Zlínská nemocnice je v problémech. První pomoc jí má poskytnout krizový management

Jen za leden letošního roku nahromadila největší nemocnice ve Zlínském kraji ztrátu šestnáct milionů korun a kvůli nedostatku personálu zavřela část oddělení následné péče. Zlínský kraj před týdnem odvolal představenstvo nemocnice v čele s předsedou Pavlem Calábkem. V květnu ho nahradí současný ředitel lázní Karlova Studánka Radomír Maráček. Do té doby nemocnici povedou krizoví manažeři z Uherskohradišťské nemocnice.

Krizoví manažeři z nemocnice v Uherském Hradišti Petr Sládek a jeho ekonomický náměstek Vlastimil Vajdák dostali od vedení Zlínského kraje jasné zadání, zastavit ekonomický propad klíčové nemocnice v kraji. Reference mají dobré, Uherskohradišťská nemocnice se pod jejich vedením dostala šedesát milionů do zisku. To je nejvíc z celého kraje.

Prvním úkolem krizových manažerů bude zajistit personál na oddělení následné péče. V centru klinické gerontologie je kvůli nedostatku personálu uzavřeno 37 z celkem 166 lůžek. Prvních 21 lůžek ubylo loni v srpnu, dalších 16 letos začátkem února. Centru chybí nelékařský personál a zdravotní sestry.

Pokud zůstanou postele prázdné, nemocnice přijde o další miliony

Zdravotní pojišťovny platí takzvané lůžkodny. Pokud budou postele prázdné dál, nemocnice ztratí 18 milionů korun a krize se posune dál. Například na akutní internu. Na jejich akutním lůžku zůstane pacient, který ale už akutní péči nepotřebuje. „Akutně se tedy situace musí řešit tak, že požádáme o spolupráci sestry z jiných oddělení. Jestli by nad rámec svých pracovních povinností a za adekvátní odměnu nevypomohly tak, aby se zavřená lůžka mohla opět spustit,“ řekl manažer Petr Sládek.

Zatímco na oddělení následné péče budou muset zdravotní sestry motivovat, aby na jedno z nejtěžších oddělení přišly, jinde ve zlínské nemocnici budou muset šetřit. Dočasně stopli všechny investice, včetně té největší. Nového interního pavilonu za tři čtvrtě miliardy korun.

Pacienti by omezení neměli pocítit

Zlínský kraj před týdnem odvolal představenstvo nemocnice v čele s předsedou Pavlem Calábkem. Nahradil jej současný ředitel lázní Karlova Studánka Radomír Maráček, který do funkce nastoupí v květnu. Do té doby nemocnici povedou krizoví manažeři. Krizový management chce podle Petra Sládka co nejrychleji udělat analýzu možných finančních úspor, aby se ekonomika nemocnice stabilizovala. „Pacienti samozřejmě nesmí v žádném případě pocítit, že se v nemocnici něco děje, a rozhodně se nemusí obávat omezení kvality a rozsahu poskytovaných služeb. Upřímně doufáme, že časem pocítí změny k lepšímu. Nepůjde to však ze dne na den, to je jasné,“ řekl manažer Petr Sládek.

Na podmínky ve zlínské nemocnici si podle hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) stěžovali tamní zaměstnanci. Nemocnice měla také nejhorší ekonomické výsledky z krajských nemocnic, podle hejtmana nedostatečně a nedokonale vybírala peníze od pojišťovny. Na odvolání Pavla Calábka však podle něj nemělo vliv policejní vyšetřování hospodaření nemocnice, jeho výsledky ještě nejsou známy.

Zlínský kraj chce jedno vedení pro všechny čtyři nemocnice

Kraj chce podle Jiřího Čunka vytvořit jedno představenstvo pro všechny čtyři krajské nemocnice, jeho předsedou bude právě Radomír Maráček, další člen ještě není známý. Do května se rozhodne, jestli v něm budou mít zastoupení další nemocnice. Hejtman Jiří Čunek si od jednoho představenstva slibuje větší propojení a spolupráci nemocnic a srovnatelnou péči o pacienty v každé z nich.

