Kotva se definitivně stala památkou. Proti rozhodnutí se neodvolal ani vlastník obchodního domu

Pražský obchodní dům Kotva se stal definitivně památkou. Proti dřívějšímu rozhodnutí ministerstva kultury nikdo nepodal rozklad, takže nabylo právní moci. V úterý to potvrdila mluvčí ministerstva Martha Häckl, na informaci upozornil server iRozhlas.cz. Prohlášení Kotvy za památku podle serveru nerozporoval ani vlastník budovy – firma Pražská správa nemovitostí miliardáře Václava Skaly.

„Proti rozhodnutí o prohlášení OD Kotva v Praze za kulturní památku jsme doposud neobdrželi žádný opravný prostředek. V takovém případě rozhodnutí o prohlášení OD Kotva za kulturní památku nabylo právní moci, a to dne 30. dubna,“ sdělila Marta Häckl. 

Budova Kotvy, jejímiž autory jsou manželé Věra a Vladimír Machoninovi, je podle ministerstva výjimečná stavba z počátku sedmdesátých let minulého století. Architekti si originálně poradili s jejím zasazením do památkové rezervace. 

První podnět k prohlášení Kotvy památkou, podaný roku 2007, neuspěl. Další řízení začalo roku 2016 a loni na podzim byl obchodní dům prohlášen památkou. Nový majitel Kotvy však proti tomu podal rozklad s odůvodněním, že byl jako nový vlastník opomenut.

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) následně prohlášení Kotvy za kulturní památku zrušil a věc vrátil ministerským památkářům. Vnuci autorů budovy to označili v prohlášení pro média za zvůli ministrů. Odbor památkové péče ministerstva kultury pak ale prohlásil Kotvu památkou znovu.

Kotvu čekají zhruba roční opravy za miliardy korun, které mají začít příští rok. Již dříve o tom informoval ředitel Kotvy Marek Vavřina. Je to největší projekt developera Pražská správa nemovitostí. Podle Vavřiny má k rekonstrukci povolení od původních architektů.

  • Obchodní dům Kotva na náměstí Republiky je jednou z nejzajímavějších tuzemských budov pocházejících ze 70. let. Otevřena byla 10. února 1975 a byla nejmodernějším zařízením svého druhu v tehdejším Československu. O dva měsíce později byl pak otevřen někdejší obchodní dům Máj na Národní třídě.
  • Nejvýraznějším znakem Kotvy, kterou navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi, je fasáda spolu se specifickým půdorysem tvořeným šestiúhelníky. Ty architektům umožnily vypořádat se s prostorovým omezením proluky v severním rohu náměstí, a nabídnout tak i přes poměrně malou parcelu co největší prodejní plochu.
  • Obchodní dům, který si podnik Prior objednal ještě v 60. letech, navíc díky použitému řešení zároveň vcelku zapadá do okolní zástavby. Názory na Kotvu však nejsou jednoznačné. Historik architektury Zdeněk Lukeš ale tuto stavbu před lety například zařadil do čela žebříčku socialistické architektury v tuzemsku.
  • Posuzováním toho, zda se má Kotva stát památkou, se zabýval od září 2016 památkový odbor ministerstva kultury. Loni stavbu za památku prohlásil. Řízení se konalo podruhé, při prvním podnětu z roku 2007 ji prohlásit odmítl. Ministr Staněk však počátkem roku 2019 prohlášení Kotvy za památku zrušil proto, že během řízení, které o přidělení památkové ochrany rozhoduje, se změnil vlastník domu. Ministerští úředníci pak rozhodovali znovu a znovu prohlásili Kotvu památkou.
  • Stavební práce na Kotvě byly svěřeny švédské firmě Sial (Švédové ostatně stavěli i Máj). Po archeologickém průzkumu, který na místě odhalil zbytky osady náležející k městskému královskému dvorci, se začaly v dubnu 1972 budovat základy. V nich bylo místo i pro novinku – velkokapacitní podzemní garáže. Stavba postupovala na svou dobu velmi rychle, hotovo bylo za necelých 30 měsíců.
  • Otevření Kotvy si vedle zákazníků, které museli zadržovat vojáci z nedalekých kasáren (nyní Palladia), nedali ujít vládní představitelé. Stuhu přestřihl mocný šéf pražské organizace KSČ Antonín Kapek, kterému sekundoval ministr obchodu Josef Trávníček. Místo ale nezbylo pro autory stavby, Machoninovi totiž v 70. letech museli být rádi, že na svých stavbách mohli vykonávat alespoň autorský dozor.
  • Architekti vedle Kotvy navrhli i další zajímavé stavby, veřejností i odborníky ne vždy jednoznačně přijaté. Hodnocení se asi nejvíc rozchází v případě hotelu Thermal v Karlových Varech. Machoninovi navrhli i budovu československé ambasády v někdejším východním Berlíně či bývalý Dům bytové kultury u stanice metra Budějovická.
  • Kotva se v posledních letech potýká s konkurencí modernějších obchodních center. Její fungování komplikovaly v minulosti také spory o akcie, které se staly předmětem policejního vyšetřování i soudních pří. Na lepší časy se Kotvě začalo blýskat teprve v březnu 2005, kdy budovu koupila irská společnost Markland, která obchodní dům začala výrazně renovovat. Současným vlastníkem budovy je od roku 2016 Pražská správa nemovitostí (PSN) miliardáře Václava Skaly.
  • Zdroj: ČTK