Kotva se definitivně stala památkou. Proti rozhodnutí se neodvolal ani vlastník obchodního domu

Pražský obchodní dům Kotva se stal definitivně památkou. Proti dřívějšímu rozhodnutí ministerstva kultury nikdo nepodal rozklad, takže nabylo právní moci. V úterý to potvrdila mluvčí ministerstva Martha Häckl, na informaci upozornil server iRozhlas.cz. Prohlášení Kotvy za památku podle serveru nerozporoval ani vlastník budovy – firma Pražská správa nemovitostí miliardáře Václava Skaly.

„Proti rozhodnutí o prohlášení OD Kotva v Praze za kulturní památku jsme doposud neobdrželi žádný opravný prostředek. V takovém případě rozhodnutí o prohlášení OD Kotva za kulturní památku nabylo právní moci, a to dne 30. dubna,“ sdělila Marta Häckl. 

Budova Kotvy, jejímiž autory jsou manželé Věra a Vladimír Machoninovi, je podle ministerstva výjimečná stavba z počátku sedmdesátých let minulého století. Architekti si originálně poradili s jejím zasazením do památkové rezervace. 

První podnět k prohlášení Kotvy památkou, podaný roku 2007, neuspěl. Další řízení začalo roku 2016 a loni na podzim byl obchodní dům prohlášen památkou. Nový majitel Kotvy však proti tomu podal rozklad s odůvodněním, že byl jako nový vlastník opomenut.

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) následně prohlášení Kotvy za kulturní památku zrušil a věc vrátil ministerským památkářům. Vnuci autorů budovy to označili v prohlášení pro média za zvůli ministrů. Odbor památkové péče ministerstva kultury pak ale prohlásil Kotvu památkou znovu.

Kotvu čekají zhruba roční opravy za miliardy korun, které mají začít příští rok. Již dříve o tom informoval ředitel Kotvy Marek Vavřina. Je to největší projekt developera Pražská správa nemovitostí. Podle Vavřiny má k rekonstrukci povolení od původních architektů.

  • Obchodní dům Kotva na náměstí Republiky je jednou z nejzajímavějších tuzemských budov pocházejících ze 70. let. Otevřena byla 10. února 1975 a byla nejmodernějším zařízením svého druhu v tehdejším Československu. O dva měsíce později byl pak otevřen někdejší obchodní dům Máj na Národní třídě.
  • Nejvýraznějším znakem Kotvy, kterou navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi, je fasáda spolu se specifickým půdorysem tvořeným šestiúhelníky. Ty architektům umožnily vypořádat se s prostorovým omezením proluky v severním rohu náměstí, a nabídnout tak i přes poměrně malou parcelu co největší prodejní plochu.
  • Obchodní dům, který si podnik Prior objednal ještě v 60. letech, navíc díky použitému řešení zároveň vcelku zapadá do okolní zástavby. Názory na Kotvu však nejsou jednoznačné. Historik architektury Zdeněk Lukeš ale tuto stavbu před lety například zařadil do čela žebříčku socialistické architektury v tuzemsku.
  • Posuzováním toho, zda se má Kotva stát památkou, se zabýval od září 2016 památkový odbor ministerstva kultury. Loni stavbu za památku prohlásil. Řízení se konalo podruhé, při prvním podnětu z roku 2007 ji prohlásit odmítl. Ministr Staněk však počátkem roku 2019 prohlášení Kotvy za památku zrušil proto, že během řízení, které o přidělení památkové ochrany rozhoduje, se změnil vlastník domu. Ministerští úředníci pak rozhodovali znovu a znovu prohlásili Kotvu památkou.
  • Stavební práce na Kotvě byly svěřeny švédské firmě Sial (Švédové ostatně stavěli i Máj). Po archeologickém průzkumu, který na místě odhalil zbytky osady náležející k městskému královskému dvorci, se začaly v dubnu 1972 budovat základy. V nich bylo místo i pro novinku – velkokapacitní podzemní garáže. Stavba postupovala na svou dobu velmi rychle, hotovo bylo za necelých 30 měsíců.
  • Otevření Kotvy si vedle zákazníků, které museli zadržovat vojáci z nedalekých kasáren (nyní Palladia), nedali ujít vládní představitelé. Stuhu přestřihl mocný šéf pražské organizace KSČ Antonín Kapek, kterému sekundoval ministr obchodu Josef Trávníček. Místo ale nezbylo pro autory stavby, Machoninovi totiž v 70. letech museli být rádi, že na svých stavbách mohli vykonávat alespoň autorský dozor.
  • Architekti vedle Kotvy navrhli i další zajímavé stavby, veřejností i odborníky ne vždy jednoznačně přijaté. Hodnocení se asi nejvíc rozchází v případě hotelu Thermal v Karlových Varech. Machoninovi navrhli i budovu československé ambasády v někdejším východním Berlíně či bývalý Dům bytové kultury u stanice metra Budějovická.
  • Kotva se v posledních letech potýká s konkurencí modernějších obchodních center. Její fungování komplikovaly v minulosti také spory o akcie, které se staly předmětem policejního vyšetřování i soudních pří. Na lepší časy se Kotvě začalo blýskat teprve v březnu 2005, kdy budovu koupila irská společnost Markland, která obchodní dům začala výrazně renovovat. Současným vlastníkem budovy je od roku 2016 Pražská správa nemovitostí (PSN) miliardáře Václava Skaly.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Firma odváží 70 tun nelegálního odpadu z Brna zpět do Německa

