Zlínská nemocnice je v problémech. První pomoc jí má poskytnout krizový management

Jen za leden letošního roku nahromadila největší nemocnice ve Zlínském kraji ztrátu šestnáct milionů korun a kvůli nedostatku personálu zavřela část oddělení následné péče. Zlínský kraj před týdnem odvolal představenstvo nemocnice v čele s předsedou Pavlem Calábkem. V květnu ho nahradí současný ředitel lázní Karlova Studánka Radomír Maráček. Do té doby nemocnici povedou krizoví manažeři z Uherskohradišťské nemocnice.

Krizoví manažeři z nemocnice v Uherském Hradišti Petr Sládek a jeho ekonomický náměstek Vlastimil Vajdák dostali od vedení Zlínského kraje jasné zadání, zastavit ekonomický propad klíčové nemocnice v kraji. Reference mají dobré, Uherskohradišťská nemocnice se pod jejich vedením dostala šedesát milionů do zisku. To je nejvíc z celého kraje.

Prvním úkolem krizových manažerů bude zajistit personál na oddělení následné péče. V centru klinické gerontologie je kvůli nedostatku personálu uzavřeno 37 z celkem 166 lůžek. Prvních 21 lůžek ubylo loni v srpnu, dalších 16 letos začátkem února. Centru chybí nelékařský personál a zdravotní sestry.

Pokud zůstanou postele prázdné, nemocnice přijde o další miliony

Zdravotní pojišťovny platí takzvané lůžkodny. Pokud budou postele prázdné dál, nemocnice ztratí 18 milionů korun a krize se posune dál. Například na akutní internu. Na jejich akutním lůžku zůstane pacient, který ale už akutní péči nepotřebuje. „Akutně se tedy situace musí řešit tak, že požádáme o spolupráci sestry z jiných oddělení. Jestli by nad rámec svých pracovních povinností a za adekvátní odměnu nevypomohly tak, aby se zavřená lůžka mohla opět spustit,“ řekl manažer Petr Sládek.

Zatímco na oddělení následné péče budou muset zdravotní sestry motivovat, aby na jedno z nejtěžších oddělení přišly, jinde ve zlínské nemocnici budou muset šetřit. Dočasně stopli všechny investice, včetně té největší. Nového interního pavilonu za tři čtvrtě miliardy korun.

Pacienti by omezení neměli pocítit

Zlínský kraj před týdnem odvolal představenstvo nemocnice v čele s předsedou Pavlem Calábkem. Nahradil jej současný ředitel lázní Karlova Studánka Radomír Maráček, který do funkce nastoupí v květnu. Do té doby nemocnici povedou krizoví manažeři. Krizový management chce podle Petra Sládka co nejrychleji udělat analýzu možných finančních úspor, aby se ekonomika nemocnice stabilizovala. „Pacienti samozřejmě nesmí v žádném případě pocítit, že se v nemocnici něco děje, a rozhodně se nemusí obávat omezení kvality a rozsahu poskytovaných služeb. Upřímně doufáme, že časem pocítí změny k lepšímu. Nepůjde to však ze dne na den, to je jasné,“ řekl manažer Petr Sládek.

Na podmínky ve zlínské nemocnici si podle hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) stěžovali tamní zaměstnanci. Nemocnice měla také nejhorší ekonomické výsledky z krajských nemocnic, podle hejtmana nedostatečně a nedokonale vybírala peníze od pojišťovny. Na odvolání Pavla Calábka však podle něj nemělo vliv policejní vyšetřování hospodaření nemocnice, jeho výsledky ještě nejsou známy.

Zlínský kraj chce jedno vedení pro všechny čtyři nemocnice

Kraj chce podle Jiřího Čunka vytvořit jedno představenstvo pro všechny čtyři krajské nemocnice, jeho předsedou bude právě Radomír Maráček, další člen ještě není známý. Do května se rozhodne, jestli v něm budou mít zastoupení další nemocnice. Hejtman Jiří Čunek si od jednoho představenstva slibuje větší propojení a spolupráci nemocnic a srovnatelnou péči o pacienty v každé z nich.

Krajská nemocnice Tomáše Bati loni podle předběžných výsledků hospodařila se ziskem sto dvacet dva tisíc korun. Vsetínská nemocnice vykázala zisk po zdanění třináct milionů korun, nemocnice v Kroměříži přes deset milionů korun a Uherskohradišťská nemocnice přes šedesát milionů korun.

Hospodářské výsledky nemocnic Zlínského kraje
Zdroj: ČT24

S nedostatkem personálu bojují i nemocnice v Karlovarském kraji

S nedostatkem personálu na odděleních bojuje například i chebská nemocnice v Karlovarském kraji. Zaměstnanci interního oddělení chebské nemocnice v lednu pohrozili hromadnou výpovědí. Vadí jim nízké mzdy. Kvůli nedostatku personálu se na oddělení ARO musela zrušit lůžka, vysvětluje primář chebské interny. Do plného stavu tu chybí 19 zdravotních sester.

Na pracovní vytížení si v únoru sestry stěžovaly krajským zastupitelům. „Napětí, psychický stres, neustálý každodenní stres nás samozřejmě vyčerpává a k tomu tedy spoustu hodin navíc,“ vysvětlila zdravotní sestra interního oddělení nemocnice Cheb Danuše Meiserová Nekudová.

Zdravotní sestry chtějí další navýšení mezd

V rámci úhradové vyhlášky se sestrám od 1. března zvýšily mzdy o deset procent. Krajští zastupitelé jim schválili dalších deset milionů korun. „Průměrná částka odpovídá zhruba tisíci korunám hrubé mzdy na hlavu, když to přeženu,“ počítá generální ředitel Karlovarské krajské nemocnice Josef März.

Zdravotní sestry od kraje chtějí dorovnání mezd do výše fakultních nemocnic nebo třeba lázní. „Definujeme to tam částkou pěti tisíc, dále jsme žádali o meziroční nárůst mezd o 10 procent a další vyjednávání o zaměstnaneckých benefitech,“ řekla vrchní sestra interního oddělení nemocnice Cheb Miroslava Korseltová.

Hromadnou výpověď zaměstnanci interního oddělení zatím odložili, protože hejtmanka jim slíbila další peníze. „My jsme navyšovali základní kapitál 10 miliónů korun v únoru a myslím si, že to bude stejný návrh, který budeme předkládat v dubnu,“ vysvětlila hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildometzová (ANO). Další navýšení mezd podle vládního nařízení čeká na zdravotní personál v červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
před 18 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
před 19 hhodinami

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Soud vyhověl návrhu na ukončení léčby Baldy odsouzeného za terorismus

Okresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce Tomáš Křivský v pátek uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by Balda opakoval jednání pro které byl stíhán. Rozhodnutí je pravomocné, všechny strany se vzdaly práva podat stížnost.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Soud přiřkl mobiliář zámku Hrubý Rohozec dědičce rodu Walderode

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom okresní soud v Semilech, verdikt zatím není pravomocný. Vdova po Karlovi des Fours Walderode by měla získat zhruba pět tisíc položek, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Národní památkový ústav (NPÚ) už uvedl, že se proti rozhodnutí soudu nebude odvolávat. Očekává, že se s dědičkou rodu dohodne.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...