Kristina Colloredo-Mansfeldová žádá o obnovu procesu ve sporu o mobiliář zámku Opočno před Ústavním soudem (ÚS). Její snahu o nový proces podpořil v lednu Evropský soud pro lidská práva. ÚS už dřív uvedl, že pokud Colloredo-Mansfeldová návrh na obnovu procesu podá, bude muset její dřívější ústavní stížnost znovu posoudit.
Spor o mobiliář zámku Opočno jde po žádosti Colloredo-Mansfeldové znovu k Ústavnímu soudu
„Mohu potvrdit, že v tomto případě přišel Ústavnímu soudu návrh na obnovu řízení,“ uvedla pro ČT mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.
Opětovná snaha Colloredo-Mansfeldové o navrácení majetku, který podle odhadů dosahuje hodnoty jedné miliardy korun, navazuje na lednový verdikt Evropského soudu pro lidská práva. Ten konstatoval, že její stížnost pro porušení práva na spravedlivý proces je podložená a musí být prohlášena za přípustnou.
Podle soudu ve Štrasburku české soudy pochybily tím, že nezanesly jeden z důkazů, o který opíraly své rozhodnutí. Je jím rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z roku 1947, které prohlásilo zámek Opočno včetně jeho mobiliáře za státní majetek.
Tento dokument však nebyl zanesen mezi důkazy, a proto se k němu dědička nemohla ani vyjádřit. Právě v tom spatřuje evropský soud porušení práva na spravedlivý proces. Nerozhodoval o tom, jestli má Česko majetek vydat, pouze hodnotil procesní průběh řízení a otevřel dědičce dál možnost se o majetek ucházet.
O obnovení řízení se snažil i Kristinin bratranec Jerome Colloredo-Mannsfeld, který u ÚS poprvé také neuspěl. Poté, co ho rovněž podpořil Evropský soud pro lidská práva, ale ÚS letos v lednu proces o ústavní stížnosti obnovil. Dosud o ní nerozhodl.
Colloredo-Mansfeldová se považuje za dědičku mobiliáře opočenského zámku. Mobiliář společně s celým zámkem v roce 1942 zkonfiskovalo nejdříve gestapo a po válce československý stát. Následný osud majetku byl předmětem soudních sporů po roce 2000.
České soudy restituentům nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však nárok na vydání zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly. Jde o kolekci s tisíci položkami, mezi které patří například slavnostní kočár, 38 obrazů, dvě desítky svítidel, sbírka zbraní, lovecké trofeje nebo jídelní servisy. Památkáři hodnotu celé sbírky v minulosti odhadli na více než miliardu korun.
Opočenský zámek vybudovali na místě středověkého hradu Trčkové z Lípy. Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna.
Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo. Colloredové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek v barokním slohu. Renesanční prvky ale zámku zůstaly. Nádvoří obklopené arkádami patří k nejkrásnějším projevům renesance u nás.
V roce 1942 zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali nacisté, po roce 1945 připadl na základě Benešových dekretů státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska.
Zámek Opočno