Bojovou zónu připomínají lesy v kopcích nad Olomoucí, které už delší dobu devastuje kůrovec, sucho a časté vichřice. Místo dunění vojenské techniky se z rozlehlých holin uprostřed poničených lesů každý den ozývá hluk motorových pil a těžké mechanizace.
Správci lesů se snaží rychle odvézt obrovské množství spadlých či kůrovcem napadených stromů, aby tomuto drobnému hmyzu nedali příležitost k dalšímu frontálnímu útoku.
V rozlehlých lesích v okolí Svatého Kopečku, Radíkova a Pohořan, které jsou oblíbeným výletním místem, na jaře padly k zemi další desetitisíce stromů. Úřady proto dočasně zakázaly vstup do těchto lesů a těžké nákladní automobily z nich denně odvážejí stovky hrubě opracovaných kmenů.
Například na území lesní správy Šternberk v březnu po vichřici spadlo zhruba 150 000 metrů krychlových dřeva, z toho 50 000 metrů krychlových připadá na lesy v kopcích nad Olomoucí. „Postiženy větrem byly všechny dřeviny, ale smrků samozřejmě nejvíc. Kromě toho zpracováváme i kůrovce,“ uvedl lesní správce ze Šternberka Jiří Sládek.
Na 500 hektarech jsou holiny
Rozsah poškození lesních porostů v okolí Olomouce dokreslují statistiky. Pod šternberskou správu spadá 15 000 hektarů lesů, z toho 500 hektarů nyní tvoří nevzhledné holiny vzniklé po nedávných vichřicích. Silný vítr nemilosrdně poslal k zemi vzrostlé stromy oslabené suchem a kůrovcem. Devastující účinek vichřice byl znásoben tím, že nemocný les na mnoha místech po předchozích poryvech větru výrazně prořídl.
O kůrovcové kalamitě se podle Sládka začalo v regionu hovořit po suchém létě v roce 2015. „S kůrovcem si stromy poradí, jsou to běžní škůdci. Pokud ale v půdě dlouhodobě chybí vláha, stromy nevytváří pryskyřici, takže kůrovcům a také václavce v kořenovém systému podlehnou,“ upozornil Sládek.
Lesníci se snaží kalamitní i kůrovcové dřevo co nejrychleji z lesů vytěžit a poté zahájí jejich obnovu. V novém porostu budou mít smrky menší zastoupení, aby les dokázal lépe čelit suchu, kůrovci i vichřicím. Obnovu však zatím komplikuje suché počasí.
„Letos jsme na 707 hektarech státních lesů v Olomouckém kraji plánovali výsadbu 4,4 milionu sazenic lesních dřevin. Ve vyschlé půdě se ale sazenice neujmou. Proto jsme zatím zalesnili jen 169 hektarů. Obnovu chceme dokončit na podzim, bude však záležet na počasí,“ upozornil krajský ředitel Lesů ČR Pavel Koždoň.
Jiří Groda, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR, míní, že za deset či 15 let by se zdevastované lesy nad Olomoucí mohly díky nové výsadbě vzpamatovat z nejhoršího. „Strana, která je blíže k Polsku, už touto kalamitou prošla. Když tam člověk po deseti či 15 letech přijde, tak nepozná, že tam něco takového proběhlo. Porosty jsou odrostlé a smíšené. Když do nich člověk vejde, tak na něj dýchne chlad a vlhko,“ dodal.
Babiš: Stát zaspal
Podle premiéra v demisi Andreje Babiš (ANO) stát zaspal a dostatečně nejednal v řešení kůrovcové kalamity. Chce proto na toto téma svolat poradu i se zástupci společností, které by přebytečné vytěžené dřevo skladovaly, případně přepravovaly. Státnímu podniku Lesy ČR navíc podle něj chybí zhruba dva tisíce lidí, kteří by stromy se škůdcem káceli.
Ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec (ANO) uvedl, že stát čelí zatím největší kůrovcové kalamitě od dob Marie Terezie, kdy se začaly lesy systematicky hospodářsky na těžbu dřeva využívat. Kalamitní stav se podle něj týká především tří krajů, Moravskoslezského, Zlínského, Olomouckého a částečně i Jihomoravského kraje.
Podle experta z Mendelovy univerzity v Brně je také malá pružnost v reakci na výskyt kůrovce příčinou, proč se nedaří kalamitu zvládnout. Státní podnik Lesy ČR by podle vedoucího Ústavu zakládání a pěstění lesů Radka Pokorného musel mít k účinnému boji s kůrovcem výjimku ze zákona o veřejných zakázkách.
Lesům ČR v letošním prvním čtvrtletí klesl hrubý zisk meziročně o 27 procent na 1,25 miliardy korun. Do zisku i tržeb se podle podniku negativně promítlo významné snížení cen dřeva.
