Sněmovna žádá vládu, aby stanovila konkrétní odpovědnost organizací, firem a osob za škody, které vznikly státu při stavbě dálnice D47. Týká se to škod způsobených mimo jiné nekvalitním výkonem dozoru a pozdním uplatněním nároků, kvůli kterému jsou tyto nároky promlčeny.
901 závad ostravské dálnice D47. O odpovědnosti má rozhodnout vláda
Zvlněná ostravská dálnice: Opravy ještě nezačaly (zdroj: ČT24)
Poslanci to schválili v pátečním usnesení, které přijali po debatě nad zprávou sněmovní vyšetřovací komise k pochybením při výstavbě dálnice D47.
Ministr dopravy Dan Ťok (ANO) to ale pokládá za absurdní. Namísto toho, aby vláda určovala, kdo je viníkem škod, které vznikly při výstavbě D47, to podle něj mají rozhodnout soudy.
Vláda má podle poslanců zajistit, aby firmy a osoby odpovědné za škody a pozdní uplatnění nároků nemohly v budoucnu působit jako dozor investora na stavbách zadávaných státem. Sněmovna také chce, aby se veškeré doklady u významných dopravních staveb archivovaly po celou dobu životnosti těchto staveb.
Vady na dálnici D47
Vyšetřovací komise ve zprávě uvedla, že právě promlčení některých nároků Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vůči zhotovitelům staveb považuje za závažný problém. ŘSD by proto podle ní mělo objasnit, jak se to mohlo stát.
Stát prohrál některé spory ne proto, že by neměl pravdu, ale z důvodů promlčení.
Návrh usnesení předložil Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). Podle něj musel někdo z ŘSD, kdo vykonával stavební dozor, vědět, jaké jsou termíny promlčení nároků za škody. „Stavba D47 je neuvěřitelný šlendrián, který se podařilo v ČR realizovat,“ uvedl.
„My se v současné době soudíme o to, kdo za co může a bude na soudech, aby o tom rozhodly. Jestli vyšetřovací komise po čtyřech letech došla k tomu, že má vláda určit, kdo je viníkem, tak mi to přijde absurdní,“ uvedl v tiskovém prohlášení ministr Ťok. Trvá na tom, že ministerstvo kontroluje ŘSD dostatečně. „Trvám také na tom, že ŘSD musí kontrolovat dodavatele, aby k podobné situaci již nikdy nemohlo dojít,“ dodal.
Podle zjištění komise přebíral stát všechny objekty na kontrolovaných poškozených úsecích s konstatováním, že jsou v pořádku a bez zjevných závad. Od převzetí tak nabíhaly záruční lhůty bez ohledu na možnost jejich využití, upozornila komise. U většiny kontrolovaných objektů proto záruční lhůta uplynula marně.
Komise také uvedla, že při přípravě a stavbě dálnice D47 si ministerstvo dopravy s ŘSD nedostatečně rozdělily své role. Je to podle komise jeden z hlavních problémů souvisejících s touto dálnicí.
Firma Eurovia CS, která dálnici stavěla, ve svém stanovisku pro vyšetřovací komisi uvedla, že ŘSD mělo celou dobu podrobné informace o průběhu výstavby, materiálech a postupech. Při převzetí stavby ŘSD podle firmy na žalované vady a nedostatky neupozornilo. Z výslechu předsedy představenstva společnosti Eurovia CS podle komise vyplynulo, že veškerý použitý materiál stanovilo a schválilo ŘSD. Pokud jde o poškození mostů, pak podle jeho názoru ŘSD nedodrželo pravidla údržby.
GALERIE
Sněmovna zřídila komisi kvůli zvlněnému úseku D47
Firma Eurovia CS, která dálnici stavěla, ve svém stanovisku pro vyšetřovací komisi uvedla, že ŘSD mělo celou dobu podrobné informace o průběhu výstavby, materiálech a postupech. Při převzetí stavby ŘSD podle firmy na žalované vady a nedostatky neupozornilo.
Sněmovna vyšetřovací komisi zřídila v roce 2014 a zvolila její členy v říjnu 2014. Jejího předsedu Jana Birke (ČSSD) zvolila v dubnu 2016 a komise se poprvé sešla 3. května 2016. Z komise odešli dva poslanci nominovaní za ANO, poté ji opustila iniciátorka vzniku komise Olga Havlová z Úsvitu. Zatímco klub ANO dva nové poslance doplnil, klub Úsvitu pak své zastoupení v komisi neměl.
