Cisterciáci z Vyššího Brodu nemají vracet státu přes tisíc hektarů pozemků

Cisterciácké opatství Vyšší Brod nemá podle rozhodnutí soudu vracet státu 1100 hektarů lesních a zemědělských pozemků, které získalo v církevních restitucích. Krajský soud v Českých Budějovicích tak rozhodl v případu, v němž Státní pozemkový úřad (SPÚ) začal obnovovat správní řízení, v nichž byl řádu majetek vydán. Tento postup soud zrušil. Rozhodnutí bude pravomocné, až ho soud doručí oběma stranám. SPÚ podá proti rozhodnutí kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě
Zdroj: ČTK Autor: René Fluger

„Od počátku jsme upozorňovali, že postup státu je nezákonný. Jsme rádi, že nám soud dal nyní za pravdu,“ řekl převor řádu Justin Berka v reakci na rozhodnutí krajského soudu.

Nejvyšší soud (NS) v říjnu potvrdil rozhodnutí Vrchního soudu, že cisterciáci nemají restituční nárok na 2084 hektarů lesa. Lesy teď patří státnímu podniku Lesy České republiky. Na údržbu zbývajících lesů, 235 hektarů, si nyní řád najímá externí pracovníky, většinu svých lesníků propustil. V říjnu to řekl představený kláštera Berka a ve čtvrtek to potvrdil advokát řádu Jakub Kříž.

Ředitel sekce majetku státu SPÚ Václav Kohlíček zdůraznil, že má informace zatím jenom zprostředkovaně od právní zástupkyně svého úřadu. Ve stížnosti se chce hlavně opírat o argumenty NS. „Domnívám se, že (kasační stížnost) je odůvodněná, Nejvyšší soud situaci zhodnotil a jeho argumenty chceme využít,“ řekl ředitel.

Popírá se historická realita, tvrdí advokát řádu

V prosinci také cisterciáci podali několik ústavních stížností, kterými se snaží zvrátit rozhodnutí soudů, kvůli nimž vraceli již vydané pozemky. Řádu se podle advokáta Kříže hlavně nelíbí, že soudy popírají historickou realitu.

„V roce 1945 byl můj předchůdce oceněn jako oběť politické perzekuce pro věrnost demokratickému Československu a prezidentu Benešovi; v roce 2019 z nás dělají zrádce a nepřátele aktivně sloužící nacistům,“ řekl převor Berka. Dodal, že soudy na řád uplatnily dekrety prezidenta Edvarda Beneše.

Podle advokáta Kříže bude mít rozhodnutí krajského soudu nejspíš dopad na další případy, v nichž Státní pozemkový úřad obnovu teprve chystá. Jak řekl, stát měl dost právních možností, jak vydávání majetku zpochybnit, pokud s ním nesouhlasil. „Změna právního názoru s odstupem několika let po právní moci správního rozhodnutí není zákonným důvodem obnovy řízení,“ uvedl Kříž.

Lesy napadl kůrovec

Pozemky, které musel řád vrátit na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, získali cisterciáci v restituci v roce 2017. Stát s tím nesouhlasil a obrátil se na soud. Klášter podal ústavní stížnost. „Těch rozhodnutí bylo několik, na všechna jsou ústavní stížnosti podané,“ řekl ve čtrvtek Kříž.

Vrácené lesy u Vyššího Brodu a na Českokrumlovsku začaly Lesy ČR znovu spravovat v červenci. V oblasti je kůrovcová kalamita. Do konce roku tam chtěla firma vytěžit asi 8 tisíc metrů krychlových dřeva poškozeného kůrovcem, v roce 2020 na vrácených pozemcích zalesnit asi 12 hektarů.

Berka už dříve řekl, že vracení lesů brzdí obnovu kláštera. Řád může přijít i o část z 20 hektarů rybníků. Cisterciáci vlastnili 3400 hektarů lesů, patří jim 300 hektarů polí. O majetek se jim stará firma Bernardinum, jejíž roční obrat byl 90 milionů Kč. Pro klášter ještě v létě pracovalo denně 60 lidí.

Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR a národní kulturní památka. Opatství založil v roce 1259 Vok z Rožmberka. Po vzniku Československa přišel klášter po pozemkové reformě o většinu statků. Za nacismu obsadilo budovy gestapo. Komunisté klášter v roce 1950 zrušili, obnoven byl v roce 1990. Klášter ročně navštíví 30 tisíc lidí.