Místo počítače tužka a papír. Po kyberútoku v brněnské nemocnici stále nefungují všechny systémy

Fakultní nemocnice Brno se stále vzpamatovává z kyberútoku, který ji ochromil v polovině března. Ještě stále některé systémy nefungují na sto procent. Škody budou nejméně v řádu desítek milionů korun.

Video Události
video

Události: FN Brno po kyberútoku

Žádanku o histologické vyšetření i dva měsíce po kyberútoku musí lékař vyplňovat tužkou na papír, počítač použít nemůže. „Standardně by se na monitoru ukázala žádanka s předvyplněnými základními daty. Tedy rychlé a jednoduché, bohužel to nefunguje,“ posteskl si náměstek pro chirurgické ambulance FN Brno Petr Benda.

Bez papíru a tužky se neobejdou ani v některých ambulancích při běžném objednávání. Zdravotníky i pacienty to zdržuje.

Nefungují ani vyvolávací systémy

Jednou z věcí, které v nemocnici stále nefungují, jsou také takzvané vyvolávací systémy. Podle nich mohli lékaři určovat pořadí pacientů, čekací doby a dělat statistiky. „Tři týdny jsme byli úplně odříznutí od všech systémů. Do toho připadla problematika s covidem-19,“ popisuje Benda. 

U některých systémů přišla nemocnice o všechna data. Ta zásadní, týkající se pacientů, se ale zachránit podle nemocnice podařilo. Přesto jsou škody značné. „Finální částka ještě není stanovena, nicméně už víme předem, že jsou to desítky milionů,“ řekl mluvčí FN Brno Pavel Žára.

Úřad zatím nechce říct bližší informace k útoku

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který se útokem zabývá, zatím nechce podávat bližší informace. Přiznává ale, že zdravotnictví je pro hackery celosvětově velmi atraktivní obor.

„Jsou tam velice citlivá data, chod nemocnice je důležitý, takže když ji vyřadíte z provozu, tak to bolí celou společnost. Čili tam je velký vydírací potenciál,“ vysvětlil mluvčí NÚKIB Radek Holý. Úřad ve středu ohledně nebezpečí dalších útoků na zdravotnictví odvolal varování, které vydal v polovině dubna. Hrozba klesla na běžnou úroveň.

Hackeři útočí na nemocnice, úřady i letiště 

Hackerské útoky nejsou v posledních letech nic výjimečného. Před dvěma lety útočník napadl například plicní nemocnici v Janově na Rokycansku. Zašifroval data a nemocnice se k nim několik dnů nemohla dostat.

Loni v prosinci pak provoz benešovské nemocnice ochromil ruský vyděračský počítačový vir Ryuk. V březnu kromě brněnské fakultní nemocnice čelila útoku i psychiatrická nemocnice v Kosmonosech na Mladoboleslavsku.

V dubnu pak přišla největší vlna útoků. Kromě fakultních nemocnic v Ostravě nebo Olomouci hackeři napadli i počítačové systémy Povodí Vltavy, úřadu Prahy 3 nebo letiště.