Najatá firma začala z nelegální skládky v brněnských Horních Heršpicích odvážet část odpadu zpět do Německa. Půjde o 35 tun karbonového prachu, který je naložený ve velkoobjemových vacích. Ve čtvrtek odjely dva kamiony, bude se pokračovat v pátek, kdy by měly další dva kamiony odvézt zbylou část z uvedených 35 tun. Větší část uloženého odpadu, asi 282 tun, v Horních Heršpicích zatím zůstane, řekla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká.
před 4 hhodinami

Na Orlickoústecku se srazil vlak s nákladním autem

V Hrušové na Orlickoústecku se ve čtvrtek ráno srazil osobní vlak s nákladním automobilem, zranění jsou čtyři lidé, z toho tři ve vlaku, řekla mluvčí hasičů z Pardubického kraje Lucie Pipiš. Zraněného řidiče z kamionu přepravil vrtulník do Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Po 13:00 byl provoz obnoven bez omezení.
09:52Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Na Svitavsku se otevřel nový úsek dálnice D35 z Janova do Opatovce

Na Svitavsku se otevřel téměř dvanáctikilometrový úsek dálnice D35 z Janova do Opatovce. Na ostatní dálniční části nenavazuje, protože jsou rozestavěné nebo se připravují. Stavba trvala od května 2023 a stála skoro tři miliardy korun. Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla i tak pojme část tranzitní dopravy. Výhodou je, že řidiči na něm nemusí zatím mít dálniční známku.
před 7 hhodinami

Provoz na D1 na Vysočině byl po hromadné nehodě plně obnoven

Provoz na dálnici D1 na Vysočině ve směru na Brno na stém kilometru zastavila ve čtvrtek před 8:30 asi na hodinu a půl hromadná dopravní nehoda devíti osobních aut, nákladního auta a dodávkového auta s přívěsem. Od desáté hodiny bylo místo průjezdné jedním pruhem, před půl dvanáctou už byl provoz plně obnoven. Mluvčí záchranné služby Kraje Vysočina Petr Janáček sdělil, že se lehce zranilo šest osob. Tři z nich byly podle policie převezeny do nemocnice.
09:18Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Brněnský Drákula má rád nejen krev, ale i vtipy

Městské divadlo Brno uvedlo v české premiéře komedii Drákula. Původní dílo od amerických autorů přepracoval režisér Stanislav Slovák tak, aby odkazovalo na aktuální společenské dění.
před 10 hhodinami

Místo vězeňských cel byty. Žatec je chce nabídnout i vojákům

V Žatci začala přestavba někdejší věznice na bytový dům. Město v něm chce nabídnout nové bydlení lidem z potřebných profesí, tedy učitelům, zdravotníkům i vojákům. Právě v Žatci sídlí elitní 4. brigáda rychlého nasazení. V armádě bylo na začátku letošního roku zhruba 24 tisíc profesionálních vojáků. Podle připravované nové koncepce by se do pěti let měl jejich počet zvýšit na více než 37 tisíc. Přilákat by je měly i benefity, jako je náborový příspěvek, dostupná zdravotní péče nebo dětské tábory.
před 12 hhodinami

Obce tlačí vyšší daní vlastníky k péči o chátrající nemovitosti

Některé obce se snaží působit na majitele objektů, které zatěžují společný prostor, zvýšením daně z nemovitostí. Cílem bylo přimět je k lepší péči o zanedbané budovy. S rozdílnými výsledky to zkusili v Kroměříži, ve Znojmě či v Žatci.
před 14 hhodinami

Trať mezi Berounem a Karlštejnem se dočkala modernizace

Na trati mezi Berounem a Karlštejnem skončila modernizace části koridoru z Prahy do Plzně. Práce na zhruba desetikilometrovém úseku trvaly přibližně dva roky a stály bezmála tři miliardy korun. Jezdilo se zde jen po jedné koleji a omezenou rychlostí. Stavbaři kompletně vyměnili železniční spodek i svršek, zmodernizovali nedaleký přejezd i nástupiště na zastávce Srbsko. Nároky se přitom ukázaly vyšší, než se zdálo podle projektu. Většina hlučných prací přitom probíhala v noci, což představovalo zátěž pro místní obyvatele. Navzdory komplikacím se rekonstrukci podařilo dokončit o osm měsíců dřív. Až zde bude v příštím roce uveden do provozu zabezpečovací systém ETCS, dočkají se cestující ve zmodernizovaném úseku rychlosti až kolem 140 kilometrů za hodinu.
před 23 hhodinami
Načítání...