Krajská nemocnice Tomáše Bati loni podle předběžných výsledků hospodařila se ziskem sto dvacet dva tisíc korun. Vsetínská nemocnice vykázala zisk po zdanění třináct milionů korun, nemocnice v Kroměříži přes deset milionů korun a Uherskohradišťská nemocnice přes šedesát milionů korun.

Hospodářské výsledky nemocnic Zlínského kraje
Zdroj: ČT24

S nedostatkem personálu bojují i nemocnice v Karlovarském kraji

S nedostatkem personálu na odděleních bojuje například i chebská nemocnice v Karlovarském kraji. Zaměstnanci interního oddělení chebské nemocnice v lednu pohrozili hromadnou výpovědí. Vadí jim nízké mzdy. Kvůli nedostatku personálu se na oddělení ARO musela zrušit lůžka, vysvětluje primář chebské interny. Do plného stavu tu chybí 19 zdravotních sester.

Na pracovní vytížení si v únoru sestry stěžovaly krajským zastupitelům. „Napětí, psychický stres, neustálý každodenní stres nás samozřejmě vyčerpává a k tomu tedy spoustu hodin navíc,“ vysvětlila zdravotní sestra interního oddělení nemocnice Cheb Danuše Meiserová Nekudová.

Zdravotní sestry chtějí další navýšení mezd

V rámci úhradové vyhlášky se sestrám od 1. března zvýšily mzdy o deset procent. Krajští zastupitelé jim schválili dalších deset milionů korun. „Průměrná částka odpovídá zhruba tisíci korunám hrubé mzdy na hlavu, když to přeženu,“ počítá generální ředitel Karlovarské krajské nemocnice Josef März.

Zdravotní sestry od kraje chtějí dorovnání mezd do výše fakultních nemocnic nebo třeba lázní. „Definujeme to tam částkou pěti tisíc, dále jsme žádali o meziroční nárůst mezd o 10 procent a další vyjednávání o zaměstnaneckých benefitech,“ řekla vrchní sestra interního oddělení nemocnice Cheb Miroslava Korseltová.

Hromadnou výpověď zaměstnanci interního oddělení zatím odložili, protože hejtmanka jim slíbila další peníze. „My jsme navyšovali základní kapitál 10 miliónů korun v únoru a myslím si, že to bude stejný návrh, který budeme předkládat v dubnu,“ vysvětlila hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildometzová (ANO). Další navýšení mezd podle vládního nařízení čeká na zdravotní personál v červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 17 hhodinami

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 18 hhodinami

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 19 hhodinami

V Liberci končí po deseti měsících omezení na průtahu městem

V Liberci po deseti měsících skončí večer omezení na průtahu, který je nejvytíženější silnicí ve stotisícovém městě. Na silnici I/35 se opravovaly zhruba za čtvrt miliardy korun bez daně dva mosty a Liberecký tunel mezi nimi. Tento úsek byl 1,8 kilometru dlouhý. Doprava byla kvůli opravě od poloviny února svedena vždy na jednu stranu průtahu s dvěma jízdními pruhy. Stejné omezení bude na průtahu i příští rok. V plánu je oprava mostů na vjezdu do Liberce.
před 20 hhodinami

Otevírá se nový úsek D55 u Olomouce, má ulevit souběžné silnici

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek zprovoznilo novou osmikilometrovou část dálnice D55 mezi Olomoucí a Kokory na Přerovsku. Úsek má snížit počet automobilů na souběžné silnici první třídy, která vede přes Krčmaň. Obcí na frekventované trase z Olomouce do Přerova dosud denně projížděly tisíce vozidel. Na chystanou další část D55 mezi obcí Kokory a Přerovem získalo ŘSD nedávno stavební povolení. Tento úsek by měl být dokončený v roce 2029.
před 21 hhodinami
Načítání...