Kotva se definitivně stala památkou. Proti rozhodnutí se neodvolal ani vlastník obchodního domu

Pražský obchodní dům Kotva se stal definitivně památkou. Proti dřívějšímu rozhodnutí ministerstva kultury nikdo nepodal rozklad, takže nabylo právní moci. V úterý to potvrdila mluvčí ministerstva Martha Häckl, na informaci upozornil server iRozhlas.cz. Prohlášení Kotvy za památku podle serveru nerozporoval ani vlastník budovy – firma Pražská správa nemovitostí miliardáře Václava Skaly.

„Proti rozhodnutí o prohlášení OD Kotva v Praze za kulturní památku jsme doposud neobdrželi žádný opravný prostředek. V takovém případě rozhodnutí o prohlášení OD Kotva za kulturní památku nabylo právní moci, a to dne 30. dubna,“ sdělila Marta Häckl. 

Budova Kotvy, jejímiž autory jsou manželé Věra a Vladimír Machoninovi, je podle ministerstva výjimečná stavba z počátku sedmdesátých let minulého století. Architekti si originálně poradili s jejím zasazením do památkové rezervace. 

První podnět k prohlášení Kotvy památkou, podaný roku 2007, neuspěl. Další řízení začalo roku 2016 a loni na podzim byl obchodní dům prohlášen památkou. Nový majitel Kotvy však proti tomu podal rozklad s odůvodněním, že byl jako nový vlastník opomenut.

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) následně prohlášení Kotvy za kulturní památku zrušil a věc vrátil ministerským památkářům. Vnuci autorů budovy to označili v prohlášení pro média za zvůli ministrů. Odbor památkové péče ministerstva kultury pak ale prohlásil Kotvu památkou znovu.

Kotvu čekají zhruba roční opravy za miliardy korun, které mají začít příští rok. Již dříve o tom informoval ředitel Kotvy Marek Vavřina. Je to největší projekt developera Pražská správa nemovitostí. Podle Vavřiny má k rekonstrukci povolení od původních architektů.

  • Obchodní dům Kotva na náměstí Republiky je jednou z nejzajímavějších tuzemských budov pocházejících ze 70. let. Otevřena byla 10. února 1975 a byla nejmodernějším zařízením svého druhu v tehdejším Československu. O dva měsíce později byl pak otevřen někdejší obchodní dům Máj na Národní třídě.
  • Nejvýraznějším znakem Kotvy, kterou navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi, je fasáda spolu se specifickým půdorysem tvořeným šestiúhelníky. Ty architektům umožnily vypořádat se s prostorovým omezením proluky v severním rohu náměstí, a nabídnout tak i přes poměrně malou parcelu co největší prodejní plochu.
  • Obchodní dům, který si podnik Prior objednal ještě v 60. letech, navíc díky použitému řešení zároveň vcelku zapadá do okolní zástavby. Názory na Kotvu však nejsou jednoznačné. Historik architektury Zdeněk Lukeš ale tuto stavbu před lety například zařadil do čela žebříčku socialistické architektury v tuzemsku.
  • Posuzováním toho, zda se má Kotva stát památkou, se zabýval od září 2016 památkový odbor ministerstva kultury. Loni stavbu za památku prohlásil. Řízení se konalo podruhé, při prvním podnětu z roku 2007 ji prohlásit odmítl. Ministr Staněk však počátkem roku 2019 prohlášení Kotvy za památku zrušil proto, že během řízení, které o přidělení památkové ochrany rozhoduje, se změnil vlastník domu. Ministerští úředníci pak rozhodovali znovu a znovu prohlásili Kotvu památkou.
  • Stavební práce na Kotvě byly svěřeny švédské firmě Sial (Švédové ostatně stavěli i Máj). Po archeologickém průzkumu, který na místě odhalil zbytky osady náležející k městskému královskému dvorci, se začaly v dubnu 1972 budovat základy. V nich bylo místo i pro novinku – velkokapacitní podzemní garáže. Stavba postupovala na svou dobu velmi rychle, hotovo bylo za necelých 30 měsíců.
  • Otevření Kotvy si vedle zákazníků, které museli zadržovat vojáci z nedalekých kasáren (nyní Palladia), nedali ujít vládní představitelé. Stuhu přestřihl mocný šéf pražské organizace KSČ Antonín Kapek, kterému sekundoval ministr obchodu Josef Trávníček. Místo ale nezbylo pro autory stavby, Machoninovi totiž v 70. letech museli být rádi, že na svých stavbách mohli vykonávat alespoň autorský dozor.
  • Architekti vedle Kotvy navrhli i další zajímavé stavby, veřejností i odborníky ne vždy jednoznačně přijaté. Hodnocení se asi nejvíc rozchází v případě hotelu Thermal v Karlových Varech. Machoninovi navrhli i budovu československé ambasády v někdejším východním Berlíně či bývalý Dům bytové kultury u stanice metra Budějovická.
  • Kotva se v posledních letech potýká s konkurencí modernějších obchodních center. Její fungování komplikovaly v minulosti také spory o akcie, které se staly předmětem policejního vyšetřování i soudních pří. Na lepší časy se Kotvě začalo blýskat teprve v březnu 2005, kdy budovu koupila irská společnost Markland, která obchodní dům začala výrazně renovovat. Současným vlastníkem budovy je od roku 2016 Pražská správa nemovitostí (PSN) miliardáře Václava Skaly.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 16 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 17 hhodinami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 18 hhodinami

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
8. 3. 2026
Načítání...