Čunek hejtmanem, senátorem i starostou. Bere větší plat než premiér

Zlínský hejtman a senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) zůstává i nadále v čele Vsetína, ačkoliv po volbách sliboval, že se této funkce vzdá. Neuvedl ale přesný termín kdy. Podle propočtů MF Dnes si Čunek měsíčně přijde na 290 tisíc, což je více, než dostává premiér. Čunek ale není jediným politikem, který zastává více funkcí – zákon to totiž umožňuje.

„Občan, který by si říkal, že jeden plat beru neoprávněně, by mě jistě nevolil. Jde o to, jak umíme zkušenost starosty, hejtmana, senátora proměnit, abychom se občanům vyplatili,“ cituje MF Dnes vyjádření Čunka.  

V sousedním Jihomoravském kraji sedí na dvou židlích starosta Židlochovic na Brněnsku Jan Vitula (TOP 09), který je zároveň náměstkem hejtmana. Ten se nakonec rozhodl ponechat si obě funkce a za obě pobírat plat. 

Po zvolení do jihomoravského zastupitelstva loni na podzim přitom zvažoval, že by jedna z nich byla neuvolněná, což znamená, že by s jejím výkonem byl spojen jen menší příjem, nikoli plný plat. Na začátku letošního roku ale uvedl, že podle něj lze obě funkce současně zvládat. 

Zatímco například v Polsku na kumulace funkcí pamatuje zákon, v Česku mohou mít politici několik zaměstnání najednou naprosto legálně. „Jsme kumulováním funkcí poměrně vyhlášení. Podle některých zjištění se zdá, že až tři čtvrtiny mandátů na těch komunálních úrovních je takzvaně kumulovaných,“ uvedl k tomu už dříve vedoucí katedry politologie na Masarykově univerzitě Stanislav Balík

Rekordmanem ve sbírání funkcí je zřejmě bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Jeden čas jich zastával dokonce 29. 

V krajských volbách se řešil souběh funkcí u státních úředníků

Po loňských krajských volbách se řešil problém souběhu funkcí u vysokých státních úředníků, kteří zároveň kandidovali. Týkalo se to například Dany Drábové, která šéfuje ústavu pro jadernou bezpečnost, ale zároveň získala nejvíc preferenčních hlasů na kandidátce starostů ve Středočeském kraji. 

Služební zákon a zákon o volbách do krajských zastupitelstev si totiž v této věci protiřečí. Někteří kandidáti se tak jedné z funkcí vzdali, jiní čekali na stanovisko ministerstva vnitra. To nakonec vzkázalo, že lidé, kteří zasedají ve vedení státních úřadů, nemohou být zastupiteli