Praha – Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy začala vytvářet třírozměrné modely obcí, které ještě před 70 lety stály a žily v šumavském pohraničí. Ačkoli lokality, odkud musely po roce 1945 odejít všichni obyvatelé, bezesporu patří mezi opuštěná místa, některá ožívají i jinde než pouze v počítačích. Místní se rozhodli obnovit některé budovy, které v pohraničních vesnicích kdysi stávaly.
Vysídlené pohraničí ožívá na 3D modelech
Po celé centrální Šumavě jsou rozesety zbytky domů vysídlených po skončení druhé světové války. Dnes z obcí a osad, kde žili převážně čeští Němci, zbyla většinou jen jména ukrytá v archivech, kronikách či tematických webech – například Chaloupky, Knížecí Pláně nebo Bučina. „Nezmizely jenom hospodářské a obytné budovy, ale i kostely, hřbitovy a veškerý život a tradice, které v regionu byly, utichly,“ upozornil starosta Kvildy Václav Vostradovský.
Alespoň částečně ale nyní některé bývalé vesnice ožívají – a to hned na dvou místech. Studenti aplikované geoingormatiky a kartografie z pražské Přírodovědecké fakulty začali digitálně rekonstruovat podobu zaniklých míst. „Vytvoří se digitální model terénu, na který se poté umístí textura ortofota,“ popsala studentka Kamila Rohelová.
Některé budovy znovu vznikají i na původních místech. V Knížecích Pláních se tak podařilo obnovit původní hřbitov. V Prášilech se zase snaží dobrovolníci odkrýt základy kostela sv. Prokopa, který byl odstřelen koncem 70. let.
Opuštěná místa kamerou ČT:
- pardubické kryty CO
- choceradská dětská léčebna
- barokní pevnost Josefov
- secesní škola v Praze 10
- Gočárovy mlýny v Pardubicích
- armádní objekty v Jihlavě
- chomutovský hotel Armabeton
- zámeček Poříčí v Boršově nad Vltavou
- liběchovská kaple sv. Ducha a sv. Hrobu
- synagoga v Písku
- ústecké kino Hraničář
- dobřenický lovecký letohrádek
- sušárna chmele v Kolešovicích