného umění a kultury obecně.
„Invazi robotů bude brněnské technické muzeum čelit nejen ve svých výstavních prostorách, ale i v prostoru stálých expozic, což je poněkud netradiční pojetí muzejní prezentace. Instalace se může zdát na první pohled velmi eklektická, ale vše má své přesné místo a určení,“ uvedla autorka projektu Klára Šikulová.
Lidé v muzeu najdou třeba obří sochu Golema nebo postavičku bubnujícího robůtka Josefa z počítačové hry Machinarium, dále umělecká díla Krištofa Kintery nebo Jaroslava Róny.
Zahrnuty jsou také prototypy robotických systémů z výzkumných center Vysokého učení technického v Brně. Hlavní výstavní prostor ve třetím podlaží se proměnil v laboratoř, která ukazuje výsledky spolupráce muzea s jednotlivými fakultami brněnské techniky, včetně robotů humanoidního typu.
