Ministerstvo zvýší lázeňský poplatek. Ne dost, stěžují si lázně

Lázeňský poplatek by se měl zvýšit (zdroj: ČT24)

Lázeňský poplatek je nízký a měl by se zvýšit, shodují se ministerstvo i lázně. Shoda ale nepanuje v tom, o kolik. Sdružení lázeňských míst upozorňuje, že už teď poplatek nepokrývá zvýšené náklady obcí zatížených turistikou. Radnice podle zákona z počátku devadesátých let mohou vybírat za turistu jen patnáct korun denně. Vyhlášená lázeňská města v Evropě přitom inkasují i několik eur.

Například na údržbu nejnavštěvovanějšího místa Karlových Varů - Mlýnskou kolonádu - jsou třeba miliony korun. Je totiž vyrobena z pískovce a ten potřebuje zvláštní péči. Starosti má největší české lázeňské město i s údržbou pěších zón, které se kvůli velké zatíženosti opotřebovávají více než ty v méně návštěvnicky vyhledávaných obcích. Za rekonstrukci lázeňských ulic a pěších zón Vary jen letos zaplatí přes pět milionů korun.

Další peníze spolkne provoz infocenter - vyjde na více než patnáct milionů korun. Navíc je v havarijním stavu část Vřídelní kolonády. „To pro nás znamená výhledově desítky milionů korun,“ doplnil další položku výdajů mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.

Ročně Karlovy Vary dávají na lázeňství a cestovní ruch přes 100 milionů korun. Na poplatcích ale srovnatelnou částku zdaleka nevyberou. „Vybereme zhruba 27 milionů,“ upřesnil Petr Kulhánek, karlovarský primátor a také předseda Sdružení lázeňských míst.

  • Kolik: až patnáct korun za osobu a každý, i započatý, den pobytu, není-li tento den dnem příchodu. 
  • Kdo platí: fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace. Obci poplatek odvádí ubytovatel.
  • Kdo neplatí: osoby nevidomé, bezmocné a s těžkým zdravotním postižením, které jsou držiteli průkazů ZTP/P, a jejich průvodci; osoby mladší osmnácti a starší sedmdesáti let a také osoby, na které náleží přídavky na děti.
  • Kolik: až šest korun za každé využité lůžko a den. 
  • Kdo platí: ubytovatel (fyzická nebo právnická osoba), která za úplatu poskytla přechodné ubytování (tj. většinou hotely, motely, penziony apod.).
  • Kdo neplatí: zařízení sloužící k přechodnému ubytování studentů a žáků, zdravotnická nebo lázeňská zařízení, pokud neslouží jako hotely, a ani zařízení se sociálním a charitativním účelem.

Pořád nízký, i když zvýšený poplatek

Zákon o místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt začal platit v roce 1991. Zboží a práce jsou dnes ale více než dvakrát dražší než tehdy. Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje proto novelu, která počítá se zvýšením poplatku o šest korun a slučuje ho s ubytovacím poplatkem ve stejné výši. Nově by tak města dostala 27 korun.

Návrhy na změny v lázeňských a ubytovacích poplatcích
Zdroj: ČT24/Ministerstvo pro místní rozvoj

„To neodráží náš požadavek na větší zvýšení,“ namítá Petr Kulhánek. Podle ministerstva je ale návrh dostačující. „I ve významných turistických destinacích ve světě, v Evropě, činí poplatek zhruba euro, euro a půl. Nastavili jsme tedy po shodě se všemi partnery ekvivalent eura, předložen je jako maximální cena,“ uvedla náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. 

Do podzimních voleb se už ale změna prosadit nestihne. Města se proto obávají, že i příští rok budou na opravy a údržbu lázeňských zařízení vybírat poplatky podle čtvrtstoletí starého zákona.