Ústavní soud zamítl stížnost obce Nové Heřminovy na Bruntálsku, která neúspěšně bojovala proti vymezení přehrady v takzvaných zásadách rozvoje Moravskoslezského kraje. Vodní dílo má obec částečně zatopit.
Nové Heřminovy se brání stavbě přehrady. Stížnost ale zamítl i Ústavní soud
Současný starosta obce Ludvík Drobný (SNK Proti přehradě) řekl, že rozhodnutí ho nepřekvapilo.
„Víceméně jsme to očekávali, akorát jsme nečekali, že to bude trvat skoro čtyři roky. Došlo bohužel k pochybení v roce 2010, to už asi nějak neodstraníme, že když obec měla tenkrát možnost své připomínky uplatnit, tak je neuplatnila,“ přiblížil Drobný.
Nové Heřminovy budou podle advokáta Radka Ondruše nadále uplatňovat své výhrady v navazujících územních a stavebních řízeních. „Jsme pořád na začátku,“ řekl Ondruš.
Obec navrhuje dílčí opatření namísto přehrady
Podle Nových Heřminovů lze ochranu proti záplavám na řece Opavě zajistit i jinak než stavbou přehrady, například soustavou dílčích opatření. V obci se v roce 2008 konalo referendum. Většina obyvatel se tehdy vyjádřila proti přehradě.
Ve snaze zrušit část zásad rozvoje neuspěly Nové Heřminovy u Krajského soudu v Ostravě a Nejvyššího správního soudu. Ani podle ústavních soudců kraj nechyboval. Připomněli, že obec své zájmy dostatečně nehájila při pořizování zásad rozvoje – některé argumenty uplatnila až u soudů.
Soudci zdůraznili, že přehrada podle odborníků může přispět k protipovodňové ochraně a zvolená varianta umožňuje zachovat alespoň část obce.
„Není pochybením soudů, že při svém rozhodování k těmto námitkám nepřihlížely,“ uvedl soudce zpravodaj David Uhlíř. Podle advokáta obce se jeden z minulých starostů o své vůli rozhodl některé námitky neuplatnit.
Přes původní pasivitu obce bral kraj podle ústavních soudců její zájmy v úvahu. Z možných řešení nakonec padla volba na menší variantu přehrady, která umožňuje zachovat aspoň část obce. Protipovodňová opatření navíc budou i v dalších obcích, zátěž tedy nenesou jen Nové Heřminovy.
Advokát Ondruš nyní znovu upozornil na nákladnost zvolené varianty protipovodňové ochrany. „Zájem obyvatel kraje je dosáhnout cíle, tedy protipovodňové ochrany, při co nejmenších výdajích,“ dodal.
O výstavbě nádrže se mluví desítky let. Debatu posunuly katastrofální povodně na Moravě a ve Slezsku v roce 1997, ale zahájení stavby se stále odkládá. Do loňska se podařilo majetkově vypořádat 98 procent pozemků. U dalších připadá v úvahu vyvlastnění. Loni v prosinci obdržel městský úřad v Krnově žádost o územní rozhodnutí.