Stát vede se stavitelem arbitráže
Komise během své činnosti vyslechla sedm svědků. Měla odpovědět na otázky, jaká pochybení při stavbě vznikla a kdo je zavinil. Vady vznikly na devítikilometrovém úseku u Ostravy. ŘSD kvůli tomu vede s Eurovií několik arbitráží. Až miliardové škody podle ředitelství způsobilo zvlnění povrchu na části D47 krátce po jejím uvedení do provozu v roce 2008. Podle ŘSD nedodržela Eurovia domluvený postup a většina vad vznikla použitím nekvalitního materiálu. Eurovia to odmítá a tvrdí, že na stavbu použila pouze materiál, který si objednalo ŘSD.
„Byl jsem šéfem velké stavební firmy a jestliže někdo řekne, že firma, která postaví dálnici, která se po třech letech zvlní tak, že se po ní nedá jezdit, nic nezavinila a za všechno může stát a investor, vnímám to jako absurditu,“ tvrdí Ťok. Podle něj že si Eurovia neohlídala, že jí její subdodavatel dodal jiný materiál, než na který jim dal certifikát.
V roce 2014 se také objevily trhliny na mostech na přivaděči k D1 (dříve D47) v Ostravě-Přívoze. Podle Eurovie se ŘSD o mosty nedostatečně staralo a při jejich výstavbě požadovalo použití nevhodného materiálu, takzvaného studeného odvalu. ŘSD zase tvrdí, že stavební společnosti nedodržely požadovanou technologii výstavby.
GALERIE
Problematický úsek D1 procházel předloni náročnými opravami
Spor ŘSD s Eurovií trvá už od roku 2011
Spor o vady na dálnici označované při stavbě jako D47, po otevření již jako součást D1, vypukl v roce 2011. Tehdy se takřka nové dálnici zvlnil povrch a ŘSD na poškozených úsecích nechalo provést první kontrolní vrty. Silničáři tvrdí, že zhotovitel – tj. firma Dopravní stavby Ostrava, kterou však později odkoupila Eurovia – nedodržel domluvený postup stavby a většina vad vznikla použitím nekvalitního podkladového materiálu.
Eurovia sice rovněž uvedla, že vady souvisejí s použitým materiálem, reklamace však odmítá s tím, že jeho využití ŘSD požadovalo.
První opravy silnice začaly sedm měsíců po jejím otevření. ŘSD v důsledku toho podalo trestní oznámení na neznámého pachatele. V roce 2012 pak na zhruba devítikilometrovém úseku D47 ŘSD reklamovalo 901 vad. Případ skončil stejně jako v předchozích pokusech – tedy odložením s tím, že nedošlo ke spáchání trestného činu. V usnesení vyšetřovatel přiznává, že stavební firma fakturovala za něco jiného, než ve skutečnosti dodala, a že dálnice nebyla postavena podle smlouvy. Přesto nedošel k tomu, že by se stal podvod.
Problémy měly i jiné dálnice
D47 není jediná, kerá má potíže s údajně nekvalitní výstavbou. Napříkald v roce 2010 se začaly objevovat první potíže se zvlněnou D11. Silnice vedla bažinatým územím, v němž stavební průzkum neodhalil spodní vodu. Kdyby se dálnice postavila o kousek vedle, problém by údajně nebyl.
Opravu zvlněného úseku dálnice D11 u Hradce Králové nakonec hradila stavební firma Skanska, která ji budovala, a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) rovným dílem. Rekonstrukce stála asi 100 milionů korun.
Potíže se objevily i na mostu Koberný na jihočeské dálnici D3. Most mezi Veselím nad Lužnicí a Táborem se pro řidiče otevřel v roce 2013. Podle tehdejšího ministra dopravy Antonína Prachaře (ANO) se vyskytly problémy s prosakováním vody, které by v zimě mohly ohrozit bezpečnost provozu.
„Snad poprvé v historii jsme nepřevzali stavbu,“ řekl již dříve Prachař k závadám.