Halda v Ostravě-Hrabůvce už několik let prochází rozsáhlou rekultivací. Společnost Vítkovice zde už dokončila práce na umělém jezeře, které by mohlo sloužit i k volnočasovým aktivitám, například ke koupání. Jeho primární účel je ale jiný.
Má pomoci uhasit desítky let hořící haldu. „Sanační i rekultivační práce už skončily. Nyní probíhá měření pohybů návozů a sledování teplot,“ uvedla redaktorka České televize Martina Koziolová, podle níž se teploty v haldě již snížily. Kdy ale bude odval finálně uhašen, to zatím není jasné.
Přestože by halda a její jezero mělo postupem času sloužit k volnočasovým aktivitám, dnes zde platí zákaz vstupu. „Lidé se už ale koupají, vidět byla i ohniště,“ doplnila Martina Koziolová.
Peníze na sanaci zajistil stát
Náklady na rekultivaci haldy ve výši 180 milionu korun hradí stát. Společnost Vítkovice, které odval patří, už v roce 2011 připravovaly projekt k jejímu ozelenění. Její zástupci na ní postupně vysazovali stromy, ujímalo se ale jen deset procent sazenic.
Postupně zde mělo vzniknout také golfové hřiště s osmnácti jamkami. Projekt byl ale nakonec zrušen. Do haldy bylo místo toho vpraveno na 10 000 kubíků směsi popílku a vody, která měla obří odval uhasit. Obří jezero, které bylo vybudováno na jílovém návozu, může posloužit ještě lépe. Má zabránit přístupu vzduchu do ložisek požárů.
Halda zůstane pod neustálým dohledem. Technici chtějí pravidelně kontrolovat teplotu v podzemních vrtech. Když před dvěma lety se sanací začínali, naměřili v některých místech v hloubce dvacet pět metrů až 220 stupňů Celsia, teplota zplodin na povrchu dosahovala asi čtyřiceti stupňů.
Halda Hrabůvka, která byla založena kolem roku 1890, se rozkládá na 98 hektarech a v nejvyšším bodě má 27 metrů. Tvoří ji obrovské hromady odpadu, strusky či hlušiny, které vznikaly při hutnické a hornické činnosti. Haldám se dříve přezdívalo Ostravské Karpaty.
Během hospodářské krize ve 30. letech minulého století na nich žili bezdomovci, kteří si zde vytvořili svůj „stát Halda“ a řídili se vlastními zákony. Ve velkém popíjeli denaturovaný líh (bren) a podle toho si říkali Brenpartija. Nejvyšší z hald je Ema ve Slezské Ostravě, na kterou vede i naučná stezka. Uvnitř halda stále hoří a teplota tam dosahuje až 1500 stupňů Celsia.
Na jiné z velkých ekologických zátěží ostravského regionu, hořící heřmanické haldě, už ve druhé polovině března začal zkušební provoz unikátní separační linky. Ta má zpracovat miliony tun těžebního odpadu, který se tam nachází.
Na rekultivaci místa, kde stále prohořívá uskladněný materiál, se podílí státní podnik Diamo spolu se soukromou společností Ostravská těžební, která linku sestavila. Z odvalu umí vytřídit několik frakcí kameniva a také uhlí, které chce firma následně prodat.
