Koněvova socha opět budí vášně. Někdo na ni nasprejoval letopočty maršálových kontroverzí

Socha maršála Koněva v Praze 6 opět vyvolala pnutí. Po nedávných protestech ruské ambasády a KSČM, kterým se nelíbila snaha městské části doplnit dílo tabulkou vysvětlující kromě pozitivní role i stinné stránky Koněvova životopisu, na její podstavec někdo rudou barvou nasprejoval letopočty 1956, 1961, 1968 a 2017. Upozornil na to server Aktuálně.cz. Data odkazují k poválečnému působení Koněva, který v roce 1956 krvavě potlačil povstání v Maďarsku a v roce 1961 se podílel na stavbě Berlínské zdi.

Mluvčí pražských policistů Andrea Zoulová serveru potvrdila, že oznámení o poničení sochy přijal operátor linky 158 ve čtvrtek dopoledne a policisté případ vyšetřují. „Socha je na našem území a máme ji ve správě, takže se samozřejmě postaráme o odstranění nápisů,“ dodal mluvčí Prahy 6 Ondřej Šrámek. Odpoledne už byli u památníku pracovníci ze specializované firmy.  

V roce 2014 někdo natřel polovinu sochy růžovou barvou
Zdroj: MČ Praha 6/ČTK

Socha stojící na náměstí Interbrigády v Bubenči budí spory dlouhodobě. Už v listopadu 2014 sochu někdo od pasu dolů natřel růžovou barvou. V minulosti se objevila také iniciativa žádající její odstranění.

Městská část chce sochu doplnit tabulkou, která připomene i kontroverzní otázky života sovětského vojevůdce. Jenže proti tomu jsou zase pražští komunisté i ruské velvyslanectví.

V úterý uspořádali komunisté u pomníku shromáždění, kde záměr radnice kritizovali. Na místo dorazil i starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, který ale nedostal možnost promluvit. Podle starosty může být posprejování sochy reakce na napětí, které komunisté vyvolávají:

„Dalo by se i spekulovat o tom, že může jít o provokaci, která by mohla dát komunistům a jim podobným záminku toto téma otevřít na jednání zastupitelstva Prahy 6,“ uvedl. Dodal, že však pravděpodobně jde o akci kritiků Ruska a výsledek toho, že „proruské živly píchly do vosího hnízda“.

Maršál Ivan Stěpanovič Koněv (1897–1973) byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci II. světové války se podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Jenomže vedl také krvavé potlačení povstání v Maďarsku a působil v Berlíně v době výstavby Berlínské zdi. Právě na to upozorňuje letopočet 1961. Rok 1968 zase připomíná vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa.