Církev převzala správu zámku a Podzámecké zahrady v Kroměříži. Pro návštěvníky se nic nemění

Olomoucké arcibiskupství převzalo od státu správu Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady v Kroměříži. Církev získala zámek i zahradu už před čtyřmi lety. Na základě smlouvy, která právě skončila, se o ně ale nadále staral Národní památkový ústav. Teď bude provoz zajišťovat nezisková organizace založená arcibiskupstvím. Pro návštěvníky se podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera nic nemění.

  • prosinec 2013 – církev žádá o vrácení zámku a zahrad 
  • červenec 2015 – komplikace kvůli statusu Květné zahrady
  • prosinec 2016 – je podepsána smlouva o předání zámku a Podzámecké zahrady církvi
  • leden 2017 – církev je oficiálně uvedena jako vlastník do katastru nemovitostí

Poprvé v historii budou mít tři kroměřížské památky zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO rozdílné majitele i správce. Zatímco Květnou zahradu vlastní stát, Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada patří olomouckému arcibiskupství. To teď bude druhé dvě památky zároveň spravovat.

Provoz památek bude zajišťovat nezisková organizace Správa Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži. Založilo ji arcibiskupství, aby s Muzeem umění Olomouc chránila, udržovala a zpřístupňovala veřejnosti oba objekty a sbírkové předměty v nich.

„Přejeme si, aby provoz směrem k lidem pokračoval tak, jak byl. Pokud se podaří ještě nějaká zlepšení, budeme rádi, budeme se o to snažit,“ řekl olomoucký arcibiskup Jan Graubner. „Velké kulturní dědictví chceme odpovědně spravovat, jak nás k tomu zavazuje odkaz biskupa Karla z Liechtensteinu-Castelcorna i jeho následovníků, kteří kroměřížský zámek i jeho sbírky budovali,“ dodal.

Většina zaměstnanců zůstane na zámku

Pod Správu Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži přejde také většina zaměstnanců, kteří se dosud o zámek a Podzámeckou zahradu starali, jde o dvacet osm pracovních úvazků. Dosavadní kastelán zámku Martin Krčma je výkonným ředitelem správy.

„Náš tým zůstává z velké části zachován. Jsem přesvědčen, že v Kroměříži působí profesionální týmy,“ řekl Martin Krčma. Pokračovat budou také plánované opravy zahrady a zámku. Pětiletý projekt obnovy zámku a Podzámecké zahrady je nyní asi v polovině, celkové náklady jsou téměř dvě stě padesát milionů korun, evropská dotace činí dvě stě dvacet šest milionů korun.

Rekonstrukce zámku a zahrady bude pokračovat

Už od podzimu pracují dělníci na rybnících a vodních cestách v Podzámecké zahradě. „Na zámku počítáme, že asi v polovině roku se v některých částech objeví lešení. Začneme střechou, opravou části pláště a krovů a půjdeme dolů, sbírkové patro. Máme na tři roky co dělat,“ popsal Martin Krčma.

V plánu je také restaurování nábytku a dalších předmětů, také Sněmovního sálu. Sál proto letos nebudou moci využívat pořadatelé koncertů, výjimkou bude festival Forfest. Návštěvníkům by se však sál uzavřít neměl, podle Krčmy by naopak mohli sálem procházet a sledovat restaurátory. Počítá se také s obnovou Mlýnské brány. V plánu je i dovybavení depozitářů, vytvoření nové expozice zámecké pokladnice, rekonstrukce dlažeb, částečná rekonstrukce elektroinstalace nebo instalace kvalitnějších zabezpečovacích systémů.

Pro návštěvníky by se měl v letošní sezoně zjednodušit systém slev a zlevní například vstup na zámeckou věž. „Novinkou je celozámecká vstupenka, se kterou bude možné navštívit všechny přístupné expozice,“ uvedl Martin Krčma. Chystá se i reorganizace prohlídkových tras. Vzniknout by měl samostatný okruh ve druhém patře s prezentací sbírek a také nový okruh v Mlýnské bráně s představením historie arcibiskupské gardy.

Květná zahrada bude i nadále v rukou státu

Na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je zámek s Podzámeckou a Květnou zahradou od roku 1998. Loni podle generální ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové navštívilo zámek šedesát pět tisíc lidí, vstup do Podzámecké zahrady nebyl zpoplatněný, Květnou zahradu si prohlédlo přes sto tisíc návštěvníků. O Květnou zahradu se nadále bude starat asi třicet zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči v Brně mají požár domu pod kontrolou, lidé se vrací do okolních objektů

Hasiči v Brně-Bystrci v noci na pondělí dostali požár rodinného domu pod kontrolu a lidem začali umožňovat návrat do okolních objektů. Předtím z domů v okolí evakuovali 21 lidí, událost se obešla bez zraněných. Dohašování bude trvat do ranních hodin, uvedl Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje na sociální síti Threads.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
včera v 06:00

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
4. 7. 2026

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
4. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
4. 7. 2026

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

Evropský pohled