Brno je mikroskopovou velmocí. Vděčí za to šedesátiletému Ústavu přístrojové techniky

Ústav přístrojové techniky Akademie věd slaví šedesát let od svého založení. V minulosti proslul hlavně vývojem elektronových mikroskopů. Dnes v něm pracuje 180 výzkumníků. Věnují se čtrnácti oblastem vědy. V rámci oslav uspořádá ústav dny otevřených dveří, podzimní školu základů elektronové mikroskopie, ale také celou řadu workshopů a výstav.

Ústav přístrojové techniky se od svého vzniku zabýval vývojem vědeckých přístrojů. V posledních letech se orientuje zejména na hledání a zdokonalování nových fyzikálních metod od teoretického popisu po přístrojové celky.

Tým vědců pod vedením profesora Josefa Lazara pracuje na vývoji optických hodin už tři roky. Jejich součástí je i elektromagnetická past, která je jedním z nejstudenějších míst na zemi. Teplota v ní se blíží absolutní nule. „Do té pasti jsme schopni chytit jednotlivé atomy. Výsledkem by měl být velice přesný laser, který by fungoval jako velice přesné hodiny,“ popisuje vědec z oddělení koherenční optiky Josef Lazar.

V ústavu vyvíjejí optické hodiny a kvantové počítače

Optické hodiny by vědci mohli mít hotové už do roka. Mnohem delší dobu ale zabere vysněná meta. Tou jsou kvantové počítače. „Dnešní počítače už se blíží svým fyzikálním limitům a cesta k tomu kvantovému počítání by mohla technologii výpočetní techniky posunout na novou opravdu kvalitativně lepší úroveň,“ dodává Josef Lazar.

Na stejné chodbě ústavu, jen o kus dál je laboratoř, která připomíná spíš nemocnici. Dovnitř nesmí nikdo bez pláště a vydezinfikovaných rukou. Toto zařízení je nejsilnější magnetická rezonance v Česku. „Má 9,4 Tesla, což je pro představu asi 200tisíckrát více, než je geomagnetické pole Země,“ vysvětluje Radovan Jiřík.

Laboranti do magnetické rezonance poslali uspanou myš. Díky síle magnetu uvidí, jak v ní proudí krev. To využijí třeba kardiologové nebo onkologové.

První elektronový mikroskop získal cenu na Expu v roce 1958

I ta nejmodernější pracoviště ale stále navazují na to, co vynalezly předchozí generace. Mikroskop Tesla dostal zlatou medaili na Expu v Bruselu v roce 1958. Sestrojil ho samotný zakladatel elektronové mikroskopie a dlouholetý ředitel ústavu, profesor Armin Delong. I díky jeho práci je Brno dodnes mikroskopovou velmocí. Pochází odtud významná část celosvětové produkce. Zdejší zařízení používá například i vesmírná agentura NASA.

V mezinárodním měřítku Česko ale přece jenom trochu zaostává. Konkrétně v propojení spolupráce podniků a veřejných výzkumných institucí. Právě na tento problém se chce zaměřit vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).„I proto zavádíme novou metodiku hodnocení výzkumných institucí, která bude upřednostňovat kvalitu před kvantitou projektů,“ řekl Bělobrádek, jenž ústav navštívil.

Ústav přístrojové techniky vznikl v roce 1957. Zpočátku se soustředil hlavně na elektronovou optiku a mikroskopii nebo jadernou magnetickou rezonanci. Výzkumníci ústavu v poslední době získali například ocenění Japonské mikroskopické společnosti nebo cenu Wernera von Siemense. Na letošní rok ústav připravuje několik akcí pro veřejnost. V Brně uspořádá dny otevřených dveří, podzimní školu základů elektronové mikroskopie, workshopy a výstavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřel muž, šest lidí je zraněných

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku zemřel muž, zranění utrpělo šest lidí, včetně tří policistů. Dva lidé jsou zraněni středně vážně. Policie dříve informovala, že obětí byla žena. Střelec je rovněž mrtvý. Budova je podle nich bezpečná, uvedli na síti X. Na místě byl policejní prezident Martin Vondrášek a ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
10:40Aktualizovánopřed 30 mminutami

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 38 mminutami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 1 hhodinou

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Jímka měla podle mluvčího jihomoravských hasičů Jaroslava Mikošky asi šest tisíc metrů krychlových kejdy. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, kejda však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá i znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl několik aut a nemovitost ve Vranově nad Dyjí.
10:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud začal řešit machinace s byty v Havířově. Všichni obžalovaní se přiznali

Okresní soud v Havířově se začal zabývat případem machinací při zadávání veřejných zakázek kvůli opravám městských bytů v Havířově na Karvinsku. Všech sedm obžalovaných se před soudem přiznalo. Uznali vinu a souhlasili s tresty navrženými státním zástupcem. Hrozí jim převážně ty podmíněné. Výjimkou je bývalý vedoucí provozně investičního odboru Městské realitní agentury (MRA) Havířov Marek Klimša. Pro něj žalobce požaduje sedmiletý nepodmíněný trest.
před 5 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 6 hhodinami

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 12 hhodinami

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
včeraAktualizovánovčera v 17:04
Načítání...