Rekordních 19 vědců se zúčastní výpravy na antarktickou stanici Masarykovy univerzity. Nebývale vysoké bude také zastoupení žen – pojede jich devět, sdělila Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity. Výzkum se zaměří třeba na rozsivky, lišejníky, houby anebo divoké ledovcové řeky.
Na Antarktidu letos pojede rekordních 19 vědců. Z toho devět žen
„Složení výpravy odráží situaci, kdy mezi studenty i mladými vědci začínají převládat ženy,“ konstatoval vedoucí antarktického projektu Daniel Nývlt. Kromě dvou tureckých geoložek působí všichni účastníci a účastnice připravované výpravy na českých univerzitách.
Základna Johanna Gregora Mendela se nachází na Ostrově Jamese Rosse. Výprava se na stanici dopraví chilským vojenským ledoborcem z přístavu Punta Arenas. Vědci budou na místě od poloviny ledna téměř do konce března pokračovat ve výzkumech z předchozích let, zaměří se však i na nová prostředí a organismy.
Když se řekne Antarktida, každý si vybaví tučňáky a zimu. Na fotosyntetizující organismy se zapomíná, přestože musí také přežít na neuvěřitelně drsném kontinentu, včetně dlouhého období tmy.
Mikrobioložka Monika Laichmanová zase chce získat nové poznatky ze světa mikroskopických hub. Cílem další vědkyně, Barbory Chattové, je zase algologie, tedy biologie sinic a řas. Na Antarktidě se bude konkrétně věnovat jednobuněčným rozsivkám, chce také dokončit už probíhající výzkum „postmortální kolonizace“ tuleních mumií.
„Nikdy by mě ani v těch nejdivočejších snech nenapadlo, že moje práce bude jednou zahrnovat chození po antarktickém ledě, kdy v jedné ruce budu držet GPSku a v druhé skalpel na oškrabování mrtvých tuleňů,“ popsala Chattová.
Antarktická stanice Johanna G. Mendela na Ostrově Jamese Rosse
Ledovcovými řekami se bude brodit Lenka Ondráčková. „Budu zkoumat, odkud se bere materiál, který řeka unáší, co za horniny tvoří povodí řek, a také to, jak se tento nesený materiál mění v průběhu celého toku,“ uvedla Ondráčková.