Graffiti z Karlova mostu odstranil muž, který se jejich čištěním několik let živí. Nešlo čekat, říká

Graffiti, které na pilíři Karlova mostu zanechali dva turisté z Německa, odstranil Pražan Miloslav Černý, který se čištěním metropolitních objektů od sprejů a barev už několik let živí. Zásah z nedělního rána byl podle něj potřeba, protože na středověký most ještě nemusel použít chemii, ale jen vodu a páru. Totožnost člověka, který v srdci Prahy zastoupil památkáře, zůstávala až dosud neznámá. Pražský primátor chce nyní navrhnout, aby Černý dostal za práci zaplaceno.

„Odstraňováním graffiti se živím několik let a mám za sebou tisíce realizací po celé Praze v památkové zóně UNESCO,“ říká Černý v rozhovoru pro ČT24. „Od nasprejování uteklo zhruba čtrnáct dní – a doba čtrnácti dní je maximální možná pro odstranění nápisů bez použití chemie, tak abychom byli schopni ho z mostu vymýt. Když to jde jen vodou a párou, proč na to používat chemii?“

Restaurátoři začali nasprejovaný nápis odstraňovat v sobotu a plánovali, že práce potrvají zhruba dva týdny. Černý se ale ujal díla sám a v neděli ráno mezi pátou a sedmou hodinou graffiti odstranil. Zákrok vysvětluje právě vzniklou časovou tísní a tím, že chtěl zkrátka Karlovu mostu vrátit jeho původní podobu – protože ví jak na to a může to díky své technice udělat.

Stejným způsobem očistil už nespočet dalších historických budov, třeba Hergetovu cihelnu nebo Škodův palác. Úzce spolupracoval s radnicí Prahy 1.

Smyslem mojí činnosti nebylo soutěžit s památkáři. Smyslem bylo: Můžeš něco udělat pro Karlův most? Tak to udělej.
Miloslav Černý

S památkáři a restaurátory se Černý prý nijak poměřovat nechtěl. A ti se také (ještě před odhalením Černého identity) nechali slyšet, že byl zákrok provedený neodborně, protože ve spárách mezi pískovcovými bloky zůstaly zbytky barvy.

„Je pravda, ve spárách anebo na místech, která nebyla pod vodou až tak vidět, mohlo něco zůstat,“ připouští muž, který čistil Karlův Most. „Z komerčního hlediska je ale stěna vyčištěná. Jestli v tom restaurátoři vidí problém, rád půjdu a graffiti dočistím. Zaprvé mě honil čas, nebylo ještě pořádně vidět (kvůli časné hodině) a když je kámen, tak to na tom pořádně nevidíte.“

Nahrávám video

Případem dobrovolného odstranění sprejerského nápisu se zabývá i policie, byť bez podezření z trestného činu. Právě policejní zájem o případ vedl Černého k tomu, aby odtajnil svou identitu. „Dostal jsem strach,“ říká s tím, že následně zamířil podat vysvětlení na nejbližší policejní služebnu, v tomto případě na Malou Stranou. Policie ve čtvrtek uvedla, že věc je nadále ve stádiu prověřování a pro zahájení úkonů trestního řízení dosud nemá žádné podklady. 

Podle laboratorních výsledků nicméně při neschváleném odstranění sprejerského nápisu k poškození zdiva nedošlo. „Vzhledem k tomu, že je Karlův most národní kulturní památkou, budeme se dále držet zákonného postupu. Na čištění se tudíž musí podílet odborný restaurátor schválený památkáři z pražského magistrátu i generálního ředitelství Národního památkového ústavu. Na odstranění nápisu máme uzavřenu smlouvu s panem Janem Mjartanem,“ uvedla mluvčí Technické správy komunikací Barbora Lišková.

Na dvoutýdenní práci restaurátora Mjartana měla Praha připraveno 40 tisíc, za odstranění graffiti párou se platí zhruba devět tisíc korun. 

Hřib: Černému se nedivím

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) navrhne, aby Černý dostal za práci zaplaceno. „Po pravdě se mu ani nedivím, že se do toho tak trochu po ,pirátskuʼ pustil sám,“ napsal k Černého akci primátor. „Navrhnu, aby bylo panu Černému za jeho pomoc zaplaceno, a dále pak budeme řešit systémový přístup k takovýmto situacím,“ dodal.

Hřib také uvedl, že má pochybnosti o postupu památkového odboru magistrátu. Už po poškození mostu prý dostal nabídku od firmy, která by pilíř laserem vyčistila zdarma. Památkáři to však odmítli.

