Jedna z největších ekologických zátěží ostravského regionu, hořící heřmanická halda, má nejspíš své dny sečteny. Ve druhé polovině března začal zkušební provoz unikátní separační linky. Ta má zpracovat miliony tun těžebního odpadu, který se tam nachází.
Kámen po kameni. Experti začali rozebírat obří hořící haldu
Začalo rozebírání heřmanické haldy (zdroj: ČT24)
Na rekultivaci místa, kde stále prohořívá uskladněný materiál, se podílí státní podnik Diamo spolu se soukromou společností Ostravská těžební, která linku sestavila. Z odvalu umí vytřídit několik frakcí kameniva a také uhlí, které chce firma následně prodat.
„Zatímco část kameniva půjde na výstavbu cest a do stavebnictví obecně, zbývající část odborníci zpracují při rekultivaci celého území. Uhlí, které tady firma vytěží, je energeticky zpracovatelné s tím, že Ostravská těžební už má koncového zákazníka, který ho chce využít,“ zjistila redaktorka České televize Pavla Daňková.
GALERIE
Heřmanická halda
Na jedné z nejstarších a také největších hald bylo během sta let ukládáno kvalitní koksovatelné uhlí, které je teď získáváno prostřednictvím takzvaných separátorů využívajících fyzikálních vlastností vody. Ve vodním prostředí ke dnu klesá kámen a lehčí uhlí zůstává nahoře a je ho tak možné snadněji oddělit od hlušiny a následně zpracovat.
„V heřmanické haldě ho může být až dvacet procent, toto jsou ale zatím pouze odhady,“ dodala Pavla Daňková.
Unikát, který se začal rodit loni
Speciální separační linka je unikátní nejen v České republice, ale nejspíš i v celé Evropě. Stála téměř 300 milionů korun a třídit materiál z heřmanické haldy má na deset let.
Základní kámen zařízení byl položen loni v červenci. Podle tehdejšího vyjádření zástupců ministerstva průmyslu a obchodu by se na likvidaci haldy mohlo podílet až 100 zaměstnanců, hlavně bývalých horníků z OKD.
- Největší ostravskou haldu (odval) tvoří hlušiny a odpady z bývalého dolu a ostravských koksoven. Patří mezi největší ekologické zátěže v Moravskoslezském kraji. Hlavním problémem je, že už zhruba 20 let hoří, což uvolňuje do vzduchu škodlivé látky, přičemž téměř nelze předvídat, jak se požár bude dál šířit. Halda Heřmanice je vysoká až 30 metrů, rozkládá se na ploše sto hektarů a obsahuje přibližně 30 milionů tun materiálu.
- „Nepříjemnost této haldy je, že vznikala dlouho a obsahuje poměrně značné množství uhlí, které se vznítilo,“ řekl ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík. Na sanaci haldy už se pracuje několik let, nový projekt by ji měl ale výrazně urychlit. Hlušina se i tak bude rozebírat nejméně deset let.
- Státní podnik Diamo bude haldu postupně rozebírat. Bude dodávat materiál z haldy na přepravní pásy společnosti Ostravská těžební, která jej bude zpracovávat v rychlosti asi 350 tun za hodinu. Ostravská těžební z materiálu vytřídí uhelnou hmotu, která se bude dát dále využít ve stavebnictví či energetice, a kamení.
Heřmanická halda není jedinou na Ostravsku, která hoří. Po ukončení rekultivace začala nečekaně doutnat i halda Hedvika u Karviné. Místo stromů tady lidé najdou už jen ohořelé pařezy. V kraji hoří ještě odvaly Ema ve Slezské Ostravě. Oba kopce ale dohořívají a nikoho neobtěžují. Halda Ema je naopak vyhledávaným turistickým cílem.
V regionu se nachází kolem 300 hald po hornické činnosti. Sanační práce na hořících haldách budou stát desítky milionů korun. Vzniknout by ale díky nim měla nová pracovní místa. Ta mají být přednostně určena pro zaměstnance propuštěné z OKD.