Asociace řeckých obcí v České republice si letos připomíná 70 let od příchodu řeckých emigrantů do ČR. Řekové se do středu Evropy dostali v souvislosti s tragickým exodem způsobeným občanskou válkou v jejich zemi. Tehdejší českoslovenští lékaři řadě z nich zachránili život.
Čeští Řekové a jejich potomci si připomínají 70 let od emigrace. Utekli před občanskou válkou
První emigrační vlnu z Řecka, kterou tvořily převážně malé děti, ale také těžce zranění, přijalo tehdejší Československo s otevřenou náručí. V roce 1948 zde tak našly azyl tisíce dětí.
Lidé dostali ubytování, stravu, oblečení a v neposlední řadě i lékařskou péči. „Ta mnohým těmto nemocným a osudem těžce zkoušeným dětem zachránila život,“ uvedli zástupci Asociace řeckých obcí v České republice.
„Těžko se dá v několika řádcích vyjádřit naše poděkování lidem České republiky za obětavou a nezištnou pomoc, kterou věnovali všem zbědovaným, nemocným a invalidním obětem občanské války,“ dodali s tím, že si „uvědomují, že Česko dalo našim rodičům šanci na život – dalo jim práci a střechu nad hlavou a dětem umožnilo vzdělání nejen v učebních oborech, ale i na středních a vysokých školách a tím nám pomohlo začlenit se do běžného života.“
- Řecká občanská válka probíhala v letech 1946 až 1949. Proti sobě stála konzervativní část řeckého obyvatelstva a druhá, takzvaná revoluční část. Zatímco první skupina měla vládní vojenskou podporu a přiklonili se k ní i zástupci Británie a USA, opoziční seskupení zastupovala tamní komunistická strana, která se opírala o sousední režimy v Albánii, Jugoslávii a Bulharsku.
- Ve válce, která po třech letech skončila porážkou komunistů, zahynulo na 150 tisíc lidí. Po sporu zemi muselo opustit na 100 000 obyvatel, převážně z politických důvodů.
- Do bývalého Československa přišlo podle ČTK za občanské války v Řecku v roce 1949 asi 17 000 levicově orientovaných Řeků. Ještě před tím se obrátili na tehdejší lidově demokratické státy, aby se postaraly o jejich potomky. Z Řecka tak odcestovalo přes 20 000 dětí, z nichž mnohé skončily na území bývalého Československa. Uprchlíci se tehdy usídlili zejména na severní Moravě a ve Slezsku.
- V roce 2000 registrovala Asociace Řeckých obcí v deseti oblastech ČR asi 3500 Řeků. Největší z nich byla brněnská Řecká obec se zhruba 1000 členy.
Celorepublikové oslavy budou probíhat až do neděle. Jednotlivé řecké obce, které působící v 11 českých městech, pořádají některé akce samostatně. Hlavní oslavy se uskuteční od pátku do soboty v Ostravě.
„Čekáme kolem 500 až 1000 hostů. Jsou mezi nimi nejen Ostravané. Mnoho z účastníků přijede ze zahraničí, budou to i Řekové, kteří tady žili,“ uvedla pro Český rozhlas zástupkyně ostravské řecké obce Sofia Prusali.
Vše vyvrcholí taneční zábavou
Část oslav proběhne v Domě kultury města Ostravy v sobotu od 14. do 18. hodiny. „Bude zde prezentace dětí z řeckých škol – z krnovské, ostravské, brněnské i pražské,“ dodala Sofia Prusali, podle níž děti mimo jiné zazpívají píseň tehdejších partyzánů, kteří museli odejít do hor a následně opustit zemi. „Je to vzpomínka pro naše předky,“ doplnila za řeckou obec s tím, že pro prarodiče vnuků ve školním věku nepochybně půjde o dojemnou událost.
Na Černé louce v Ostravě se pak odehraje v sobotu od 20. hodiny další etapa oslav – taneční zábava spojená mimo jiné s možností ochutnávky řady řeckých jídel.
Kromě Ostravy žije velká řecká komunita také v Brně. První váleční uprchlíci se tam usídlili v 50. letech minulého století. Teď sem podle zjištění České televize přijíždějí i novodobí „emigranti“, které ze země vyhnaly ekonomické problémy i uprchlická krize.
„Žijeme tady tak pět až šest let. Odešli jsme za lepší budoucností, práce pro nás v Řecku nebyla. Pracujeme pro počítačové společnosti,“ uvedl Nikolaos Moraitis. Za posledních deset let z Řecka odešlo podle průzkumů na půl milionu lidí.
Řečtí sousedé (zdroj: ČT24)