V pondělí se podle primátora uskuteční workshop, na kterém se budou zkoušet moderní metody odstraňování graffiti, jež by mohly napomoci k lepšímu řešení podobných situací v budoucnu. „Tento případ je pomyslným vztyčeným prstem nad nastavenými procesy magistrátu, a proto pevně věřím, že díky zdokonalení těchto procesů nebude veřejnost muset sahat po guerillových řešeních, která nejsou bez rizik,“ zakončil primátor. 

V září soud

Karlův most posprejovali v polovině července dva němečtí mladíci, kteří na jeho pilíři vytvořili nápis o rozměrech zhruba pět krát dva metry. Policie je zadržela přímo při činu.

Soud je původně ve zrychleném řízení potrestal roční podmínkou a na pět let oba muže vyhostil z Česka. Muži také měli zaplatit každý sto tisíc korun a navíc společně uhradit škodu, která činí dalších 40 tisíc korun.

Soudkyně i státní zástupce sice původně mluvili o pravomocném trestu, obhájce německých turistů ale podal odpor, a v září tak proběhne hlavní líčení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoZákon proti týrání zvířat se sice zpřísnil, dokazování je ale komplikované

Už roky říkají někteří lidé z Chvalkovic na Dačicku, že jsou svědky kopání do psa a bití dalších domácích zvířat u jednoho ze sousedů. Jedna žena natočila i video, postih dotčeného ale i tak zůstává nejistý. Místní opakovaně upozorňovali úřady, policii i veterinární správu, chybělo ale víc důkazů. Z téměř sedmi tisíc kontrol předala loni veterinární správa policii jen 22 případů, u kterých si byla jistá důkazy. Podnětů přitom přibývá. Sami se ale můžou dostat do potíží. Současný zákon na ochranu zvířat proti týrání definuje týrání jako jednání, které zvířeti způsobuje bolest, utrpení či poškození zdraví. Stanovuje pokuty i tresty pro pachatele. V praxi je ale dokazování komplikované.
před 15 hhodinami

Pomník v Lidicích potřebuje opravu, chybí ale peníze

Dominantou Památníku Lidice je už více než čtvrtstoletí sousoší dětí, které byly v souvislosti s vyhlazením Lidic nacisty zavražděny. Pomník je ale výrazně poničen vlivem počasí, sochy už dávno nevypadají tak, jak by měly. Potřeboval by rozsáhlou restaurátorskou péči, na tu ale památník nemá peníze.
včera v 20:36

VideoŘidiče čeká léto plné uzavírek. V Česku se staví a opravují stovky kilometrů silnic

V Česku se aktuálně staví a opravují stovky kilometrů dálnic, silnic i železnic. Rozsáhlé práce ale výrazně dopadají na provoz a řidiči se musí potýkat s kolonami, semafory i objížďkami na řadě hlavních tahů. Omezení komplikují dopravu například u rozestavěné D6, na křížení dálnic D1 a D2 v Brně, u budoucí D35 nebo na trase k polské hranici, kde vzniká poslední úsek D11. Další práce začnou během prázdnin, kdy se opravy na silnicích tradičně soustředí nejvíc.
včera v 20:16

Při nehodě a požáru dvou kamionů na D2 u Brna zemřeli oba řidiči. Provoz je částečně obnoven

Dva řidiči zemřeli v sobotu brzy ráno při nehodě a požáru dvou kamionů na 11. kilometru dálnice D2 před Brnem. Havárie se stala v místě zúžení. Policie krátce před 16:30 oznámila částečné obnovení provozu. Průjezdný je v místě aktuálně jeden pruh pro každý směr.
včeraAktualizovánovčera v 16:42

VideoPolitické spektrum: Liberální aliance nezávislých občanů, ČSNS, Strana soukromníků ČR

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 13. června přijali Šimon Hlinovský (Liberální aliance nezávislých občanů), Michal Klusáček (Česká strana národně sociální) a Ladislav Linek (Strana soukromníků České republiky). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
včera v 14:39

Lidé si připomněli 84. výročí vyhlazení obce Lidice

Lidé si připomněli 84 let od vyhlazení obce Lidice nacisty. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nacisté vesnici přepadli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ačkoli obec neměla s činem nic společného. Dne 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, ženy odvezli do koncentračních táborů a většinu dětí zavraždili, nebo odvlekli na poněmčení.
včera v 10:01

Finský program proti šikaně pomáhá na více než stovce českých škol, připojí se další

Sto jedenáct českých škol už bojuje proti šikaně pomocí finského programu KiVa. Letos se k nim přidají přes dvě desítky dalších, uvedla organizace Schola Empirica, která KiVu v Česku koordinuje. Školy si od programu slibují zlepšení atmosféry i vztahů ve třídě mezi žáky. Finská metoda stojí na třech pilířích – prevenci, intervenci a monitorování. Rozšířila se už do téměř třiceti zemí světa.
včera v 10:00

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
včera v 08:30
Načítání...